svým vzdelanim vzděláním Miloslav Petrusek je svYm zaměstnáním filozof, ktery který se specialii zamestnanim zuje na soc...
44 downloads
1040 Views
3MB Size
Report
This content was uploaded by our users and we assume good faith they have the permission to share this book. If you own the copyright to this book and it is wrongfully on our website, we offer a simple DMCA procedure to remove your content from our site. Start by pressing the button below!
Report copyright / DMCA form
svým vzdelanim vzděláním Miloslav Petrusek je svYm zaměstnáním filozof, ktery který se specialii zamestnanim zuje na sociologii. Narodil se 15. 10. Zlíně a na bmenske brněnské filozoficke filozofické 1936 ve Zline fakultě vystudoval vystudoval filQzofii a historii. fakulte učil é Sociologii pak uCiI filozofické fakult . filozoficke pracovníkem ÚS a sociologii ČSA prací souviselyn které publikoval ských skript aj' sociologického # vlastních odbo významnější S,
koslovenská sp' v různých odb pisech.
1987 II. ll. Milan Hrala, Soucasnost Současnost umeleck6ho uměleckého prekladu překladu 12. Jaroslav Sekera, Pribehy Příběhy mechanickych mechanických obcanu občanů 13. Radko Pytlik, Pytlík, 0O literature literatuře faktu 14. Karel Misar, Misař, Milos Miloš Pohorsky, Pohorský, Smutek a nadeje naděje romanu románu 15. Vladimir sky roman Vladimír Petrik, Petrík, Sloven Slovenský román sedmdesatych sedmdesátých let
1988 16. Jaroslav Cejka, (ne)sbirat básně basne Čejka, Navog, Návog, jak (ne)sbírat 17. Blahoslav Dokoupil, Cas člověka, cloveka, čas cas dějin dejin 18. Miroslav demon Míroslav Holub, Maxwelluv Maxwellův démon cili čilí 0 O tvoi'ivosti tvořivosti 19. Petr Bilek, Stul pro dva Bílek, Zdenek Zdeněk Zapletal, Stůl 20. Petr Skarlant, Post scriptum aneb Spisovatelem snadno a rychle
1989 21. 22. 23. 24. 25.
Jifi romanu Jiří Pechar, Od pribehu příběhu k románu 0 literatuře literature pro děti deti Otakar Chaloupka, O Sava Šabouk, Sabouk, Umělecká Umelecka informace Sáva I}retislav Hodek, Vraždy yrazdy na dobrou noc l}řetislav Lubomir Feldek, A propos svědomí svedomi Lubomír
1990 26. 27. 28. 29. 30.
Oldrich Sirovátka, Sirovatka, Literatura na okraji Oldřich Jaromira Kolárová, Kolarova, Pouť Pout za ženskou zenskou hrdinkou Jaromíra Vostry, Drama a dnešek dnesek Jaroslav Vostrý, Miroslav Petrusek, Sociologie a literatura Jan Kostrhun, Beseda se spisovatelem
CESKOSLOVENSKY ČESKOSLOVENSKÝ
MILOSLA V
SPISOVATEL
PETRUSEK
EDICE
SOCIOLOGIE
PULS
A LITERATURA LITERA TURA
MILOSlAV
PETRUSE~ PETRUSE~
SOCIOLOGIE A LITERATURA LfTERATURA Československý Ceskoslovensky spisovatel Praha
TROCHA DEHTU DO SUDU MEDU Nejen ze že nevim, nevím, cim čím se to ji, jí, ale ani zda je to vubec vůbec k jidlu. jídlu. Mam-li činění s takovou sociologii sociologií Mám-Ii co do cineni Jiteratury, mohu pouze fici říci - dekuji, děkuji, literatury, vím, kde jsem, chtel chtěl bych se pouze zeptat vim, a proc proč jsme jedJi jedli ty zaby? žáby? Roman Zimand
TICHOU NADĚJÍ NADEJIjsem jsem doufal, ze že Vv druhém vydani vydání ta uvaha, úvaha, ktera která rozteskilUje rozteskňuje hem srdce sociologovo, prece přece jen nebude. Ale byla a je, takze takže ve Slovniku Slovníku literarni literární teorie z roku 1984 se stale jeste muzete stále ještě můžete docist, dočíst, ze že "soucasne "současné uvahy úvahy o potřebnosti potrebnosti osamostatneni osamostatnění sociologie umeni umění jako ,usekove discipliny' obecné obecne sociální socialni vedy ,úsekové disciplíny' vědy nejsou nijak přesvědčivé" presvedcive" a ze že sociologie literatury rna statmá "zrejme "zřejmě vice více sanci šancí na relativni relativní sarno samostatnost zejmena vědecky flzene řízené socialisticke socialistické spozejména ve vedecky lecnosti", lečnosti", zkouma-li zkoumá-li vliv literatury na spolecnost společnost nez Nemluve ani 0o tom, než spolecnosti společnosti na literaturu. Nemluvě ze že· vlastne vlastně vsecko všecko tematicky smysluplne, smysluplné, co by snad sociologie literatury mohla nabidnout, nabídnout, je prece uz přece už davno dávno obsazeno obsaženo v marxisticke marxistické literarni literární vědě, takze takže zbyva zbývá "na zaklade základě vYsledku výsledků specialspeciálvede, nich výzkumů dosici dosíci vedeckeho vědeckého programovani programování ních vyzkumu umeleckych poradu zejmena uměleckých pořadů zejména v masovych masových sdelosdělo vacich vacích prostredcich". prostředcích". Coz Což je skutecne skutečně na samostatnou "usekovou pfece jen malo. "úsekovou disciplinu" disciplínu" přece málo. Pfiznam, Přiznám, ze že mne mně nejprve na tom slovnikovem slovníkovém (ale tim společensky prece přece zavaznejSim) závažnějším) uvazouvažotím spolecensky vání vadilo nerespektovani nerespektování faktu, vani faktů, predevsim především skutecnosti, skutečnosti, ze že sociologie literatury existuje jako
5S
© Miloslav Petrusek 1990 ISBN 80-202-0165-3
1
7
pomerne konstituovana vědní vedni disciplína, disciplina, poměrně davno dávno konstituovaná rozviji a proměňuje promen.uje v opozici ktera intenzívně rozvíjí která se intenzivne i dialogu zejmena nove vznikajícími vznikajicimi oblastmi oblastm:i zejména s nově kulturni kulturní produkce, konzumu a komunikace, sve nepochybné nepochybne klasiky a soktera jiz své má dnes již která rna muze vykázat vykazat lidni ktera se může lidní historickou tradici, která mnozstvim uzitecnych, ale i zajímavých zajimavYch množstvím nejen užitečných, poznatku, ktera přímo primo úměrně umerne tomu, jak se poznatků, a která promenuje obecna sociologie, v níž niz nabývá nabyva soproměňuje obecná ciologicke "symbolickeho univerza", ciologické studium "symbolického nejlegitimnejsi soucastedy i literatury jako jeho nejlegitimnější součás neustále na významu. vYznamu. ti, neustale Chladnou hlavou jsem však vsak nakonec musel rna ke skepsi dva velice pádné padne uznat, ze že autor má a nikoliv zanedbatelne prvnije důvody. Ten první je pozanedbatelné duvody. vahy obecnejsi obecnější - status sociologie literatury jako vedni pliny je vskutku v mnoha ohledech vědní disci disciplíny jejim předmětu, predmetu, o0 vztazích vztazich nejasny, nejasný, diskutuje se o0 jejím k jinym disciplinam, zejména zejmena literární literarni vědním disciplínám, jiným vednim teorii a historii, k sémiotice semiotice a estetice, ale také take k vyzkumum masovych médií medii a volného volneho casu výzkumům masových času a namita, že ze sociologie literav neposledni rade se namítá, neposlední řadě nez sutury delej nemuze být byt ničím nicim více vice než dělej co delej dělej nemůže mou trivialit, protože protoze netriviální netrivialni poznatky jsou v teto predevsim věcně vecne této discipline disciplíně nejen fidke, řídké, ale především sporne. sporné. A tyto diskuse se vedou dokonce i tam, preruseni a se kde se sociologie literatury bez přerušení znacnY'm pestuje nejméně nejmene několik nekolik deseznačným zaujetim zaujetím pěstuje tileti, Italii, USA, NSR tiletí, tedy v Anglii, Francii, Itálii, a ještě jeste leckde jinde. Druhy nabiledni - jak psát psat Druhý duvod důvod je tedy nabíledni o sociologii literatury v zemi, kde se žádná zcidna systematicka leta nepěstuje nepestuje matická sociologie literatury léta žádné diskuse o0 ní ni nevedou? Takže Takze pro nás nas zde a zadne
8
ze mnoho smysluplného smysluplneho o0 sociálsocialskutecne plati, že skutečně platí, nich souvislostech literatury pověděla povedela literární literarni ních veda a kritika, v neposlední neposledni řadě rade také take intenzivne věda intenzívně rozvijeny sémantický semanticky výzkum vYzkum a sémiotická semioticka teorozvíjený prece jde - sociologie rie, nikoliv však vsak - a o0 to přece rié, sarna. Lze ovšem ovsem namítnout, namitnout, a jako literatury sama. tech, kteří ktefi se mylně mylne cítí citi potrefeni, slybych hlasy těch, sel, kolik výzkumů vYzkumu ctenarskych šel, čtenářských zajmu, zájmů, kolik venkovskych i městských mestskych knihovnách, knihovnach, studii o0 venkovských studií šetření o kolik setreni 0 volnočasových volnocasovych aktivitách aktivitach (oj, ta sociologickeho jazyka!) bylo dokonce vznosnost sociologického vytahu publikováno publikovano - takže takze jaké jake stýskání? styskani? Je ve výtahu ovsem elementární elementarni pravdou a v našich nasich odborovšem nych tiskovinách tiskovinach dokonce do omrzení omrzeni omílanou, omilanou, ných ze vědní vedni disciplína disciplina se neustavuje tím, tim, že ze se "prože vadi empirický empiricky výzkum", vyzkum", dokonce ani tehdy, vádí kdyz takový takovy výzkum vyzkum "slouží "slouzi praktickým praktickym potře potrekdyž bam vědeckého vedeckeho fizeni". Veda vzniká vznika a rozvíjí rozviji bám řízení". Věda vzajemne pronikání pronikani empirických empirickych se jen jako vzájemné pozorovani, zkoumání zkoumani a setreni teoretickym šetření s teoretickým pozorování, rozvazovanim a zobecflOvanim, zobecňováním, ba dokonce rozvažováním spekulaci a výsoce rysoce abstraktním abstraktnim s teoretickou spekulací bezprostfedni praxe namnoze premyslenim, od bezprostřední přemýšlením, moderni znacne vzdalenym. Predstava, ze by se moderní značně vzdáleným. Představa, že vetsinou nichz se většinou řídila pravidly, podle nichž fyzika fidila nas, totiž totiz - nejprve vývyprovozuje sociologie u nás, nejaka ta čas, nějaká zkum pro praxi a potom, zbude-li cas, me desi teorie - mě děsí i ve snu. nas pěstuje pestuje Sociologie literatury se tedy dnes u nás empiricka subdisciplína, subdisciplina, o0 níž niz vlastne pouze jako empirická vlastně verejnost nemá nema valného valneho povědomí: povedomi: výzkumné vYzkumne veřejnost zprávy zpravy z řady rady výzkumů, vyzkumu, mnohdy neobyčejně neobycejne zajímavých, oponentuře uspesne oponenture zajimavYch, zůstávají zustavaji po úspěšné a vyplacení odměn v šuplících, vyplaceni odmen suplicich, aby byly posléze posleze
9
odvezeny do sbernych halehl za kisběrných surovin - 80 haléřů logram. Ty dye tfi vlaštovičky, vlastovicky, které ktere ostatne dvě tři ostatně poletuji slovenskymi luhy a lesy především nad slovenskými letují predevsim (Lesiiak, veru nedělají. nedelaji. Poslední Posledni teo(Lesňák, Zajac),jaro věru nas totiž totiz retickou studii ze sociologie literatury u nás napsal polonista profesor Krejčí KrejCi před pred téměř temer půl pulstoletim stoletím a rukopis jeho Sociologie literatury pry uchoval, nikdy nespatřil nespatfil z roku 1944, ktery který se prý svet10 Nase sociologie, která ktera se světlo sveta. světa. Proc Proč asi?l Naše ostatne vetsi své sve casti promenila ve vědu vedu ostatně vubec vůbec z větší části proměnila vyzkumnych zprav, jež jez nejsou určeny urceny nepovolavýzkumných zpráv, malo, co nemu veřejnosti, utajila tak i to málo, nému oku verejnosti, snad stoji vedelo, třebas trebas stojí za to, aby se obecneji obecněji vědělo, Neni to mnoho, ale přece pfece kdo, co ajak casto často cte. čte. Není jen neco. resuscitacni pokusy v té te věci veci uči uciněco. Prvni První resuscitační vyzkumnici ve Státní Statni nili zejmena zejména I. Gabal a výzkumníci knihovne knihovně (A. Haman aj.). Otazka, nerozvijime sociologii literatury proč nerozvíjíme Otázka, proc jako smysluplnou, teoreticko-empirickou, spolecensky lečensky funkcni funkční a obsahove obsahově subtilne subtilně kultivovanou disciplinu, nasich podmínkách podminkach legidisciplínu, je v našich timnejsi ze právě prave v této teto oblasti máme marne timnější proto, že nezanedbatelnou intelektuální, inte1ektualni, kulturní kulturni a tedy niz bude řeč rec později. pozdeji. zavazujici zavazující tradici, o0 níž
PODMINKY NUTNÉ, NUTNE, PODMÍNKY DOSTACUJICI ALE NIKOLIV DOSTAČUJÍCÍ Spatna literatura Jiteratura mluvila o0 potřebě potfebe útěku. uteku. Špatná utika se, dáváme davame se na cestu, utíká hledajice prostor. Ale prostor prostar nelze najít. najit. hledajíce tfeba vytvořit. vytvofit. Ten je třeba utek ještě jeste nikoho nikam nepřivedl. nepfivedl. A útěk Saint-Exupery Antoine de Saint-Exupéry
Jiste, Jistě,
NA TUTO OTÁZKU lze jine, nebof existují existuji i jiné jine možné, mozne, mimo jiné, O stejne pravdepodobne, odpovedi, tím, tim, že ze uvede-
DPOVEDET NA TUTO OTAzKU lze DPOVĚDĚT neboť
stejně pravděpodobné, odpovědi, podminky, které ktere musejí museji být byt splneny, me podmínky, splněny,
aby se rozvijet kterákoliv kterakoliv speciální specialni somohla ustavit a rozvíjet ciologicka disciplína, disciplina, tedy i sociologie literatury. ciologická ze Dodejme - pro informaci nespecialistovi, že vlastne kterýkoliv kterykoliv sociální socialni jev, dostatecne vlastně dostatečně hromadny, dostatecne vyznamny nebo dostatečně socialne sociálně významný madný, aspoii chvalabohu někdy nekdy staci aspoň - a i to chválabohu stačí - dostamuze stát stat předmětem predmetem samotecne zajímavý, zajimavY, se může tečně statneho sociologického sociologickeho studia. Ustavily se prostatného rozvijeji nejen takové takove ctihodné ctihodne sociologické sociologicke to a rozvíjejí prace, průmyslu, prumyslu, discipliny, jako je sociologie práce, disciplíny, zemedelstvi volneho casu, nabozemědělství ci či volného času, sociologie nábozenstvi a sociologie politiky, ale také take sociologie ženství psychickych onemocneni, onemocnění, somistra, sociologie psychických ciologie byrokracie atd. Specializace a delba dělba vede je univerzální univerzalni fenomén, fen omen, a socioloprace ve vědě práce pfirozene nevyhnula a vyhnout gie se mu proto přirozeně vsak bylo možné mozne konstituovat nemohla. Aby však kteroukoliv takovou speciální specialni disciplínu, disciplinu, musí musi splněno několik být byt splneno nekolik základních zakladnich podmínek. podminek. První Prvni podmínkou podminkou je existence objektu studia-
2
11
,r kde neni rozvijet sociologii není narkomanie, lze stezi stěží rozvíjet drogovYch neni tržní trZni hospodář hospodardrogových zavislosti, závislostí, kde není stvi, rozvijet sociologii trhu a ství, lze jen steZi stěží rozvíjet v islamskych nema valný valny smysl společnostech nemá islámských spolecnostech uvazovat protestantske etiky. V pří priuvažovat 0o sociologii protestantské pade potiz tohoto padě sociologie literatury jako by potíž druhu neexistovala, protože protoze objekt byl této teto discipline vinku v dobe, sarna neciplíně dan dán do vínku době, kdy ona sama exist oval a ani v embryonální embryonalni podobě. podobe. A přece prece existovala - historicka zesileni tohoto prihistorická empirie vede k zesílení mitivniho mene triviální trivialni podoby mitivního pozadavku požadavku do méně - sociologie literatury (a platí plati to i o0 teorii literatury a solidni literarni kritice) se rozvíjí rozviji obvykle solidní literární tam, kde neexistuje jakákoliv jakakoliv literatura, ale literatura vyspela rozvinuta, kde vedle literatury vyspělá a rozvinutá, bezne take literatura vážná vazna běžné a konzumni konzumní existuje také a narocna, velka. V socialne náročná, proste prostě velká. sociálně ekonomicky zaostaIem monumentalzaostalém Rusku se mohlo objevit monumentálni kriticke dílo dilo Bělinského, Belinskeho, ní literarneteoreticke literárněteoretické a kritické Cernysevskeho, Černyševského, Dobroljubova Ci či Pisareva jen a jen proto, ze literarni dílo dilo Tolže zde existovalo literární steho, Dostojevskeho. I když kdyz stého, Puskina, Puškina, Gogola a Dostojevského. tento predpoklad plati předpoklad pro sociologii literatury platí v ponekud podobe než nez pro literární literarni poněkud specifictejsi specifičtější podobě teorii a kritiku, platí plati nicméně nicmene také. take. S trochou zlomyslnosti bychom mohli říci, rici, že ze absence sociologie literatury u nás nas by jaksi mohla signalizovat absenci "velké, "velke, vážné vazne a náročné" narocne" literatury, jak jsme se předběžně predbezne vyjádřili, vyjidfili, mohla by snad dokonce vydávat vydavat svedectvi 0 nepříliš nepnlis lisvědectví o chotivem soudobeho písemnictví. pisemnictvi. Tuto chotivém stavu soudobého zlomyslnou rozvahu bychom mohli ještě jeste zesílit zesilit již specificky sociologickým jiz sociologickYm argumentem, že ze sociologie i literatura jako podstatné podstatne komponenty
12
ideologickych struktur každé kazde epochy vyrůstají vyrustaji ideologických identickych institucionalne strukturnich podv identických institucionálně strukturních minkach, takže takze představa predstava o0 spojitých spojitych nádobách nadoMch mínkách, proste ne"literatura - sociologie literatury" prostě Takova úvaha uvaha však vsak naštěstí nastesti není neni muze neplatit. Taková může ze existence rozvinuté rozvinute likorektni proto, že logicky korektní podminkou pro vznik sociologie teratury je sice podmínkou vsak dostacujici. literatury nutnou, nikoliv však dostačující. DalSi podmínkou podminkou je jistá jista míra mira sociálně socialne ekonoDalší micklfho nadbytku nebo alespoii ze si "to alespoň pocitu, že mického spolecnost muze dovolit" - ona se totiž totiz sociospolečnost může mnohym jeví jevi jako téměř temer nehologie literatury mnohým razny luxus, protože protoze zkoumání zkoumani literatury je přece prece rázný mene "spolecensky uzitecne" než nez vývyjen daleko méně "společensky užitečné" pracovnich sil, zkumy fluktuace a stabilizace pracovních zdravotnich stredisek socialniho efektivity zdravotních středisek nebo sociálního potencialu území. uzemi. Z hlediska bezprostředně bezprostredne potenciálu pragmatickeho pohledu tomu tak zajisté zajiste je a nepragmatického muze býti byti jinak - nicméně nicmene literatura sama, sarna, nejen může ktera se jí ji zabývá, zabyva, je přece prece také take "presociologie, která "pře pokusu o0 vymezení vymezeni specificpychem": nejeden z pokusů kych rysů rysu literatury jako sociálního socialniho fenoménu fenomenu se kých zakhida právě prave na tom, že ze literatura jako "psaní "psani zakládá fabulovanych příběhů", pnbehu", o0 poezii ani nemluvě, nemluve, je fabulovaných cinnosti neinstrumentalni a z hlediska činností velice neinstrumentální preziti lidského lidskeho rodu jako biologického biologickeho druhu přežití vlastne naprosto zbytnou. Ale právě prave že ze jenom vlastně biologickeho druhu... druhu ... Námitka, Namitka, že ze sociolojako biologického prepych, který ktery si budeme moci gie literatury je přepych, az sociologie řádně h'tdne přispěje prispeje k řešení reseni nadovolit, až sich ekonomických ekonomickych problémů, problemu, by dozajista plašich tila, kdyby ... Kdyby totiž totiz za prvé prve bylo možné mozne předpokládat predpokladat situaci, kdy ekonomických ekonomickych problémů společnosti seberozviblemu nebude - není neni spolecnosti
13
r nutejsi, nutější, kteni která by nezila nežila v pocitu permanentni permanentní potreby potřeby resit řešit ekonomicke ekonomické problemy, problémy, Japonsko nevyjimaje. nevyjímaje. Kdyby - za druhe druhé - sociologii " pragmaticky velmi zbytnych zbytných temat témat nerozvijely nerozvíjely·. i zeme země daleko chudSi chudší nez než jsme pnive právě my (trebas (třebas naši severni severní sousede) sousedé) a kdyby - za treti třetí - se za nasi prakticky praktický pfispevek příspěvek k nasemu našemu ekonomickemu ekonomickému rozvoji nevydavaly zbytečné nevydávaly mnohe mnohé naprosto zbytecne a nicemu ničemu valne valně neslouzici nesloužící brozurky. brožurky. Základní pozitivni pozitivní kontraargument proti Zakladni "pragmatikům" je ovšem jiný. Lidsky Lidský druh je "pragmatikum" ovsem jiny. definovan, definován, jak fikaji říkají nektefi někteří autofi,2 autoři,2 specificky tim, tím, ze že je jedinym jediným druhem, ktery který neni není spokojen aktuálně rna. má. Prave Právě tím, co je, a s tim, tím, co aktualne nikdy s tim, proto vykonava vykonává radu řadu aktivit, ktere které z hlediska ryze biologicke, biologické, ba ani sociobiologicke sociobiologické reprodukce vykonavat vykonávat nemusi, nemusí, tedy aktivit zdanlive zdánlivě jaksi překračuje sam sám sebe, aktivit zbytnych, zbytných, jimiz jimiž vsak však prekracuje transgresivnich. transgresivních. Studium literatury a vseho všeho koprave do oblasti studia techto, lem ni těchto, ní spada spadá pak právě bytostně a specificky lidských bytostne lidskych projevů. projevu. Literatura a tim tím spiSe spíše sociologie literatury je v tomto smyslu vskutku tak trochu přepych, prepych, i když kdyz slovo prepych snad zbytecne přepych zbytečně provokuje nektere některé ekoprilis citlivé citlive duše. duse. Literatura je vsak však nomicky příliš vzdycky prekrocenim, transgresi transgresí kazdodennosti každodennosti vždycky překročením, v kazdodennosti každodennosti same samé a sociologie literatury je transgresi transgresí kazdodennosti každodennosti sociologicke, sociologické, kterou bychom si meli měli a mohli dopravat, dopřávat, kdyby pro nic alespoň pro vlastni vlastní kultivaci. Ale ani jiného, pak alespon jineho, to prece přece neni není maIo. málo. neti Třetí podminkou podmínkou je existence urCiteho určitého kulturního milieu, v nemz němž je mozne možné paralelne paralelně peslovat pěstovat niho několik alternativnich alternativních a vzajemne vzájemně komplemennekolik
14
tarnich tárních přístupů pfistupu ke studiu socialni sociální reality teoreticky teoretický vedle empirickeho, empirického, objektivisticko_"scientistický" a popisny popisný vedle interpretativ_"scientistickY" niho ního a "humanistickeho". "humanistického". Nema-li Nemá-li sociologie literatury podlehnout empirickemu empirickému bludu a pouhé počítání, pocitani, kolik lidi lidí podle vevě omezit se na pouhe ku, pohlavi pohlaví a povolani povolání chodi chodí do lidovych lidových knihoyen týdně lide lidé venuji věnují cetbe četbě krasne krásné ven a kolik minut tydne literatury, coz což ovsem ovšem sarno samo o0 sobe sobě neni není ani nezajimave, neužitečné, je nezbytne nezbytné rozvijet rozvíjet take také jímavé, ani neuzitecne, sociologii "kvalitativni", "kvalitativní", ktera která se přece prece jen trosictrošič našich podminkach podmínkách liSi od toho, na co jsme v nasich ku liší vseobecne všeobecně zvykli. zvyklí. Literarni Literární dilo dílo sarno samo je pfece přece "kvalitativní fenomen", fenomén", 0o jeho tvorbe tvorbě ani ne"kvalitativni mluve. mluvě. Podminkou Podmínkou ctvrtou čtvrtou a nikoliv nejmene nejméně dulezidůleži touje kvalifikace sociologů, sociologu, tedy prosta prostá existence lidi, kteří se sociologii sociologií literatury nejen chteji chtějí zalidí, kteri protoze jsou byvat, kteří se ji jí zabyvat zabývat mohou, protože bývat, ale ktefi disponovani. "Empirická" "Empiricka" mereni k tomu disponováni. měření nanávstevnosti postaveni cetby vštěvnosti knihoven i postavení četby ve strukture tuře volneho volného casu času muze může ovsem ovšem velmi kvalitne kvalitně sám k zadne žádné velke velké liteprovozovat i ten, kdo se sam rature ratuře nedostal. Sociologii literatury hodnou toho jmena dělat lide, lidé, pro nez něž je literajména vsak však musi musí delat tura nejen predmetem předmětem empirickeho empirického studia, ale i laskou. láskou. Obavam Obávám se, ze že v tomto ohledu sociologie literatury valneho valného zazemi zázemí nema, nemá, smim-li smím-li se oprit 0 svou ponekud opřít netoliko o poněkud jiz již prachem zavatou vátou zkusenost zkušenost vysokoskolskeho vysokoškolského ucitele, učitele, ale i o0 zcela nedavnou nedávnou zkusenost zkušenost mladeho mladého kritika Zbynka Zbyňka Vybirala, Vybírala, ktery který se na Dobfisi Dobříši svym svým literarnim rárním kolegum kolegům sveril, svěřil, ze že ho skolsky školský system systém nenaučil zadne žádné filozofii, ze že ho nedonutil studovat naucil
15
, cizímjazyku knížku, ze že 0obdržel v cizim jazyku ani jedinou knizku, bddel titul porozumět Arisaniž by musel porozumet doktora filozofie, aniz Platónovi nebo Kantovi a Hegelovi. 3 " totelovi, Plat6novi Chtějme však věřit, ze že to neplati neplatí pro vsechny všechny vy- . Chtejme vsak verit, soké skoly, školy, pro vsechny všechny fakulty a pro vsechny všechny soke když je to vira víra velice pladoktory filozofie, i kdyz bezpečně, je to, ze že tonická. Co vsak však vim vím zcela bezpecne, tonicka. neptá, zda cetl četl adepta sociologie se nikdy nikdo nepta, Dostojevského ci či Thomase Manna, nebo jak by Dostojevskeho našeho klasociologicky interpretoval cokoliv z naseho dědictví, trebas třebas Babicku. Babičku. sického literarniho literárního dedictvi, sickeho konečně vyznamnym významným socialnim sociálním impulsem A konecne sociální pro rozvoj sociologie literatury je fakt socialni totiž potreba potřeba vedet vědět co mozna možná presne přesně objednávky, totiz objednavky, lidé ctou, čtou, ale take také jak a proc proč ctou, čtou, ponejen co lide třeba, kterou by meli měli pocifovat pociťovat stejne stejně tak naklatreba, literární vedci, vědci, stejne stejně tak knihkupci datelé jako literarni datele nezanedbatelné projeknihovníci. Některé jako knihovnici. Nektere nezanedbatelne zájmu jiz již nastesti naštěstí muzeme můžeme zavy právě prave tohoto zajmu všech nasich našich litenirnich literárních casopisech časopisech znamenat ve vsech mnohých projevech a vyjadrenich vyjádřeních spisovatehl spisovatelů a v mnohych a redaktoru. redaktorů. důvodů vyse výše uvedenych uvedených se tedy u nas nás socioZ duvodu "komplexně" zalogie literatury systematicky a "komplexne" nepěstuje, a pokud vydava vydává nejake nějaké plody,jsou tím nepestuje, tim většinou pouze tabulky a cisla čísla a nekolik několik výto vetsinou vyčíst, ale zkumných zkumnych zpráv, zprav, které ktere sice stojí stoji za to Cist, k nimž nezasveceny stejně stejne většinou vetsinou nedostane. nimz se nezasvěcený Důkaz Dukaz tohoto tvrzení tvrzeni je velice prostý pro sty - za posledních slednich dvacet let nevyšel nevysel v Sociologickém Sociologickem ča casopise ani jediný cl
ZDRAVY ZDRAVÝ ROZUM A ZASLUHY ZÁSLUHY PAN! STAĚL-HOLSTEIN PANÍ DE STAEL-HOLSTEIN Kdo neum! neumí pfesvedcovat, přesvědčovat, mus! musí utlacovat. utlačovat. V zem!ch, zemích, ktere které se maj! mají stat stát svobodnymi, svobodnými, mus! musí nove nové instituce vytvaret vytvářet noveho nového ducha. Mme de Stael Staě! (1766-1817)
DYBYCHOM CHTELI CHTĚLI ZAC!T, ZAčíT, jak fiří kaji kají vzdelanci, vzdělanci, ab ovo, meli měli bychom se prece přece jen ptat, ptát, kdy sociologie literatury vlastne vlastně vznikla, kde jsoujeji jsou její historicke historické pocatky počátky a koreny. kořeny. V zasade zásadě existuji existují dye dvě krajni krajní odpovedi odpovědi a nekolik několik odpovedi odpovědí vicemene víceméně kompromisnich, kompromisních, ktere které vec věc spiSe spíše zatemnuji zatemňují nez než vysvetluji. vysvětlují. Prvni První odpoved', odpověď, ktera která se v literature literatuře z predmetu předmětu objevuje dosti casto, často, prapocatek prapočátek sociologie literatury shledava shledává v jednom ze zakladnich základních delliterarni děl literární teorie, jehoz jehož vyznam epochální, význam byl sice podle J. O. Fischera4 epocMlni, pro nez něž je vsak však pfiznacne, příznačné, ze že poprve poprvé vyslo vyšlo v roce 1800, podruhe podruhé v roce 1820 a od te té doby jiz již nikdy. Toto dilo priznacny dílo pani paní de Stael-Hoistein Stael-Holstein nese příznačný spoleeennazev název 0O literature literatuře a jejich jejích vztazich vztazích ke společen skym ským institucim institucím a Grigorij Plechanov, pro nehoz něhož tento spis byl zrejme jeste stále stale dostupný, dostupny, protože protoze zřejmě ještě ho nejednou cituje, o0 nem něm mluvi mluví jako o0 "dUe "díle proslulem".5 Pravděpodobně Pravdepodobne právem. pravem. proslulém".5 totiz neomezila na triviální trivhilni Pani de Stael se totiž Paní konstatovani, které ktere nepřekračuje neprekracuje to, co nám nam nakonstatování, povida prostý prosty zdravý zdravy rozum, žeíotiž zetotiz mezi literapovídá vz
K
3
17
,r
ni), ní), ale pokusila se povahu teehto těchto vztahu vztahů formupodobě nekolika několika hypotez, hypotéz, jejichz jejichž soeiosociolovat v podobe logický vYznam význam je dodnes nepoehybny. nepochybný. Sociolologieky gie tehdy ovsem jeste konstituovana ovšem jako veda věda ještě konstituována nebyla a sarno samo slovo soeiologie sociologie bylo vymysleno vymyšleno třicet let pozdeji. později. až 0o trieet Augustem Comtem az Vedomi Vědomí souvislosti literatury a spolecnosti společnosti patří k evropske evropské myslenkove myšlenkové tradiei tradici uz už od staropatfi veku, věku, takze takže sarno samo konstatovani konstatování takoveto takovéto relaee relace opravdu nelze vydavat příliš objevny objevný vedeeky vědecký vydávat za pfilis fakt. Pani Paní de Stael Staěl na tomto konstatovani konstatování nesetrvala a pokusila se tento vztah specifikovat v podobe podobě uvah úvah 0o tom, jaky jaký je vliv nabozenstvi, náboženství, mravu mravů a zakonu zákonů (nikoliv tedy "spolecnosti "společnosti obeeobecne", ně", ale jejich jejích konkretnieh konkrétních segmentu) segmentů) na literapříkladu Následovala v tom pfikladu turu a naopak. Nasledovala osviceneu: osvícenců: Montesquieu ve sve své slavne slavné knize oO duchu zákonů zakonu ucinil učinil pro pnivo právo totez, totéž, co ucinila učinila paní de Stael pro literaturu. Druhou zeela zcela konkpani retni rétní a do te té doby nestandardni nestandardní otazkou otázkou je jeji její tazani, utváří lidske lidské city, tedy tázání, jak a zda literatura utvafi - jaky řekli normojaký je jeji její mravni, mravní, dnes byehom bychom fekli -Ii byt naplněno soeialni sociální tvorný vliv. A dale dále - rna má-li být naplneno tvorny poslani zušlechťování poslání literatury, tedy podil podíl na zusleehfovani lidskyeh lidských mravil, mravů, je alespoii alespoň podle pani paní de Stael Staěl nutne, nutné, aby pro to existovaly elementarni elementární společensko-politické a institucionalni institucionální podminky, podmínky, zecensko-politicke jmena jména svoboda tisku. Estetika, etika a politika se ji jí tak slevaji slévají v organieky organický eelek, celek, protoze protože takto take také objektivne objektivně souviseji souvisejí v soeialni sociální realite realitě samotne. samotné. Ale nedosti na tom. Pani Staěl si byla veliee velice Paní de Stael pfesne přesně vedoma vědoma toho, ze že vztahy mezi literaturou složitě zprostfedkovazprostředková , lidskými mravy jsou slozite a lidskymi protože jak jinak poehopit, pochopit, ze že poezie ny, protoze
18
a filozofie se v Nemeeku skvele, ale Německu siee sice rozvijeji rozvíjejí skvěle, obyčeje zustavaji zůstávají mimofadne mimořádně hrubiánmravy a obyceje hrubianske? ské? Nepovedeme akademieky pani de akademický spor, zda paní Stael soeiologii Staěl skutecne skutečně poCina počíná "vedeekou" "vědeckou" sociologii pravděpodobně vskutku nikoliv, a literatury, pravdepodobne sticky vykdybyehom chtěli odpovedi odpovědi alibi alibisticky kdybychom se ehteli hnout, zafadili zařadili byehom bychom ji na pocatek počátek velkého velkeho pruvodu průvodu tzv. protosoeiologie protosociologie literatury. Poznasoeialne menejme vsak jeste, ze že prave právě z hlediska sociálně však ještě, historiekeho historického nebylo vystoupeni vystoupení pani paní de Stael Staěl nidobě totiž uzavfely uzavřely dva náhodné. V jeji její do kterak nahodne. be se totiz vyznamne objektivne dějinné proeesy, procesy, ktere které objektivně významné dejinne jedne umoznily umožnily vznik soeiologie sociologie umeni. umění. 6 Na jedné festrane straně se dokoncil dokončil proces vydelovani vydělování umeni umění od ře renesanei, mesla a vedy, vědy, ktery který zapocal započal ovsemjiz ovšem již v renesanci, vztahu zájem 0o studium vzajemnyeh vzájemných vztahů a vznikl zajem strane se mezi ruznymi různými druhy umen, uměn, na druhe druhé straně pak dosti podstatne promenilo pojeti podstatně proměnilo pojetí historioprosté deskripee deskripce politiekyeh politických a vografie - od proste jenskyeh dějin se pfeehazi přechází k uvaham úvahám 0o souvislosti jenských dejin mezi temito jevove nápadnými napadnymi těmito transparentnimi, transparentními, jevově strankami dějinného pohybu s populacni populační situastránkami dejinneho cí, ekonomiekY'm ekonomickým stavem, pravnim právním řádem, d, fadem, nánabozenskou boženskou virou, vírou, ideologiekymi ideologickými systemy systémy atd. jiz zřetelně zfetelne V pruniku průniku teehto těchto dvou proeesu procesů se již rysuje rýsuje moznost možnost polozit položit otazku otázku po vztahu literaspolečnosti daleko konkretneji, konkrétněji, než tury a spolecnosti nez to bylo mozno možno do te té doby. Na druhem druhém polu pólu uvah úvah 0o pocatku počátku soeiologie sociologie lipfitazliva teratury stoji stojí razantni, razantní, a snadjiz snad již proto přitažlivá teze dnes jiz již temef téměř klasika moderni moderní sociologie liEscarpita, ktery který nevaha neváhá tvrdit, teratury Roberta Esearpita, ze že opravdove opravdové soeiologii sociologii literatury siee sice předchápfedeha-
19
zelo leccos leccos zajímavého zajimaveho ii sociologicky sociologicky nezanednezanedzelo batelneho, tfebas pnive Mme de Stael, romanbatelného, třebas právě Mme de Staěl, roman0 basniku jako ticka estetika, Carlylovy uvahy tická estetika, Cadylovy úvahy o básníku jako hrdinovi, Sainte-Beuvovy pokusy vyvodit autora hrdinovi, Sainte-Beuvovy pokusy vyvodit autora dila, Tainova Tainova slavná slavna trojčlenka trojclenka "rasa-prostře "rasa-prostfezz díla, di-cas", samozrejme cely marxismus "marxisdí-čas", samozřejmě celý marxismus aa "marxismy", jakož jakoz ii ruská ruska tradice tradice "občanského "obcanskeho kriticiskriticismy", mu." Sociologie Sociologieliteratury literaturyvvpravém pravemslova slovasmyslu smyslu mu." vsak prý pry počíná poCina teprve teprve tehdy, tehdy, když kdyz bylo bylo použito pouzito však modernich výzkumných vyzkumnych metod metod ke ke studiu studiu nikoliv nikoliv moderních reliterarniho díla, dila, ale ale komunikačního komunikacniho procesu, procesu, reliterárního lace mezi mezi dílem dilem aa čtenářem, ctenarem, když kdyz se se tedy tedy sociolosociololace gie literatury literatury stala stala sociologií sociologii knihy knihy aa psychosopsycho sogie ciologii čtení. cteni.77 ciologií vsechno to, co se Z Escarpitova hlediska by se všechno udalo od dob paní pani de Staěl Stael až az po vydání vydani jeho spiudálo 8, mělo melo vlastně vlastne chápat chapat jako su Revoluce knihy knih y 8, pouha prehistorie sociologie literatury. Ale i pro pouhá mlu,,"i ně neEscarpitovo zjevně zjevne velmi krajní krajni pojetí pojeti mlu\tí ktere objektivni procesy, ktere promenily kulkteré objektivní které proměnily turni tvářnost minimalne minimálně nejprve evropske evropské turní tvarnost a americke rozšíření kniamerické civilizace, totiz totiž masove masové rozsireni hy a postupnyvstup žipostupný vstup audiovizualnich audiovizuálních medii médií do zivota moderniho cloveka, nebyvale rozsireni moderního člověka, nebývalé rozšíření sfery sféry volneho času, ktery který se stava stává realnym reálným socialnim sociálním volného casu, problemem, utváření a fixace fromproblémem, a postupne postupné utvareni movskeho movského konzumniho konzumního socialniho sociálního charakteru, ktery značně odlisnym odlišným zpusobem způsobem vztahuje vztahuje který se se znacne kk umeni umění aa tedy tedy ii literature, literatuře, nez než lide lidé 19. 19. aa pocatku počátku naseho našeho stoleti. století.99 Ostatne Ostatně -- kdybychom kdybychom za za kriterium kritérium ustaveni ustavení discipliny disciplíny pokladali pokládali jeji její institucionalizaci, institucionalizaci, jak jak se se nezfidka nezřídka Cini, činí, pak pak tedy tedy vubec vůbec prvni první zasedani zasedání specialniho speciálního odboru odboru pro pro sociologii sociologii umeni umění se se kokonalo az v roce 1954 ve Spojenych statech. nalo až v roce 1954 ve Spojených státech.
TT
LITERATURA LlTERATURA JAKO JAKO SOCIÁLNÍ SOCIALNI FAKT F AKT Někteří Nekten lidé !ide reagují reaguji na na sociální sociaIni situaci situaci tím, tim, že ze čtou ctou nebo nebo píší piSi knihy, knihy, zatímco zatimcojiní jini sese ss níni vyrovnávají vyrovmivajijinými jinymi způsoby zpusoby nebo nebo sese ss ní ni odmítají odmitaji vyrovnat vyrovnat vůbec. vubec. Měli Me!i bychom bychom sese pokusit pokusit o0 takovou takovou teorii, teorii, která by byla byla schopna schopna stanovit stanovit podmínky, podminky, kteni by za voH tu tu čici onu onu strategii. strategii. za nichž nichz lidé lide volí Trevor Trevor Noble Noble
t UZ POLOZIME pocatek sociologie literatury A A teratury co co možná mozna nejpresneji do do roku roku 1800 nebo do roku 1954, což bude obojí
Ť
už POLOŽÍME počátek sociologie linejpřesněji
1800 nebo do roku 1954, coz bude oboji stejně stejne nesprávné, nespravne, zůstane zustane stále stale ještě jeste otevřen otevren ústřední ustfedni problém, odpovedich na otázotazproblem, který ktery byl v obou odpovědích ku, odkud začít zaCit sociologii literatury problémově problemove odvíjet, odvijet, přece prece jen položen, polozen, ale odlišným odlisnym způso zpusobem bern zodpovězen: zodpovezen: v čem eem je vlastně vlastne podstata "sociálnosti" Cini z literatury sociální socialni cialnosti" literatury? Co činí znít banalne banálně jen uchu fakt? Tyto otazky otázky mohou znit otázky daleko trivialnejsi, triviálnější, ve nenavyklému na otazky nenavyklemu skutečnosti však složitější, totiž vůbec liskuteenosti vsak slozitejsi, totiz co je wbec teratura? Ale prave právě tuto otazku otázku si kladli duchove duchové třebas Jean Paul Sartre, 10 10 ktery který mel měl nemenší nel než trebas nemensi přece s literaturou zkusenosti zkušenosti nejenom jako prece předmětem vlasts "objektem studia", ale ijako s predmetem se ovsem ovšem spokojit ní tvorby. tvorby. Mohli Mohli bychom bychom se ni že literatura literatura proste prostě existuje, konstatováním, ze ss konstatovanim, čtena, prodavana prodávána aa zkoumana zkoumána -- popoprotože je je etena, protoze všimněme si si hned hned na na poeatku, počátku,ze že nerikame, neříkáme, proprovsimneme psána, nebof neboť psani psaní literatury literatury je je pro pro jeji její tože je je psana, toze právě socialni sociální existenci existenci onou onou znamou známou podminpodmínprave dostačující. LiteLitekou sice sice nutnou, nutnou, nikoliv nikoliv vsak však dostacujici. kou říká to to nejen nejen Escarpit, Escarpit, ale ale napfiklad například ratura, aa fika ratura,
44
21 21
sociálně existuje predevsim především i Sartre a Bachtin, sociaJne tim, tím, ze že je v kniznich knižních prodejmich, prodejnách, knihovnickych knihovnickýc~ policích v ucebnich učebních pUmech, plánech, ze že se 0o ni ní mluvl mluvi policich v televi;i a piSe píše v novinach, novinách, ze že rna má sve své instituce, své hrdiny, sve své pozadavky požadavky a sve své vlastni vlastní konftikty. konflikty. sve denně prozivana prožívána civilizovanymi civilizovanými lidmi jako Je denne ničemu jinemu jinému nepodobna nepodobná zkusenos~. zkušenos~. svébytná, nicemu svebytna, všechno nestaci. nestačí. pokusme se poneAle ani to vsechno utřídit zakladni základní skutecnosti, skutečnosti, ktere které opravnuji opravňují kud utridit uvažovat 0o literature literatuře jako 0o socidlnim sociálním faktu uvazovat učinit z ni ní tedy predmet předmět specificky sociologica uCinit kého zkoumani: zkoumání: 11 keho používá jako sveho svého zakladniho základního 1. Literatura pouziva vyjadřovacího prostfedku prostředku jazyka, ktery který je sám vyjadrovaciho sam Literární dílo sociálním vytvorem výtvorem par excellence. Literarni dilo socialnim současně materialni materiální veci, věcí, ale i socialnim sociálním je tak soucasne prostřednictvím jazyka. "významem" jenom prostrednictvim "vyznamem" vyjadřuje, odrazi odráží (at (ať 2. Literatura zobrazuje a vyjadruje, už s uvozovkami ci či bez) predevsim především socialni sociální skuuz tečnost vztahuje se predevsim především k ni, ní, a to i tehdy, tehd~, tecnost, v~povídá 0o pfirode přírodě nebo kdyz když zobrazuJe zobrazuje když vypovida kdyz vnitřní, subjektivni subjektivní svet svět jednotlivych jednotlivých lidi. lidí. , vnitfni, používá konvence a normy, ktere 3. Literatura potiZiva sociálně nesociálními vYtvory výtvory a jinak nez než socialne jsou socialnimi šířit se. mohou existovat, vznikat a sirit Literární dilo dílo je vyslednici, výslednicí, ale i predpoklapředpokla 4. Literarni sociálních aktivit, vznika, vzniká, existuje a funguje dem socialnich jako tvorba, interpretace, recepce a kritika, jako směna v nejsirSim nejširším smyslu nákup a prodej, jako smena nakup a jako komunikace. Literární dilo dílo je predmetem předmětem emocionalnich emocionálních 5. Literarni potřebuje, provokuje, zneklidnuje, zneklidňuje, reakcí - potrebuje, reakci baví nebo nudi. nudí. otupuje, bavi Literární dilo dílo je nositelem nejen esteticke, estetické, 6. Literarni
22
r
I I I I I I I
ale i sociální socialni informace v užším uzsim slova smyslu, pří primo ci či nepřímo společenské skutecskuteč neprimo vypovídá vypovida o0 spolecenske nosti dané světových názorech nazorech a ideolodane doby, o0 svetovych giích, postojich a stereotypech velkých velkych giich, zejména zejmena o0 postojích společenských tříd socíálních socialnich skupin, spolecenskych tHd a vrstev. 7. Spisovatel sám členem spolecnosti společnosti jako sam je clenem člen různých nositel sociálních ruznych socialnich pozic a rolí roli a jako clen sociálních socialnich skupin, v neposlední neposledni řadě rade literárních literarnich společenství, generačních spolecenstvi, generacnich skupin atd., těší tesi se určité společenské prestiži urCite spolecenske prestizi a váže vaze na sebe určitá urcita sociální, "veřejná", "obcanska" "občanská" ocekavani. očekávání. socialni, "verejna", 8. ~iteratura ~iteratura zakládá zaklada možnost moznost vzniku nových, novych, společenských vztahů, velmI velml specifických specifickych spolecenskych vztahu, nejen vztahů čtenářem, mezi čtenářem vztahu mezi autorem a ctenarem, ctenarem a dílem, dilem, ale dokonce také take mezi literárními literarnimi hrdiny a čtenáři, ctenari, ba v některých nekterych případech pHpadech mezi zobrazovanými zovanymi osobami navzájem. navzajem. 9. Literatura je sociální socialni institucí instituci v sociologickém kern slova smyslu, jestliže jestlize totiž totiz institucemi nerozumíme zumime pouze systém system organizací, organizaci, jež jez mezi instiobecněji - jak je v sotuce dozajista patří, patH, ale obecneji činností a vzorce ciologii obvyklé obvykle - soustavy Cinnosti Hdi určitými urcitymi ustálenýustalenysocialniho chovani, jež jez se řídí so.ciální~o chování, tn1 pravIdly mi pravidly a normami a jež jez jsou nezřídka nezHdka rutiodměn nizovány nizovany a vždycky vzdycky vázány vazany na soubor odmen a trestů, trestu, tedy pozitivních pozitivnich a negativních negativnich sankcí. sankci. 10. Literatura jako sociální socialni instituce existuje a vždycky jinym sovzdycky existovala jen ve vztahu k jiným ciálním cialnim institucím institucim - proto literatura v prelitespolečnostech existovala v těsné rárních rarnich spolecnostech tesne vazbě vazbe s rituálem, společnos ritualem, magií magi! a hrou, v moderních modernich spolecnostech koexistuje a interaguje se státem, statem, právem, pravem, morálkou moralkou a náboženstvím, nabozenstvim, ale i s rodinou samozřejmě s politickým a samozrejme politickym systémem. systemem.
23
Zopakujme ještě, jeste, ze že jsme se nepokouseli nepokoušeli 0o vymezeni mezení "literatury" a 0o jeji její odliseni odlišení od jinych jiných lidskych ských duchovnich duchovních aktivit, ale 0o stanoveni stanovení jejich jejích zakladnich právě jako "socialniho "sociálního základních charakteristik prave faktu", tedy charakteristik, ktenS které literaturu nafaktumpfibliZuji. Na prvni opakjinym první opak jiným socialnim sociálním faktůmpřibližují. pohled je patrne, že pfi při pohledu na literaturu japatrné, ze ko "socialni "sociální fakt" hraji hrají hlediska ryze esteticka estetická druhořadou, i kdyz když prave právě úlohu v jistem jistém smyslu druhoradou, ulohu literární dilo dílo je "svym "svým ustrojenim ustrojením k estetickemu estetickému literarni působení urceno": určeno": 12 jinymi jinými slovy a presneji přesněji pusobeni sám neni není nikterak kompetentni kompetentní esteticsociolog sam díla posuzovat a konec koncu konců ani kou hodnotu dila vůbec pfipří daném dile díle je vubec rozhodovat 0o tom, zda v danem či je nejak, nějak, receno řečeno s Mukarovskym, Mukařovským, oslatomna ci která je dnes jiz již pfijata přijata znacne značně bena. Tato teze, kteni obecně, nebyla v dejinach dějinách sociologie literatury obecne, úplně samozrejma. samozřejmá. Studujeme-li tovždycky tak uplne vzdycky nejvýznamnějších badatelu badatelů v teto této oblasti, tiž dila díla nejvyznamnejsich tiz nemůžeme nepostrehnout nepostřehnout skutecnost, skutečnost, ze že opravnemuzeme nezřídka propadali tomu, co Foster a Kennedu nezridka označují jako "hodnotovy "hodnotový blud",13 totiz totiž fordová oznacuji fordova představě, ze že nejvetsi největší sociologickou dulezitost důležitost predstave, mají dila, díla, ktera která jako "nejvyznamnejsi" "nejvýznamnější" (tedy maji vlastně jako esteticky nejhodnotnejsi) nejhodnotnější) zhodnotili vlastne literární teoretici, tedy dila, díla, u nichz nichž se tento hodliterarni notový již ustalil. ustálil. Pro sociology takto tory konsensus jiz no pěkná radka řádka a duchu duchů orientované - a byla jich pekmi orientovane malých - se spickovi špičkoví informatori informátoři (star innijak malych mění v jedine jediné informatory informátory (sole inforformants) meni Platí to ovsem ovšem nejen 0o marxistech,jimz marxistech,jimž se mants). Plati pěstování prave právě tohoto typu sociologie nejednou pestovani vyčítalo, ale take také 0o Masarykovi a trebas třebas 0 o Ortevycitalo, který se dokonce pokusil progovi y Gasset 1l 4, ktery
24
stfednictvim analyzy vrcholných vrcholnych děl del spanelske střednictvím analýzy španělské dat impuls "k obecnému obecnemu kulturnímu kulturnimu literatury dát neco rozvoji spolecnosti". Ostatne nepokusil se o0 něco společnosti". Ostatně podobneho jinych podmínkách podminkach a jinými jinymi podobného sice v jiných sve "jipr6stfedky, timtez cílem cilem Nejedlý Nejedly ve své prostředky, ale s tímtéž raskovske ráskovské akci"? Na druhé druhe strane vsak stejne nesporne, že ze straně je však stejně nesporné, Marx a Engels svou vědeckou vedeckou dráhu drahu začínali zacinali mijiné analýzou mo jine analyzou románu romanu Eugena Sue Tajnosti Pafize, ktery skutecne nepatfi k literatuře literature spicPaříže, který skutečně nepatří špič kové. 15 Smysl tohoto jejich počínání pocinani vysvětluje vysvetluje kove. Engels přesvědčivě presvedCive právě prave sociální socialni rolí, roli, kterou Sueův roman román ve své sve době do be sehrál sehral tím, tim, že ze "obrátil "obratil Sueuv pozornost veřejnosti verejnosti k bídě bide a demoralizaci, jež jez údělem tzv. nižších "způsob ze "zpusob jsou udelem nizsich stavů", stavu", a tím, tim, že psaní romanu románů prodělal doM úplnou uplnou psani prodelal v poslední posledni době revoluci: místo misto králů kralu a princů, princu, kteří ktefi kdysi bývali byvali hrdiny podobných podobnych příběhů, pfibehu, je to nyní nyni chudá, chuda, opovrhovaná třída, opovrhovana tfida, jejíž jejiz radosti a strasti se stávají námětem stavaji nametem románů", romanu", takže takze G. Sandová, Sandova, "přízna stavaji "pfiznaE. Sue a ovšem ovsem Ch. Dickens se stávají kem do doby" Vaela vek bude později pozdeji psát psat o0 krakern by" . 16 Vádavek mářských písních karnevalove tramarskych pisnich a Bachtin o0 karnevalové nicméně "lidové dici, nicmene "lidove čtení", cteni", "populární "popularni literatuliterarnim kýči kyci nemluvě, nemluve, se do centra ra", 0o literárním pozornosti sociologie literatury samé same dostane později. Ale problém daleko pozdeji. problem sám sam má, rna, jak patrno, své koreny kořeny vskutku už stoleti. sve uz v 19. století. Vtipně jeho podstatu pod statu nedávno nedavno vyjádřil vyjadfil A. Vtipne Bočarov17 v souvislosti s dějinami Bocarov dejinami literatury. Jeúvaha však ho uvaha vsak postihuje přesně presne také take sociologické sociologicke jádro problemu. problému. Parafrázujeme-li jadro Parafrazujeme-li totiž totiz jeho meptat - jsou sociologové sociologove alpitaforu, pak se lze ptát nisté nebo spíše spiSe topografové? topografove? Jsou spíše spise těmi, temi, niste
25
ktefi kteří zlezaji zlézají vrcholky spickove špičkové literatury, nebo topografy, ktefi kteří zobrazuji zobrazují svuj svůj prostor co nejpodrobneji podrobněji a nepomijeji nepomíjejí ani rozlehle rozlehlé nudne nudné roviny literatury a II la these, ani devastovami devastovaná zakouti zákoutí neprilis nepříliš vabne vábné krajiny oddechoveho oddechového cteni čtení a literarniho páchnoucí baziny bažiny litenirni literární rárního braku, ba ani pachnouei pornografie, ai ať uz už doslovne, doslovné, nebo trebas třebas politicke? že "kompromisni "kompromisní odpolitické? Ukazeme Ukážeme dale, dále, ze věd%', je.z jež sociologa literatury chape chápe jako "jednoved~', povolání a horolezce-amatera, horolezce-amatéra, je tu" topografa z povohini věcně zduvodnena, zdůvodněná, nikoliv vsak však jedině sice jedině jedine vecne jedine reálně mozna. možná. realne
DVE DVĚ PARADIGMATA SOCIOLOGIE LITERATURY Na jedne strane paradigma označuje oznacuje jedné straně celou strukturu představ, pfedstav, hodnot, postupu ktere jsou společné spolecne postupů atd., které clenum daneho vědeckého vedeckeho společenství. spolecenstvi. členům daného Na druM strane tento termín termin poukazuje druhé straně na jeden prvek dané dane struktury řešení konkrétních reseni konkretnich hlavolamů. hlavolamu. Thomas S. Kuhn
vymysOJEM PARADIGMATU, který kteryvymyslel pro filozofii vědy leI vedy T. S. Kuhn a jehož jehoz společenských vědách používání je ve spolecenskych vedach již jiz zálezalepouzivani šťastně. žitostí téměř zitosti temer rituální, ritualni, byl vymyšlen vymyslen siastne. Umožňuje totiž Umozimje totiz shrnout v určité urcite smysluplné, smysluplne, smě logické a konzistentní logicke konzistentni celky autory, školy skoly a smekteré se v mnoha jednotlivostech od sebe liší, lisi, ry, ktere nezřídka na sebe nevraží ba nezfidka nevrazi a vzájemně vzajemne se z vědy vedy exkomunikují. Tyto hry jsou v dějinách exkomunikuji. dejinach vědy vedy obvyklé a normální vykle normalni potud, pokud exkomunikace zůstává na úrovni urovni verbáJní verb~Jni a odehrává odehrava se v hrazustava vědy samotné, nicích vedy hranieich zbunieich samotne, nikoliv na hranicích světskou mocí, dovaných svetskou dovanych moei, do jejíž jejiz pravomoci je vědec svymi svými poněkud vedec ponekud žárlivými zarlivymi kolegy eventuáleventualně vydan. vydán. ne zasade dvě dye V sociologii literatury se ustavila v zásadě paradigmata, tedy dva "soubory hlavolamů", hlavolamu", které jsou vůči ktere vuci sobě so be navzájem navzajem ve vztahu shovíshovivavé tolerance. Nazírají vave Naziraji totiž totiz týž tyz předmět predmet z odlišných zorných lisnych zornych úhlů uhlu a zkoumají zkoumaji jeho odlišné odlisne stránky, přičemž stranky, pricemz teprve tato dvojí dvoji optika dává dava úhrnu ucelený v uhrnu uceleny obraz zkoumaného zkoumaneho předmětu, predmetu, daném případě socialniho faktu. v danem pfipade literatury jako sociálního
P
5
27
Takovemu vec se v moderní moderni vědě vede říká rika Takovému pohledu na věc "komplementarni". Shovivava tolerance, kterou "komplementární". Shovívavá komplementarita předpokládá, predpoklada, je ovšem ovsem dána dana take ktere oznacime také tim tím ze že prvni první paradigma, které označíme pracovn~ vzniklo tétepracovně jako sociognoseologickf},18 sociognoseologické,18 vzníklo mer uvahu již jiz měř pred před dvema dvěma sty lety, bereme-li v úvahu zminenou rozhodne však vsak před pred sto zmíněnou pani paní de Stael, rozhodně lety, bereme-li za jeho východisko vychodisko v souladu se vsemi všemi autoritami v dejinach dějinách sociologie literatury Marxe a Engelse, eventualne, coz sice casove, eventuálně, což časově, nikoliv vsak však vecne, věcně, vyjde nastejno, Hippolyta Taina. Ma uctyhodnou tradici, tím tim spíspiMá tedy vpravde vpravdě úctyhodnou se, ktere še, ze že pro ni mluvi mluví nejen cas, čas, ale i osobnosti, které ji reprezentuji: ni řadit radit Taina a de Bonalda, reprezentují: lze k ní Marxe a Engelse, Plechanova a Mehringa, Labriolu a Gramsciho, Lukácse Lukacse a Goldmanna, LaVacfargua a Krzywickeho, Krzywického, Urxe a Konrada, Václavka a Teigeho atd. Druhe ktere oznacime označíme jako instiDruhé paradigma, které tucionální, vzniklo v zárodku letech, zarodku sice již jiz ve 30. 30.letech, tucionalni, však až az v letech padesátých padesatych a zerozvinulo se vsak jména sedesatYch. šedesátých. jmena Sociognoseologické paradigma vychází Sociognoseologicke vychazi z teze, že literarni literární dilo dílo je odrazem spolecnosti, společnosti, přičemž ze prieemz pojem "odraz" zde nemusí nemusi a vlastně vlastne ani nemůže nemilze být chap chápán vždycky ve striktne striktně leninovském byt an vzdycky leninovskem Literární dílo smyslu. Literarni dilo je odrazem nejen tím, tim, že ze dané spolecnosti společnosti v daném čase a místě o dane danem case miste vypovívypovidá, ale take také tim, tím, že da, ze je jejím jejim produktem, je výsledryslednicí konstelace určitých nid urcitych sociálních socialnich sil. Jablkem jednotlivými koncepcemi v rámci sváru mezi jednotlivyroi ramci svaru samozřejmě to, které tohoto paradigmatu je samozrejme ktere sosíly to jsou a jaká ciální sHy jaka je jejich relevance při pn cialni literárního díla. vzniku literarniho dila. Jestliže Jestlize H. Taine formu-
28
loyal svou slavnou trojčlenku trojclenku -literární -literarni dílo dilo je loval dusledkem urciteho mravního mravniho stavu, který ktery sám sam důsledkem určitého podminkami rasy, dejinne chvile způsoben podmínkami dějinné chvíle je zpusoben vulgarni materialisté materialiste hleprostredi",199 pak vulgární a prostředí",t pnmou spojitost mezi úrovní urovni výrobních vyrobnich sil dali přímou vyrobnich vztahů vztahu dané dane spolecspoleč a charakterem výrobních jedne strane konkretnim literárním literarnim dídinosti na jedné straně a konkrétním druhe strane. Vetsina z nich však vsak brzy straně. Většina lem na druhé ze relace mezi "objektivními "objektivnimi spolenahledla, že nahlédla, censkymi podminkami" a literaturou je slozite čenskými podmínkami" složitě zprostfedkovana - spolecenskou psychologii zprostředkována společenskou psychologií do by (Plechanov), ideologickým ideologickym prostředím prostfedim doby (Bachtin), svetonazorovymi světonázorovými strukturami (Goldpncemz studium právě prave tohoto zpromann) atd., přičemž stfedkovani nezřídka nezridka tvořilo tvorilo tematickou páteř pater středkování teto orientace sociologie literatury. Podle jedné jedne této poslednich variant této teto koncepce zprostfedkozprostředko z posledních sociologickym pohlevani se vcelku v souladu se sociologickým vání vec i v literární literarni vědě vede uvádějí uvadeji tři tri hlavní hlavni dem na věc ovlivňují historický vývoj literatufaktory, které ktere ovlivnuji historickyvyvoj společenského myšlení, ry, totiž totiz - pohyb spolecenskeho mysleni, do dané dane doby vytvořený vytvoreny (a tedy jaksi "disponibilní") ni") systém system zobrazovacích zobrazovacich prostředků prostredku a konečně konecne 2o individualita uměleckého umeleckeho talentu. zo Sociognoseologické Sociognoseologicke paradigma kromě krome toho, že ze se snažilo snazilo vysledovat sociogenezi literárního literarniho současně informacni informační relevanci díla, dBa, zdůrazňovalo zduraznovalo soucasne literatury - literatura jako odraz a výraz ryraz své sve doby poskytuje sociologii nezastupitelný nezastupitelny soubor informací, informaci, který ktery je ovšem ovsem třeba treba z díla dila někdy nekdy dosti složitými slozitymi prostředky prostredky a postupy "vypreparovat". Konečně Konecne třetím tretlm podstatným podstatnym tématem tematem sociognoseologického seologickeho paradigmatu - vedle studia socioinformačního obsahu - je téma geneze a informacniho socidltema sociál-
29
nich funkcí junkci literatury, tedy odpoved ních odpověď nejen na otazku, co literaturu produkuje, ale také take na otázku, otazku, co vlastně vlastne produkuje literatura? Plechaotázku, nov v této teto souvislosti nikoliv pejorativně, pejorativne, ale pří pfi"utilitarnim názoru" nazoru" na umění, umeni, tj. padne mluví mluvi o0 "utilitárním padně pfidavat uměleckým umeleckym dilum vyznam "rozdílům význam sklonu přidávat zivotnimi jevy a radostnou ochotou sudku nad životními vZdy jej provázející provazejici - účastnit ucastnit se spolecenskych společenských vždy bitev".21 Druhe paradigma, paradigma institucionální, institucionalni, Druhé vychazi z premisy, že ze literatura není neni vůči vuCi spovychází lecnosti sarna spolecnosti, lečnosti "vnejsi", "vnější", ale je sama společností, je socialni institucí instituci mezi jinymi socialnimi institucemi ciální jinými sociálními so~iologic a je tedy podřízena podfizena tethze zakladnim so~iologic těťnže základním kym zákonitostem zakonitostem jako všechny vsechny ostatm normakým tivne urcene a socialne kontrolovane sféry sfery spoletivně určené sociálně kontrolované censkeho zivota. Pro institucionální institucionalni orientaci čenského života. nero dominantní dominantni dílo dno (dílo (dno v sociologii literatury není socialovsem conditio sine qua non), ale celek sociálje ovšem ne váží, vazi, tedy - "instinich interakcí, interakci, které ktere se na ně ních tuce literatury". Samozrejme, ze již jiz ve formulaci hlavního hlavniho téteSamozřejmě, že obsazena vlastně obsažena matu tohoto paradigmatu je vlastne take jistá jista polemika se sociognoseologickým sociognoseologickym pataké třebas Klosradigmatem, které, UPOzof11uje tfebas ktere, jak upozorňuje dilech Goldmannových Goldmannovych a LukácsoLukacsokowska,22 v dílech vych jako by zlehcilo, zlehčilo, ne-li zcela opomenulo vých vyznam vztahu mezi sdelenim sdělením a jeho fakticvýznam kym odberatelem. hlavnich protagoodběratelem. Jeden z hlavních kým nistu institucionalniho paradigmatu - vedle nistů institucionálního H. Duncana, I. Watta, H. Levina, N. N. Fiigena ze předmětem predmetem aj. - Robert Escarpit konstatuje, že nemuze přece prece být byt dílo dno samo, sarno, sociologie literatury nemůže setkani a nekdy svobodnych někdy stretavani střetávání dvou svobodných ale setkání
30
I
I
I I I
I
I I I
aktu, vsemi aktů, aktu produkce a aktu spotfeby spotřeby - se všemi socialnimi a mravními mravnimi dusledky, ktere z toho důsledky, které sociálními Zajiste, ale právě prave proto, replikuje Klosplynou. Zajisté, sociologicke koncepce, za striktně sociologické kowska - si striktne nez však vsak pokládá poklada vlastně vlastne jen institucionální institucionalni paněž pomerne nejhůře nejhure dovedou poradit radigma, poměrně otazkami samotného samotneho díla dila ... s otázkami razantnim zjednodušením zjednodusenim tedy můžeme muzeme S razantním ze sociologové sociologove literatury orientokonstatovat, že spiSe na vani sociognoseologicky se soustfed'uji soustřeďují spíše vaní dilo, na jeho obsah, na informaci v něm nem obsažeobsazedílo, ze cim vyssi vetsinou při pri zamlcene zamlčené premise, že čím vyšší nou, většinou esteticka hodnota díla, dna, tím tim vyšší vyssi jeho hodnota estetická Institucionaliste od informační. Institucionalisté sociologicky informacni. vicemene abstrahují abstrahuji a soudila naopak víceméně obsahu díla stfed'uji spiSe na sociální socialni svet střeďují se spíše svět kolem literatury nez v literature. literatuře. Nebo aforisticky - "sociognonež (avsak pozor: seologove" se soustred'uji soustřeďují na text (avšak seologové" semantickem smyslu), institucionikoliv v ryze sémantickém naliste na kontext. nalisté chtěli sociologii literatury Kdybychom dnes chteli vymezit "institucionalne", "institucionálně", mohli bychom konzkoumani komunikačního komunikacniho ze jde o0 zkoumání statovat, že umelec - dílo dno - odberaa interakcniho interakčního retezce řetězce umělec odběra coz zní zni samozrejme tel, což samozřejmě dokonce i tehdy, kdyz když elementarni retezec, dodame, dodáme, ze že na tento elementární řetězec, na vaze poměrně pomerne roztuto prostou trojclenku trojčlenku se váže sahly soubor nikoliv nezajímavých nezajimavych sociálních socialnich sáhlý napfiprocesu, institucí, instituci, skupin a norem. Tak napří procesů, klad: umelec: socialni původ, puvod, socializacni umělec: sociální socializační proces, spolecenske prostredi, sociální socialni postavení, postaveni, sociálsocialspolečenské prostředí, materialni odmeni role, prestiž prestiz ve spolecnosti, společnosti, materiální odmě ní literarniho spolecenstvi, ny, ocekavani, očekávání, vstup do literárního společenství,
31
proeedury procedury vylucovani vylučování ze spolecenstvi, společenství, generacni generační skupiny, skupiny, k nimz nimž se umelee umělec psyeholopsychologieky gicky vaze váže (tzv. referencni referenční skupiny); dilo: pravde dílo: dilo dílo jako semioticky sémiotický system systém (coz (což po pravdě institucionalisty valne divalně nezajima; nezajímá; tento aspekt díla vsak treti však konstituuje dalSi další vYznamny, významný, vlastne vlastně třetí komplementarni dilo komplementární trend sociologie literatury), dílo jako vee, věc, kniha jako zbozi; zboží; nakladatelstvi nakladatelství a vydavatelstvi eendavatelství jako soeialni sociální Cinnosti; činnosti; eenzura cenzura a cenzori; tvurei vkusu, literarni kritika a literarni zoři; tvůrci literární literární teorie ("dvernici");23 ("dveřníci");23 statni státní stimulaee stimulace litenirni literární cinnosti, činnosti, meeenat; mecenát; odberate/, odběratel, Ctenar: čtenář: ctenarsky čtenářský vkus, socialni sociální rozvrstveni ci vrstvení ctenaru, čtenářů, ocekavani, očekávání, uspokojeni, uspokojení, pfijeti přijetí či odmitnuti odmítnutí dila. díla. Ke zkoumani jevu a proeesu rna zkoumání vseeh všech teehto těchto jevů procesů má moderni moderní soeiologie sociologie dostatecne dostatečné prosti'edky prostředky teoretieke retické - pojmoslovne pojmoslovné i koneepcni, koncepční, metodologieke logické - uhrn úhrn instrumentu, instrumentů, jejichz jejichž pomoci pomocí lze jednotlive retezee jednotlivé elementy komunikacniho komunikačního řetězce technické - uhrn úhrn prosti'edku, prostředků, jak zkoumat, i teehnieke zpracovat ziskane získané udaje. údaje. I tak se "vyhodnotit" a zpraeovat ovšem muze může naplii náplň institucionalni institucionální orientaee orientace ovsem sociologii literatury jevit jako banalni banální - toto v soeiologii přece napadne kazdeho! každého! Co jineho jiného by sociologie preee vlastně mela měla zkoumat? A prece přece - rozliteratury vlastne skutečně až vinutá "institucionalni "institucionální optika" je skutecne vinuta az dídilem druM druhé poloviny dvacateho dvacátého stoleti. století. 24 Samozřejmě, ze že to neznamena, neznamená, ze že se sociologicky nezrejme, některé z vYse výše vyjmenovanych vyjmenovaných prozkoumaly nektere blémů a temat, témat, ale zkoumaly se vetSinou většinou v jiné bIemu jine jiném kontextu: tak trebas třebas tvůrci souvislosti a v jinem tvurci vkusu ("tastemakers") se studovali v souvislosti veřejného mineni, mínění, cenzura v souvislosti s tvorbou verejneho
32
obecnymi procesy sociální socialni kontroly, prestiž prestiz s obecnými
umelcu v rámci ramci výzkumů vYzkumu sociálního socialniho rozvrstvení rozvrstveni umělců plati to ve vědě vede dosti obeene atd. Jak patrno, a platí obecně elementarni pravda se jeví jevi jako elementární elementarni te~ i elementární kdyz je vyslovena a zformulována zformulovana prve tehdy, když kdyz je řečena recena a napsána. napsana. když '
NĚKTERÉ SOUVISLOSTI A OTAzKAOTÁZKANEKTERE ČEMU SOCIOLOGIE LITERATURY? K CEMU umění jsou stejne stejně tak Literatura a umeni soucasti součástí spolecnosti společností jako peeeni pečení chleba, obřad zasnub zásnub nebo zvyk zametat snih sníh pred před domem. obrad Každé cleneni členění spolecnosti společností Kazd6 má instrumentalni instrumentální povahu a ve vede vědě rna vZdycky vždycky zaidi záleží na tom, na co se ptame ptáme dozvědět. a co se chceme dozvedet.
Roman Zimand
UVEDENÉ pfdSTUPY PŘÍSTUPY k socioloBA UVEDENE gickému studiu literatury se od sebe evigickemu dentně dosti podstatne podstatně lisi liší svymi svými tematickymi tematickými dentne čeho se jako predmetu předmětu studia dominantami i tim, tím, eeho vedome vědomě vzdavaji vzdávají Ci či zrikaji. zříkají. Na druhe druhé strane straně je však spojuje objektivni objektivní fakt, ze že uroven, úroveň, kvalita, vsak sociální funkce literaturozmanitost, orientace i socialni čím se predevsim především zabyva zabývá sociosoci 0ry - tedy to, Cim gnoseologická orientace - jsou mimoradne mimořádněsilně gnoseologicka silne podmíněny tim, tím, jak je literatura vnitrne vnitřně institupodmineny cionálně strukturovana strukturována a jak je tato socialni sociální inscionalne společnosti. situována v dane dané konkretni konkrétní spoleenosti. tituce situovana zdůvodňuje muj můj zakladni základní predpoklad, předpoklad, ze že To pak zduvodnuje přístupy, ktere které se vzajemne vzájemně vylucuji, vylučují, ale nejde 0o pristupy, doplňují, ze že nejde 0o pristupy přístupy dichonaopak - doplnuji, reálně komplekontradiktorní, ale realne tomicky kontradiktorni, mentární. 25 mentarni. dominantní tematicke tematické orientace Povaha dominantni ovšem jednotliva jednotlivá paradigmata take také smeruje směruje ovsem odlišným vednim vědním disciplinam disciplínám jako ke svym svým k odlisnYm disciplínám "pomocnym". "pomocným". Sociognoseologickli Sociognoseologická disciplinam tradičně silneji silněji spjata s filozofii, filozofií, esteorientace je tradiene
O
6
literární teorii teorií a obecnou sociologickou socíologickou tikou, literarni nezřídka dokonce dochlizelo docházelo k jakýmsi teorií a nezfidka teorii jakymsi některých osobností je personálním uniim, uniím, kdy u nekterych personalnim osobnostije vůbec tHke těžké odlisit odlišit (ale je to take také vetsinou většinou zbyvubec Hippol~'te tecne), teč~é), eim čím kdo vlastne vlastně byl predevsim: především: Hippol~te Tame byl nejen sociolog literatury, ale především Taine pfedevsim obecný historik a dejepisec dějepisec pisemnictvi, písemnictví, Theodor obecny Adorno byl filozof a muzikolog, Grigorij PleBedřich Václavek chanov byl filozof a politik, Bedfich Vac1avek literární historik a kritik, atd., atd. V posledlitenirni zdůraznit - se ních desetiletich desetiletích - a to dluzno dlužno zduraznit nich sociognoseologická orientace silne silně inspiruje sociognoseologicka podněty semiotiky, sémiotiky, teorie znaku znaků a mnozí podnety mnozi čelní eelni pře?stav~~el~ teto této moderni moderní i modni módní disciplíny pfe?stav~~el~ disci pliny SOCIOlogu lIteratury mimořádně silně soclOlogn hteratury ovlivnili mimoradne silne Matoré, J. Lot(R. Barthes, A. J. Greimas, G. Matore, Významnou ulohu úlohu dnes sehrává man).26 Vyznamnou sehrava také take sociologická hermeneutika, rozvijena rozvíjená intenzívně sociologickd intenzivne či Francii, ale i v Sovetskem Sovětském svazu. nejen v NSR ci důvěrně druží Institucionalisté se naopak duverne druzi spíše spise Institucionaliste některými speciaInimi speciálními sociologickY'mi sociologickými disciplís nekterymi disciplizdánlivěliteratuře odlehlými, například namijen zdanlive literature odlehlymi, napfiklad sociologií organizace, s teorii teorií a vyzkumem výzkumem sose sociologii společenského ciální stratifikace a mobility (tedy: spolecenskeho cialni rozvrstvení a socialniho sociálního pohybu, kariéry, rozvrstveni kariery, vzesociologií masovych masových médií, stupu a sestupu), se sociologii medii, také s teorii teorií prava práva a moralky, morálky, sociologii sociologií maale take lých skupin (mikrosociologii), (mikrosociologií), sociologii sociologií věko lych vekových a generacnich generačních skupin atd. Esteticke Estetické teorie je rych většinou valne valně nezajimaji nezajímají a literarnekriticka literárněkritická vetsinou hodnocení jednotlirych jednotlivých del děl berou proste prostě buď hodnoceni bud' jarespektují, nebo - a to častěji ko danost, kterou respektuji, casteji sociální fakt, ktery který zkoumaji: zkoumají: jak se vlast- jako socialni ně takove takové hodnoceni hodnocení tvofi, tvoří, jak dochazi dochází ke konne
35
sensu v jejich tvorbě, tvorbe, jak funguje jednou oznacemi, čená, "etiketizovana" "etiketizovaná" literatura apod., k cemuz čemuž nemalou merou pnspivaji soudobé soudobe koncepce měrou přispívají etnometodologicke kognitivne sociologické. sociologicke. etnometodologické a kognitivně ·Oba ptistupy lisi - a to je asi nejpodstatpřístupy se liší nejsi uvah o0 obou paradigmatech nější zaver, závěr, ktery který z úvah sociologie literatury můžeme muzeme odvodit, také take tim, tím, jak odpovidaji klicovou otázku otazku - k cemu čemu odpovídají na klíčovou vlastne slouzi? Sociognoseovlastně sociologie literatury slouží? logicka prostrednictvim studia logická koncepce chce prostřednictvím socialnich literarni tvorby 16pe sociálních souvislosti souvislostí literární lépe porozumet institucionalni orientace chce zumět literature, literatuře, institucionální studiem literatury jako sociální socialni instituce lépe lepe porozumet teto dozajista poněkud ponekud porozumět spolecnosti. společnosti. Z této zjednodusujici ovsem nikterak neplyne, že ze zjednodušující teze ovšem by studiem informacnich literarniho díla dila informačních obsahu obsahů literárního nebylo mozne prispet k lepšímu lepsimu porozumění porozumeni možné přispět spolecnosti institucionalnich podmípodmispolečnosti a studiem institucionálních nek tvorby a recepce literárních literarnich del porozumeděl k porozumě ni poznamku ní literature literatuře same. samé. Tuto osvetlujici osvětlující poznámku nicmene nekterym našim nasim nenicméně adresujeme pouze některým unavnym ktefi by si pravdě pravdepseudodialektikům, kteří únavným pseudodialektikum, podobne ze podobně neodpustili durazny důrazný poukaz na to, že obe souviseji a nelze je meobě veci věci prece přece spolu souvisejí chanicky odtrhavat. odtrhávat. Mechanicky sice nikoliv, ale realny proste skutecne skutečně reálný ryvoj vývoj sociologie literatury prostě vedl k tomu, ze uvedene dye vetve vydělily vydelily na že se uvedené dvě větve zaklade vYzkumnych zájmů zajmu a probléproblezákladě odlisnych odlišných výzkumných mových dominant. K prospěchu mOvYch prospechu sociologie, spolecnosti lečnosti a snad i literatury.
NOVY OBOR: JAK SE TvoiU TVOŘÍ NOVÝ VYVOJOVE SOUVISLOSTI vÝVOJOVÉ SOCIOLOGIE LITERATURY vedu v raných ranych stadiích stadiich vývoje vyvoje Pro vědu typicka stejne ambici6zni hloubka záměru zameru je typická stejně tak ambiciózní ziskanych výsledků vYsledku ... jako trivialita získaných Veda, která ktera se však vsak bojí boji zapomenout Věda, sve zakladatele, je ztracena. na své A. N. Whitehead
APROSTA VĚTŠINAhumanitníchobo VETSINAhumanitnichoboAPROSTÁ ru patří patti do oné one skupiny věd, ved, které ktere se rů dobrovolne vzdat svých svych dejin, dobrovolně nemohou vzdát dějin, tedy del děl svych zakladatelů zakladatelu a tvůrců, tvurcu, aniž aniz by ztratily něco neco svých svem podstatneho a nezastupitelného nezastupite1neho ve svém velice podstatného vlastnim obsahu. O 0 sociologii to platí plati - podobvlastním ne jako o0 filozofii - dokonce v míře mire nebývalé. nebyva16. ně fakultach se samozrejme nezkousi Na lekarskych lékařskýchfakultách samozřejmě nezkouší protoze se ani z Hippokrata, ani z Paracelsa, protože vcelku léčit podle jejich v~e1ku právem pravem předpokládá, predpoklada, že ze 16cit dtrektiv dnes jaksi doslovne ze moderní moderni doslovně nejde, že direktiv medicina všecko vsecko rozumné rozumne od nich převzala prevzala medicína vsechno neprověřené neproverene vyloučila vyloucila a odsunula do a všechno dějin. Jejich znalost však svých svYch vlastních vlastnich dejin. vsak nikteneni podmínkou podminkou spolehlivého spolehliveho a solidního solidniho rak není nicmevYkonu Iekarske Sociologove se nicmélékařské profese. Sociologové výkonu ne dejinami sve vlastní vlastni vědy vedy zabývat zabyvat musejí museji ně dějinami své dila "svaté "svate trojice" Marx-Durka neznalost díla vsude na svete světě snad dokonce heim-Weber se všude veopravnene poklada za svedectvi naproste vě oprávněně pokládá svědectví naprosté decké samozřejmě i nadecke nezpůsobilosti, nezpusobilosti, jakož jakoz samozrejme způsobilost se mimo jiné opak - vědecká vedecka zpusobilost jine prodějin oboru. kazuje suverénní suverenni znalostí znalosti dejin
N
7
37
Z predchozi předchozí uvahy úvahy neplyne, ze že bych se zde pokousel, byť s jakymkoliv jakýmkoliv zjednodusenim, zjednodušením, prevypřevy koušel, byf pravet právět dejiny dějiny one oné sociologicke sociologické discipliny, disciplíny, kteni která mis totiž sociologie literatury. Ponás zde zajima zajímá - totiz out vyvoj min minout vývoj tohoto oboru vsak však zcela nelze proste prostě proto, ze že tvori tvoří integralni integrální soucast součást disciplidisciplíNěkterá pouceni poučení z dejin dějin oboru mohou samé. Nektera ny same. mit obecně stimulujici, stimulující, nebo naopak varumít navie navíc obecne jici jmenovite tedy sojící vyznam význam pro humanitni, humanitní, jmenovitě ciologicke ciologické a snad i literarnevedni literárněvědní a literarnehisliterárněhis toricke torické poznani. poznání. Vyvoj vývoj sociologie literatury probihal probíhal pod silnym ným vlivem nekolika několika paralelnich paralelních rad řad Cinitelu. činitelů. Především se v dejinach dějinách oboru odrazely odrážely podstatPredevsim ne promeny, ktere společenské proměny, které se v prubehu průběhu poné spoieeenske sledních dvou stoleti století odehraly, odehrály, tedy vznik sposlednieh lecnosti lečností s tdni tržní ekonomikou a politicky demopozději vznik systemu systémů kratickým systemem, systémem, pozdeji kratickym totalitních ci či monokratickych monokratických (Aron je naztva naztvá totalitnieh ideokratickými) a jejich vzajemne vzájemné stretani. střetání. Slo ideokratickymi) ale take změny zdanlive zdánlivě pouze partikularni, partikulární, také 0o zmeny ve skutecnosti skutečnosti vsak však prave právě pro rozvoj literatury a sociologie literatury enormne enormně zavazne závažné - konkretne krétně tedy 0o urbanizaci, industrializaci, zmeny změny postavení zeny, ženy, vznik tzv. masove masové spolecnosti, společnosti, v postaveni rozšíření gramotnosti a zejmena zejména sfery sféry volneho volného rozsireni casu, času, ale take také vznik autoritativnich autoritativních spolecenspolečen skych ských systemu, systémů, krize tradicnich tradičních demokracii, demokracií, proměny ideologickych ideologických struktur a politickych politických promeny koncepci, společenského koncepcí, vjraznou výraznou sekularizaci spolecenskeho zivota života atd. Tim Tím do sociologie literatury vstoupila rada řada novych nových temat témat - napriklad například funkce popularpopulárnieh časopisů, analyza analýza "brakove" "brakové" literatury, ních casopisu, zkoumání vztahu literatury k "telematicke "telematické revozkoumani
38
luci", rozbor funkci funkcí nakladatelu, nakladatelů, studium distribučních cyklu, cyklů, vyzkumy výzkumy uspechu úspěchu literarniho literárního díla bucnieh dila bestsellerů, tema téma "spisovatel v ča sociální role bestselleru, a socialni case", literatura ve strukture rozpoCtu struktuře casoveho časového rozpočtu rodinyatd. rodiny atd. Za druM druhé slo šlo 0o vliv konkretnich konkrétních technických technickych objevu objevů a vyndiezu, vynálezů, jejichz jejichž masovy masový vstup do společenského zivota života vyrazne výrazně promenil proměnil "ducha naší censkeho nasi masový knihtisk vedoucí doby": nejprve tedy masovy vedouci k rozSifeni rozšíření novin a casopisu, časopisů, pozdeji později rozvoj dalsieh reprodukčních technik (jejichz (jejichž roli znameších reprodukcnieh nitě analyzoval Walter Benjamin)27, zejména nite zejmena ostatně jedineho jediného "nového fotografie, filmu - ostatne "noveho pill tisíci tisiei let druhu umeni", umění", ktery který se po dvou a půl uhmu vyobjevil, televize a videa. To vsechno všechno v úhrnu tvorilo tvořilo zakladnu základnu pro vznik masove masové kultury - jevu vnitřně stejne stejně tak nejednoznacneho, nejednoznačného, jako je celá vnitrne cela doba, v niz níž tento fenomen fenomén funguje. Dale samozřejmě podDále sociologii literatury samozrejme promeny v literature samotne, zestatne statně ovlivnily proměny literatuře samotné, jmena jména pak zasadni zásadní zmena, změna, k niz níž doslo došlo na přelo prelomu 19. a 20. stoleti, rozkladaji století, kdy se pozvolna rozkládají tradicni tradiční vypravecske vypravěčské struktury, mimoradny mimořádný diferenciacni ktera dala ferenciační vliv rna má vznik avantgardy, která nove nové impulsy "nemimeticke" "nemimetické" orientaci nejen ve vytvamem pisemnicvýtvarném umeni, umění, ale take také v krasnem krásném písemnicnoveho tvi. pokračuje vznikem nového tví. Tento proces pak pokracuje romanu, románu, jeho vYvojovjmi vývojovými krizemi a peripetiemi, a dnes je docasne dočasně zavrsovan završován vznikem tzv. postmodernismu, ostatne konecostatně fenomenu, fenoménu, ktery který by koneč vedomi. 28 ne ně i u mis nás mel měl byt být vzat systematicky na vědomí. Promeny Proměny literatury se pfirozene přirozeně odrazily také take zaměření, strukture struktuře i forme formě metalitev obsahu, zamereni, rami vecte, kritice rární informace, tedy v literami literární vědě,
39
a estetice, coz což se do vyvoje vývoje sociologie literatury promitlo promítlo sice sicé osobite, osobitě, ale zcela prokazatelne prokazatelně (napr. (např. vznik tzv. sociologicke sociologické literarni literární kritiky, sociologicke sociologické estetiky atd.). Za ctvrte čtvrté tvarnost tvářnost sociologie literatury byla pfirozene přirozeně spoluutvarena spoluutvářena rozvojem sociologie samotne, jejích jednotlivYch jednotlivých samotné, a to jak rozvojem jejich disciplin, disciplín, tak zejmena zejména vznikem zcela novych nových obecně teoretickych teoretických orientaci. orientací. Protoze Protože nepiSeme nepíšeme obecne nezbývá nez než s jistou odbornou studii z oboru, nezbyva alespoň vyjmenovat ony smery, směry, ktere které omluvou alespoii nejvírozvoj sociologie literatury stimulovaly nejvice. Krome Kromě marxismu a neomarxismu a tzv. ceo kritické sociologie frankfurtske frankfurtské skoly, školy, jez jež se kriticke ostatně k neomarxismu nezfldka nezřídka radi, řadí, slo šlo predepřede ostatne vším 0o tzv. interpretativni interpretativní sociologii vsech všech odrud odrůd vsim sociologií poCinaje, počínaje, pres přes - fenomenologickou sociologii symbolický interakcionismus az až k sociologicke sociologické symbolicky hermeneutice a etnometodologii. 29 Pro interpretativní sociologii obecne obecně je charakteristicke charakteristické mj. tativni že se snazi snaží pohlizet pohlížet na socialni sociální svet svět oCima očima to, ze reálných "akteru" "aktérů" v realnych reálných socialnich sociálních kontexrealnych "obyčejných lidi" lidí" v jejich kazdodenkaždodentech, tedy "obycejnych ním zivote. životě. Nikoliv nahodou náhodou je proto prave právě pro nim ceněným a mnohdy "interpretativisty" literatura cenenym nezastupitelným informacnim informačním zdrojem. Vlivy jinezastupitelnym ných sociologickych sociologických smeru směrů na vYvoj vývoj sociologie nych téměř zanedbatelne, zanedbatelné, coz což malé, temer literatury byly mate, poněkud paradoxne paradoxně plati platí take také 0o sociologickem sociologickém ponekud zatímco filozoficky filozofický strukturalisstrukturalismu: zatimco podepsal jako sigmus se na sociologii literatury podepsaljako natář rozhodne rozhodně nikoliv druhorady, druhořadý, sociologicti sociologičtí nataI' strukturalisté jevili 0o literaturu zajem zájem znacne značně strukturaliste omezený, prakticky zadny. žádný. omezeny,
40
. Nicmene p~avdepodobne pro vývoj vYvoj sociologie Nicméně p~avděpodobně hteratury neJPodstatnejsi byla dvojí dvoji zásadní zasadni htera~ury neJPo~statnější promena ,,,paradigmatu" moderní moderni sociologie ve 2~. stole.tl. Na sklonku 20. let se totiž totiz pokusila o Jak~usl vlastni kv~~titativní kv~~titativni totalizaci (Sorokin Jak~usi vlastní mluvl psychickem onemocmluvi 0o kvantofrenll jako psychickém n,eni ktera byla navíc navic pon,ění sociologu sociologů 40.-60. let), která sl1e~a vstuI?e~ počíta~ů pocita~u nejen do technických, technickych, ale 1i humamtmch oboru. Na toto oslnění oslneni kvantitativní.mi ~ro~:durami £ro~:durami a neomezenými neomezenymi možmoztativni.mi nostmi pocltacu reagovala v 60. a zejména nostml zejmena 70. značná část sociologů radikálním letech znacna cast sociologu radikalnim odmítodmitnutim teto "pozitivistické" "pozitivisticke" a "scientistické" scientisticke" n~tím cele celé této vetve.' ktera prece prý pry vůbec vubec není neni'~pusobila která přece způsobilá pochopit podst~tu podstatu sociálního spočívá niChO,Plt socialniho života, zivota, jež jez spociva ~.?hv v tom, že ze se člověk clovek chová, chova, že ze dělá dela věci veci a že ze ZiJe ve spolecenskych společenských vztazích, ZlJe vztazich, což coz se všechno vsechno dá da ja,kž takz takž změřit, ja,kz zmerit, ale v tom, že ze tomu všemu vsemu dává dava vyznam, že ze tomu všemu vsemu přisuzuje prisuzuje smysl. P~ní,v kva~tit~tivní P~ni,v kva~tit~tivni ~nie linie moderní moderni sociologie pozi~v~e ovhvml,a sociologii literatury tím, pozl~v~e tim, že ze měřit" umozmla poprve poměrně pomerne exaktně exaktne "merit", a dokonce matematicky matemahcky modelovat někt~ré nektere kul~ kulturní fenomeny fenomény a zejména solidně kvantitativně turni zejmena solidne kvantitativne zak.o~vit výzkum~ vYzkum~ čtenářství, ctenarstvi, nakladatelských nakladatelskych aktivit atd. Paradigma aktlVlt Paradlgma opačné, opacne, kvalitativní kvalitativni či ci inte~retativní, naopak obrátilo telJ!retativni, obratilo pozornost sociofaktu, že světa se nezmocňujeme logu k fakt,u, ze vnějšího vnejsiho sveta nezmociiujeme manipulací a jeho materiálním pouze mampulaci materialnim ovládáním ovladanim t<:d~ technikou, průmyslem prumyslem a aplikovaným aplikovanym vě~ ve~ demm, a!e t~k.é t~k.e poe~i!, ~ýtem ~ytem a uměním, umenim, tedy k f~~tu: ze veCi veCl ~ socmlm soclalm vztahy nabývají nabYvaji svých svYch socialmch významů soclalmch vYznamu především predevsim v kontextu kažkazsvěta", a že dodenního života, ze i literatura dodenniho zivota, "žitého "ziteho sveta",
4l 41
musi musí byt být tedy zkoumana zkoumána predevsim především v teto této prazakladni základní souvislosti. DalSi Další vnitrovedni vnitrovědní determinantou promen proměn sociologie literatury v case čase byl take také vz~ik n?vych n?vých sociologickych sociologických disciplin disciplín - vedle s.oclol?gl~ komunikace, jejiz jejíž vyznam význam je pro soclOlog1cke soclOlo~~cke studium literatury mimoradny, mimořádný, slo šlo predevsim předevslm 0o tzv. sociologii vedeni, vědění, ktera která zkouma zkoumá predevsim především svasvásvěta se zpusobem způsobem lidského poznavani poznávání sveta zanost lidskeho sociální existence a zvlaste zvláště pak spolecenske společenské pfipří socialni činy deformovaneho deformovaného ("ideologickeho"'vzajm.ove ("ideologického", zájm.ově Ciny zkresleného) videni vidění spolecenske společenské skutecnostt skutečnostt ve zkresleneho) všech formach formách "spolecenskeho "společenského vedomi", vědomí", tedy vsech literatuře. Zvlaste Zvláště v poslednich posledních letech se dyi v literature. rozvíjí sociologie jazyka a soci~ling~isti namicky rozviji což samozrejme samozřejmě nemuze nemůže dalSi další vyvoJ vývoJ soclOloka, coz ačkoliv vzatimv yzatímys~ ~ou gie literatury neovlivnit, ackoliv spíše rysuji, rýsují, nez než aby byly zrete1ne vldlte1vIdlte1vislosti spiSe , 30 y dO ne. . ',v Konečně poslednim, posledním, nikoliv vsak však neJmene .uKonecne ležitým cinitelem, činitelem, byl vznik vz~ik nek~lika něk~lika pro, SOCl?lezitym relevantmch novych vednzc.h dlSdISlogii literatury relevantnich ciplín, zejmena zejména teorie informace a komumkace, ciplin, af ať liZ už v ryze matematicke matematické (Shannon) nebo ne~o "sro"sro: zumitelnější", ba dokonce esteticky aplikov~ne aphkov~ne zumitelnejsi", podobě, a samozrejme samozřejmě take také s~mll:n~lky. s~m8:n~lky. (Bense) podobe, Mnozí z tech těch ktefi kteří semantiku sémantiku zakladah Jako Mnozi vědu byli totiz totiž sami cilymi čilými literarnimi literárními vedci, vědci, vedu někteří aktivni aktivní literarni literární v.edci v.ědci -:~ ~,ne a na~pak nektefi poslední rade řadě Mukarovsky Mukařovský - byh ne-h pnmo posledni sémantiky ~u~ec, ~ů~ec, tedy ro~hod spoluzakladateli semantiky ně te té jeji její vetve, větve, ktera která se soustredlla na "e~tettckou "e~tettckou ne sémantiku", na pojed pojetí umeleckeho uměleckého dila díla J~ko, Jako znasemantiku", ku, jako soustavy znaku, znaků, jako znakove, znakové, vyznavýznamové struktury.31 move
42
A prave socialnich a kulturních kulturnich právě tento komplex sociálních vlivu, podminek, v jejichž jejichz kontexvlivů, determinant a podmínek, tu se sociologie literatury vyvíjela, vyvijela, vedl ale také take predmetu sociologie k nekonecnym diskusim o0 předmětu nekonečným diskusím zpusobech a možnostech moznostech jejího jejiho odliteratury, o0 způsobech literarni vědy vedy a estetiky, ba dokonce liseni lišení od literární zpochybiiovani jejího jejiho práva prava na samovedl az až ke zpochybňování statnou existenci, k diskusím diskusim nejen nekonečným, nekonecnym, především neplodným. "předmět" ale predevsim neplodnym. Spory o0 "predmet" vědy vedou totiž vedy totiz většinou vetsinou ti, kteří ktefi k jeho naplnění naplneni ničím nepřispěli. neprispeli. Ale to už uz je - zdá zda se sami niCim vedy, neboť nebof komplexnost osudem sociologie jako vědy, složitá diferencovanost jejího předmětu a slozita diferencovanostjejiho predmetu přivádí pfivadi její teritorium mnoho duchů, na jeji duchu, jejichž jejichz původní puvodni domovská práva domovska prava jsou nepochybně nepochybne jinde. Sociovšak obohacuje ajiným logii to vsak ajinym disciplínám disciplinam valně valne neškodí. neskodi. Meritorní odpověď Meritorni odpoved' zaslouží zaslouzi v této teto souvislosti otázka, do jaké pouze otazka, jake míry miry lze míti miti právem pravem za to, že vsechno všechno to, co je ze sociologie literatury releze vantní, je vlastně vantni, vlastne nutně nutne celé cele obsaženo obsazeno již jiz v "marxistické literární xisticke literarni vědě", vede", která ktera je nejen via facti, ale dokonce snad i programově programove povolána povolana sociologii literatury nejen dočasně docasne suplovat, ale systejinem místě miste a maticky nahradit. O 0 tom ale na jiném příslušné souvislosti. v pfislusne
MARXISMUS V SOCIOLOGII LlTERATURY LITERATURY A JEHO KRITIKOVE KRITIKOVÉ Marx byl jediny jediný divak divák mych mých her, ktereho kterého jsem si pi'edstavoval, představoval, neboi neboť Cloveka člověka s takovymi takovými zajmy zájmy by musely pntahovat přitahovat prave právě tyto hry. Ne vzhledem k jejich, ale vzhledem k jeho inteligenci a jako nazorny názorný material. materiál. Bertolt Brecht
ĚJINY SOCIOLOGIE LlTERATURY LITERATURY EJINY se periodizuji periodizují vselijak, všelijak, trebas třebas podle nepfinepří lis liš konzistentniho konzistentního schematu schématu Johna Halla v rade řadě _ protosociologicka protosociologická tradice (StaeI, (Staěl, Taine, anglická skola škola (MatSaint-Beuve), marxismus, anglicka thew Arnold, F. R. Leavis, R. Williams, J. Gross, M. Bradbury, R. Hoggart), strukturalismus (AIthusser, Eagleton), hermeneutika, sociologicke sociologické studium masove masové komunikace a popularniho populárního umenl umění (Adorno, Leavis) a institucionalni institucionální skola škola (Escarpit, Watt).32 Ackoliv Ačkoliv jini jiní periodizuji periodizují jinak, vsichni všichni se shoduji dují v tom, ze že marxismus je nejen zcela organickou, ale dokonce dominantni dominantní slozkou složkou tradice a dejin dějin sociologie literatury. Lze dokonce zcela odpovedne odpovědně fici, říci, ze že bylo malo málo klasiku klasiků sociologickeho kého mysleni, myšlení, ktefi kteří by venovali věnovali tolik pozornosti literature literatuře jako Marx a Engels, jakkoliv Marxem svědectví Lafargueova pry prý planovana plánovaná knipodle svedectvi ha 0o Balzacovi zustala zůstala nedopsana. nedopsána. Byly sice popsány stohy papiru papíru na tema téma literarnich literárních zajmu zájmů psany obhájen nespocet nespočet disertaci, disertací, Marxe a Engelse a obhajen které vetsinou většinou rozmelnovaly rozmělňovaly to, co melo mělo zUstat zůstat ktere
D D
8
v puvodni původní ryzi ryzí sevrenosti, sevřenosti, ale na otazku otázku - odkud vlastne zajem o0 livlastně pramenil jejich tak intenzivni intenzívní zájem teraturu - se nam nám vlastne vlastně uplne úplně uspokojivé uspokojive a seriozni seriózní odpovedi odpovědi nedostalo. Lukacs Lukács byl napfiklad příklad presvedcen přesvědčen 0o tom, ze že "Marxovy a Engelsovy usudky system, který ktery tvoří systém, úsudky v oblasti estetiky tvori je organickou, trebaze třebaže pomerne poměrně samostatnou slozkou složkou historickeho historického materialismu". 33 Proti tomu nektefi namitaji, že ze někteří neomarxisticti neomarxističtí teoretici namítají, usilim úsilím konstituovat svou vlastni vlastní estetiku si marnechává vnucovat tema, téma, ktere které mu není xismus nechava neni vlastní, ktere které neni není "jeho", totiz totiž tema téma vysvětlení vlastni, vysvetleni nikoliv ideologickeho ideologického (tedy socialniho), sociálního), ale estetickeho tického efektu umenf. umění. 34 "Nemarxiste" "Nemarxisté" většinou vetsinou vysvetluji vysvětlují Marxuv Marxův zajem zájem 0o literaturu "neuveri"neuvěři telnou plodnosti plodností Marxova ducha" (Hall), či ci "marnotratnosti "marnotratností Marxova genia" génia" (Foster) nebo tim, ctenari tím, ze že "Marx i Engels byli neunavitelni neunavitelní čtenáři literárních del, děl, nadani nadaní velmi presnou přesnou orientací literarnich orientaci a mimoradnym mimořádným vkusem" (Morpurgo-Tagliabue), v pods tate tedy vice podstatě více mene méně jako nahodilou okolností, protoze protože v celku jejich teoreticsouhru okolnosti, kého systemu systému prece keho přece analyza analýza literatury skutecne skutečně neni není soucasti součástí nikterak nezbytnou. V MarxoyYch umeni Marxových a EngelsoyYch Engelsových uvahach úvahách o0 umění tvofila temata: sotvořila probIemove problémové dominanty tato témata: cialni ciální determinace umelecke umělecké tvorby v kontextu ceIe pojeti dějin; dejin; celé soustavy materialistickeho materialistického pojetí umeni vyraz umění a zejmena zejména literatura jako odraz a výraz doby, jako specificka specifická socialni sociální informace; literaturajako jedna z ideologickych vyjadreni ideologických forem a vyjádření svetoveho světového nazoru názoru a konecne konečně socialni sociální funkce umeni, umění, zpetne zpětné pusobeni působení techto těchto ideologickych ideologických fo"mimoumělecký", "neliterarni" "neliterární" sociální rem na "mimoumeleckY", socialni
45
zivot. zmimo, přidává pfidava téma tema straživot. Lenin, jak známo, nickosti literatury a koncept "dvou třídních tndnich kultur". Uhrnem tvofi jádro jadro soÚhrnem tedy jde o0 to, co tvoří ciognoseologickeho ciognoseologického paradigmatu sociologie literatury. Vice evidentni tezi, že ze v sociologii Více mene méně evidentní literatury jsou Marx a Engels reálnými realnymi "klasipfijima vševseky", ktera která se ostatne, ostatně, jak feceno, řečeno, přijímá obecne, verbalne obecně, neni není tfeba třeba ani dokazovat, ani verbálně vseobecne jsou však vsak rozmeIiiovat. rozmělňovat. 35 Nikoliv všeobecně marxisticke umeni a literaturu přijí pfijimarxistické nazory názory na umění many jinych orientací, orientaci, což coz ovšem ovsem větši vetsimány badateli jiných nou nevyplyva, donedavna mohli citat, nevyplývá, jak jsme donedávna čítat, ani z jejich zle yule, ani ze snahy "falzifikovat zlé vůle, marxismus" a už uz vůbec vubec ne z jejich omezené omezene intelektualni ktera jim snad nedovoluje se lektuální kapacity, která dobrat one pfece u nás nas oné "prave "pravé podstaty", kterou přece mel prvniho semestru vysoké vysoke měl pochopit student prvního skoly. nazoru vyplývá vyplyva z odlišné odliSne optiky školy. Odlisnost Odlišnost názorů socialni teoreticke: tak jako my zde máme marne sociální a tedy i teoretické: "vlastni" jiz posuzujeme literární literarni i teo"vlastní" optiku, jíž retická dila díla vznikla vzniklá jinde a v jiných reticka jinych teoretických teoretickych kontextech, tak i onde mají maji vlastní vlastni optiku, v níž niz všechno, co my zde vyprodukujeme, jeví se ne vsechno, jevi nutně jako skvost a vrchol lidského nutne lidskeho ducha. Samozřejmě, že ze mnohé mnohe nedorozumění nedorozumeni vyplývyplySamozfejme, vulgarizované interpretace marxisvalo jednak z vulgarizovane mu, z jeho vskutku nezdůvodněné nezduvodnene redukce na ekonomismus, jednak z velmi nekulturní nekulturni "kulturní politiky" ždanovovského turni zdanovovskeho a postždanovovpostzdanovovského obdobi, období, která skeho ktera přímo pfimo nabízela nabizela kontraargumenty proti některým nekterym dobovým dobovYm koncepcím koncepcim prohlašovaným za "jedine "jedině pravé prohlasovanym prave marxistické". marxisticke". třebas jeden z nepochybně Tak tfebas nepochybne největších nejvetsich kulturních sociologu sociologů 10han Johan Huizinga v souvislosti turnich
46
piSe o0 "groteskním "grotesknim přecenění pfeceneni ekos ma!xi~mem píše ktere bylo podmíněno podmineno naší nasi nomlckeho faktoru, které uctou k te~hnickému te~hnickemu pokroku, který ktery sám sam byl úctou raclOnaIniho utilitarismu". Trevor Noplodem racIOnálního vytyka marxismu jednak vulgární vulgarni pojetí pojeti odble vytýká ktere znemožňuje znemoziiuje pochopit komunikační komunikacni razu, které aspekty umeni, je?nak jednak "estetické "esteticke apriori", apriori" které ktere ~sp,ekty ~mění.' ust~ v s~clologlCky s~ciologicky kulturní kulturni elitismus zejména zejm~na ve ust~ yanant~ Goldmannove, jenz vyloučil vyloucil ze sféry sfery zázayanant~ Goldmannově, jenž jmu ,neJen ,nejen průměrného prumerneho jedince, ale i průměrný prumerny Jmu vyhrada snad platí plati ve vztahu ke roman. Tato výhrada Lukacsovi, rozhodně rozhodne však vsak neGoldmannovi i Lukácsovi, plat~ ve vz~~hu k A. Gramscimu. Gramsci v provezeni, jejichž jejichz úplné uplne vydání vydani ~lulyc~ ~esl~ech z vězení, SI Jak~l Jaksl samozfejme dluzni dodnes, např. napf. Js~e Sl samozřejmě dlužni plse: pokračování nahrazuje a záro"Roma~ na pokracovani zaroplse: "Roman yen podpor~je, podporuje snílkovství smlkovstvi prostého prosteho cloveka,je veň člověka, je to opravdu s?em s?eni s otevfenyma Podivejme otevřenýma oCima. očima. Podívejme se, co praVl Freud a psychoanalytici o0 sneni snění s otevfe!lyma ocima. pfipade můžeme muzeme fici, ze vře~ýma očima. V tomto případě říci, že ~ hdu, hr~ ~antazie ~ávisí ~avisi na komplexu spolem~necennostt, který ktery podmiňuje podmiiiuje dlouhé dlouhe censke . m~necennost1, fantasttcke sny o0 pomstě, pomste, potrestání potrestimi viníků viniku za utrpena ~řík?ří pfikon atd."36 A následuje misleduje rozbor růz ruzu~rpěná nych typu "h.dových "lidovych románů", romanu", přičemž pficemz Gramn~ch SCl~~ sci~~ typologIe typologie sama sarna vypadá vypada takto: ideologickop~ht1cky p~httcky ~~m~kra~ický ~~m~kra~icky typ (Hugo, Sue), milostny n~t;>oh~lcky (Richebourg), napínavý napinavy příběh pfibeh s .poht~cky~ o,bsahem obsahem konzervativním konzervativnim (Monté(Montepm), hlstoncky román roman s nevýrazným neryraznym politickým politickym obsahem (Dumas), detektivní detektivni román roman hrůzo hrilzostrašný strasny .román . roman . a vědeckoutopistický' vedeckoutopisticky' román. roman. Grams~~~,? klasIfikace ostatně sociologicky doklaslfikace ostatne dnes pnhs nezastarala. Marxismu kdysi blízký blizky v
47
J. P. Sartre. Fonnu1uje Formuluje sve své stanovisko aforisticky - "Va1ery "Valéry je ma10burzoazni maloburžoazní inte1ektmil, intelektuál, nepochybné. Ale ne kazdy každý ma10burZoa maloburžoa je to je nepochybne. Valery. Valéry. Heuristicka Heuristická neadekvatnost neadekvátnost soudobeho soudobého marxismuje těchto dvou vetach"37 větách"37 ... marxismu je obsazena obsažena v techto atd. atd. Kriticka Kritická pozomost, pozornost, ktera která se ve svete světě venuje věnuje marxisticke marxistické socio10gii sociologii literatury, by ovsem ovšem neme1a neměla nase naše marxisty vest vést k pocitum pocitům uražené jesitnosti ješitnosti a uz už vubec vůbec ne k teoretickemu teoretickému izozene jemuž pohodlne pohodlně pfivyk1i přivykli a jehoz jehož jelacionismu, jemuz diným dus1edkem důsledkem je fakt, ze že marne máme dnes co do Ciči dinym nění se dvema dvěma marxismy - nasim, naším, znacne značně staroneni módním, a zapadnim, západním, znacne značně modemim, moderním, byf byť nimodnim, nesporným. koliv nespomym. elementů k1asickeho klasického dedictvi dědictví marxisJeden z elementu předmětem znacne značně univerza1ni univerzální skepse. Jde mu je pfedmetem úvahy 0o budoucnosti umeni umění ve svete, světě, v nemz němž o uvahy dělby prace práce a v nemz němž se tedy ume1ecka umělecká nebude de1by možností, ale v1astne vlastně realitou tvorba stane nejen moznostl, nejkrajnější po10hy polohy tento všechny atd. Do nejkrajnejsi pro vsechny názor pravdepodobne pravděpodobně pfived1 přivedl Lev Trockij, donazor žádný k1asik, klasik, ale ve sve své dobe době a1espoii alespoň zajista zadny této oblasti rozhodne rozhodně dobove dobově konsekventne konsekventně v teto uvažující marxista, u nehoz něhož - mimochodem uvazujici nebyl zajem zájem 0o umeni umění a literaturu nikterak marneby1 ginální, mys1eme mysleme si 0o nem něm jako 0 o politikovi i c10člo gina1ni, věku coko1iv: cokoliv: "Zivot "Život v budoucnosti nebude veku Člověk bude nezmefite1ne nezměřitelně silnejsi, silnější, monotónní. C10vek monotonni. moudřejší a silnejsi,jeho silnější, jeho te10 tělo bude hannonictejsi, harmoničtější, moudfejsi rytmičtější, jeho h1as hlas muzika1nejSi. muzikálnější. jeho pohyby rytmictejsi, Formy zivota života se stanou dynamicky dramatickydramatickýFonny Průměrný lidsky lidský typ dosahne dosáhne vYsin výšin Aristotemi. Prumemy la Goetha a Marxe. A nad temito těmito vrcho1ky vrcholky se 1a tyčit vysiny výšiny stale stále nove."38 nové."38 Tato vize, b~dou tycit
48
mimochodem ve své sve době do be nikterak výjimečná vyjimecna a kladena vzda1ene, je kladená do budoucnosti nijak vzdálené, ovsem vazana na nerealistickou vizi spoovšem uzce úzce vázána de1by práce, prace, ale též tez na poněkud ponekud vulvu11ecnosti lečnosti bez dělby gami umeni", kterou komengární teorii "pokroku v umění", tova1 "H1avni ideou toval Charles van Doren takto: "Hlavní ze po ustavení ustaveni racionálního raciona1niho je zde pfedstava, představa, že a spraved1iveho fadu se bude spravedlivého spo1ecenskeho společenského řádu umění rozvijet rozvíjet spolu sjinými umeni sjinymi kulturními kultumimi faktory. Tutéž ideu sdílel ze Tutez sdilel Fourier, který ktery předvídal, pfedvidal, že ustavení jeho falanstér ustaveni fa1anster vyústí vyusti v simultánní simultanni exismilionu básníků basniku rovných rovnych Homérovi."39 Homerovi."39 tenci 37 miliónů lnu, nekterym některým snům mum není neni dáno, dano, aby došly dosly naInu, plnění. To ale neznamená, snění samo neznamena, že ze sneni sarno do huplneni. manitní vědy manitni vedy nepatří, nepatn, zvláště zvlaste jde-li o0 umění. umeni. Nestraně zbavit dojmu, že druhe strane ze mohu se ale na druhé soudobý postmodernismus soudoby postmodemismus ze značně znacne jiných jinych postěží před zic a ve zcela jiných, jinych, stezi pfed sto padesáti padesati lety předvídatelných podmínkách, programove pfedvidatelnych podminkach, se programově vlastně pokousi pokouší o0 něco vlastne neco podobného: podobneho: projevy lidské kreativity totiž ske totiz opravdu nemusejí nemuseji mít mit nutně vyslednou výslednou podobu "institucionalizovaného "institucionalizovaneho ne umění". umeni".
ORTODOXNI, ORTODOXNÍ, KACIRI, KACÍŘI, ODPADLICI ODPADLÍCI A ZAVRZENI ZAVRŽENÍ Svazek s predchozi předchozí skupinou se neda nedá jen tak lehce zpretrhat, zpřetrhat, předmětem Ihostejnosti. lhostejnosti. aby se stala predmetem Stejne Stejně jako navraceny navrácený roajalista je roajalistictejsi roajalističtější nez než kraI, král, tak i byvaly republikánštější bývalý roajalista je republikanstejsl nez než citoyen puvodem původem a vychovou. výchovou. R. K. Mertoll Merto/1
J
E BOHUZEL BOHUŽEL neoddiskutovatelnym neoddiskutovatelným faktern, že ve spolecnostech společnostech "realneho "reálného sociatem, ze až prilis lismu" reprezentovali az příliš casto často oficialni oficiální literárněkritickou doktrinu doktrínu duchove duchové estetickou a literarnekritickou průměrní a ze. že. myslitele myslitelé a soucasne současně politikove politikové prumerni formatu formátu Lunacarskeho Lunačarského ci či Gramsciho byli spfSe spíše vyjimkou výjimkou nez než pravidlem. Nemelo Nemělo by smysl vevě novat pozornost "esteticke" "estetické" doktrine doktríně ZdanovoŽdanovove vě mimo kontext politickych politických dejin, dějin, kdyby pro to neexistovaly dva velice padne pádné duvody. důvody. Prvni První vyplYva plývá ze skutecnosti, skutečnosti, ze že pres přes vsechna všechna drasticka drastická historická odhaleni, odhalení, pres historicka přes vsechny všechny rehabilitace a pres přes vsechny všechny zduvodnene zdůvodněné a dolozene doložené kritiky se stale stále i u nas nás najde dost lidi, lidí, pro nezje něž je zdanovovždanovovsky ský styl kulturni kulturní politiky - styl zalozeny založený na vulgarnim gárním pseudomoralistnim pseudomoralistním znamkovani, známkování, diskvalifikovani, kvalifikování, vylucovani vylučování a mrzaceni mrzačení lidskych lidských zivotu, životů, stylem nikterak zavdenihodnym, zavrženíhodným, protoze že docela dobre dobře zapada zapadá do ideologie "poradku" "pořádku" a "tvrde "tvrdé ruky", bez nichz nichž pry prý nelze dojit dojít k siastne šťastné budoucnosti. Zdanovovstina Ždanovovština neni není zajiste zajisté esteticka estetická teorie sensu stricto, je to vsak však konzistentni konzistentní system systém naná-
9
zoru vnejsiho zorů a praktik, ,ktere ,které se tykaji týkají zpusobu způsobů vnějšího řízení kultury, role statu státu ve vztahu k umění, umeni, sofizeni cialni postaveni ciální funkce umeni umění a spolecenskeho společenského postavení tvurcu. system názonazotvůrců. A prave právě tento konzistentni konzistentní systém ru, rů, ktery který se da dá pomerne poměrně snadno rekonstruovat,je druhym teto skudruhým duvodem, důvodem, proc proč rna má smysl se o0 této tecnosti tečnosti aspon aspoň zminit: zmínit: je totiz totiž organickou soucasti neboi se částí predmetu předmětu sociologie literatury, neboť dotyka vnejsich dotýká socialniho sociálního a politickeho politického klimatu, vnějších institucionalnich podminek, institucionálních a ideologickych ideologických podmínek, v nichz nichž literatura urCite zivori. určité doby zije žije nebo živoří. Mezi zdanovovskym ždanovovským zpusobem způsobem "fizeni "řízení literatury" a estetickou a literarni zejmena literární teorii teorií a zejména praxi praxí existuje ovsem ovšem nekolik několik mezistupnu mezistupňů tzv. metaliterarni metaliterární informace, ktera která by měla mela být byt podrobena vazne vážné sociologicke sociologické analyze. analýze. Nikdo u nás nas zatim zatím nedomyslel, ze že jediny jediný referat referát Ladislava ceskeho pípiStolla literatuře mel měl pro osudy českého Štolla 0o literature semnictví vetsi semnictvi uvah větší vyznam význam nez než cely celý svazek úvah ti'ebas Stoll sám sam třebas Saldovych, Šaldových, lhostejno, zda se Štoll pokladal ova odkazu či ci nikoliv. pokládal za dedice dědice Said Šaldova ovšem nejde ani tolik o0 adekvátní Sociologicky ovsem adekvatni posouzení historicke historické role "osobnosti Ladislava posouzeni Stolla", jako spiSe spíše 0o "socialni "sociální fenomen fenomén Ladislav Štoll": zadny žádný referat referát a zadne žádné usneseni usnesení přece Stoll": prece nemohou realne jestlize je nereálně socialne sociálně fungovat, jestliže zacnou iniciativne začnou uvadet uvádět do zivota života vice více ci či mene méně iniciativně "mali "malí duchove duchové a odlidstena odlidštěná fidici řídící struktura" (Pavel Vasak), nacMzeji Vašák), jez jež si pak v autoritach autoritách nacházejí aktualni aktuální a zejmena zejména dodatecne dodatečné mravni mravní alibi. Ale to je dosti univerzalni univerzální a v obecne obecné sociologii i politologii dobre dobře znamy známý mechanismus - jen aplipřípady ještě kovatjej kovat jej na konkretni konkrétní pfipady jeste stále stale neumíneumime nebo si 1110zna n10žná myslime, myslíme, ze že nesmime. nesmíme. Ačkoliv Ackoliv
51
existuji existují nekteni některá vyjadreni vyjádření k tomuto tematu tématu (Novomesky, vomeský, L. Kundera, Brabec a v posledni poslední dobe době Buriánek),40 systematicky se zatim zatím nikdo neodBurianek),40 vazil vážil dotknout jakoby snad posvatne posvátné Stollovy Štollovy teoreticke teoretické konstrukce,jejimzjadrem konstrukce, jejímž jádrem a podstatou přece nebyla - rozhodne rozhodně od padesatych padesátých let prece spiSe kritika, ba vylukonstruktivní analyza, analýza, ale spíše konstruktivni covani, tykalo se to čování, umlcovani umlčování a diskreditace. A týkalo stejne stejně tak spisovate1u, spisovatelů, jako literarnich literárních teoretiku teoretiků a estetiku estetiků pocinaje počínaje trebas třebas Jakobsonem a konce konče Otakarem Zichem. 41 Zda Zdá se nicmene, nicméně, ze že vYvoj vývoj prece jen dava přece dává za pravdu - a nemam nemám na mysli pravdu teoretickeho teoretického detailu, ale historickou pravdu - spiSe spíše Halasovi a Holanovi, Prazskemu Pražskému lingvistickému Mukařovskému nez než lingvistickemu kroužku krouzku a Mukafovskemu Stollovi. právě toto je jedno z legiŠtollovi. Opakuji - prave timnich timních temat témat sociologie literatury, jehoz jehož se lze na tomto miste místě jen ve zkratce dotknout, ale jemuz muž se nelze natrvalo vyhybat. vyhýbat. Druhou stranou mince - tentokrate tentokráte teoretickou - je skutecnost, skutečnost, ze že naprosta naprostá vetsina většina tech, těch, kteri kteří skutecne skutečně zaznamenanihodne zaznamenáníhodně rozvijeli rozvíjeli marxistickou sociologii literatury a ktefi kteří se k marxismu take také subjektivne subjektivně hlasili, hlásili, vychazejice vycházejíce z neho něho jako z vYznamneho patrila významného inspiracniho inspiračního zdroje, patřila do kategorie osob jaksi podivně podivne ideologicky poznamenanych, znamenaných, tedy sociologicky reeeno řečeno - etiketizovanych Nezridka se ketizovaných a stigmatizovanych. stigmatizovaných. Nezřídka pntom naprosto nekorektne přitom nekorektně a nepripustne nepřípustně smesmě sovala šovala hlediska hodnoceni hodnocení teoretickeho teoretického prinosu přínosu s hlediskem posuzovani posuzování nejakeho nějakého aktualniho aktuálního politickeho politického postoje toho ci či onoho autora - tu s clenstvim členstvím G. Lukacse Lukácse ve vlade vládě Imre Nagye, ondy s postojem J. P. Sartra ke korejske korejské valce, válce, tu
52
s PlechanovoyYm Plechanovovým "nepochopenim "nepochopením Rijna", Října", ondy s Bucharinovou "pravicovou uchylkou" úchylkou" atd. Toto zkratkovite zkratkovité spojovani spojování momentalnich momentálních politickych tických postoju postojů s teoretickymi teoretickými a umeleckymi uměleckými projevy a produkty rna má temer téměř zakonite zákonitě katastrofalni fální nebo alespon alespoň zretelne zřetelně rozpoznatelne rozpoznatelné zazáporne porné efekty kulturni, kulturní, lidske lidské a spolecenske. společenské. "Principialnost", "Principiálnost", ktera která si s odstupem casu času vynucuje rehabilitace a zasadni zásadní teoreticke teoretické korekce, ackoliv prece vetsinou ačkoliv je přece většinou ve sve své omylnosti jiz již ve sve své dobe době rozpoznate1na rozpoznatelná (jak to, ze že Pasternak ihned pochopil omylnost Zdanovovy Ždanovovy kritiky Achmatovové?), neprospívá ničemu, Achmatovove?), neprospiva nikdy nicemu, krome kromě aktualniho aktuálního mocenskeho mocenského zajmu. zájmu. Toto pouceni učení bychom si z dejin dějin marxisticke marxistické sociologie literatury meli měli rozhodne rozhodně natrvalo vzit. vzít. yJ Vl odborne odborné literature literatuře se na pocatek počátek plejady plejády marxistickych marxistických a k marxismu inklinujicich inklinujících sociologu logů zabyvajicich zabývajících se literaturou obvykle stavi staví Grigorij Yalentinovic Valentinovič Plechanov, ktery který je nekdy někdy - po mem mém soudu zhola nepravem neprávem - prezentovan tován temer téměř jako prototyp tzv. sociologickeho sociologického redukcionismu. Je samozrejme samozřejmě pravda, ze že Plechanov k literature pristupoval především predevsim jako literatuře přistupoval sociolog a ze že ji z tohoto zorného zorneho úhlu uhlu analyzoval, hodnotil a zkoumal, přičemž pricemz v literarnim literárním dile díle videl děl nejen odraz materialniho materiálního byti bytí zprostredkozprostředko vaneho vaného svetovYm světovým nazorem, názorem, ale vZdycky vždycky soucasne současně se1 dokonce tak estetickou hodnotu. 42 Plechanov šel daleko, ze že pokladal pokládal za jeden z ukohl úkolů sociologicke sociologické kritiky "hodnoceni "hodnocení estetickych estetických hodnot analyzovaneho ktery souvaného rytvoru", výtvoru", coz což je ovsem ovšem ukol, úkol, který dobá sociologie literatury ráda doM rada a právem pravem "deleguje" na estetiku a literární Představa literarni teorii. Predstava
53
Plechanova jako "sociologickeho "sociologického redukcionisty" je vetsinou sluM forvětšinou zalozena založena na citaci jeho pro proslulé mule "sociologickeho "sociologického ekvivalentu" litenirniho literárního dila: díla: "Jako stoupenec svetoveho světového mizoru názoru materialistickeho říci, ze že prvni první ukol úkol kritiky rialistického musim musím rici, spoClva spočívá v prekladu překladu ideje daneho daného umeleckeho uměleckého vyvýtvoru zzjazyka jazyka umeni umění do jazyka sociologie umeni, umění, aby bylo nalezeno to, co je mozne možné nazvat sociologickým ekvivalentem zkoumaneho zkoumaného literarniho literárního logickym díla" .43 dila" Me Mě osobne osobně hledani hledání sociologickeho sociologického ekvivalentu nejen nepoburuje, nepobuřuje, ale dokonce se mi zda zdá vysoce smysluplne, smysluplné, paklize pakliže samozrejme samozřejmě doMe dobře rozumime rozumíme pojmu "preklad "překlad zjazyka z jazyka umeni umění do jazyka sociologie umeni" umění" a smifime smíříme se s predstapředsta YOU, vou, ze že jina jiná nez než redukcionisticka redukcionistická sociologie literatury prostě proste neni není mozna. možná. Plechanov tim, tím, ze že trvale a stale stále zduraziioval zdůrazňoval svebytnost svébytnost estetickych estetických sám naopak redukcionismu za kazkažhodnot, se sam chtěl vyhnout. dou cenu chtel Plechanovov-ym téměř zapomenutym zapomenutým Plechanovovým dnes jiz již temer současníkem, jehoz jehož zasluhy zásluhy 0o sociologii literatusoucasnikem, ry nejsou zanedbatelne, zanedbatelné, byl Alexandr Alexandrovic drovič Bogdanov (vlastnim (vlastním jmenem jménem Malinovskij), němž plati platí aforisticke aforistické vyjadreni, vyjádření, jehoz jehož skíj), o0 nemz kdysi zdvorilostne zdvořilostně pouZiI použil americky americký sociolog ruspH svem keho puvodu Pitirim Sorokin při svém prvnim prvním kého původu setkani sovětskou delegaci delegací - vstoupil jsem do setkání se sovetskou dejin dějin jiz již proto, ze že o0 mne mně psal Lenin. 0 O Bogdanovovi se sice vi, ví, ze že byl zatvrzely zatvrzelý "empiriomonista", mene méně se uZ už ale vi, ví, ze že byl tvilrcem tvůrcem nav-ysost navýsost zajizajímave mavé teorie organizace, tzv. tektologie, ktera která dala vzniknout mj. Kotarbinskeho Kotarbiríského praxeologii, už vubec vůbec se nevi, neví, ze že jako hlavp.i hlavp.í ideolog Proleta uz
54
kultu vypracoval zajimavou zajímavou instrumentalni instrumentální koncepci kultury, kteni zdůrazňovala mimoradmimořád která zduraziiovala nyvyznam ný význam techniky v oblasti produkce i v oblasti ideologie a kteni důraz na orgakterá kladla zvlastni zvláštní duraz nizacni nizační formy, v nichz nichž literarni literární produkce probiprobídočasně vlivný směr tzv. há. Bogdanov inicioval docasne ha. vlivny smer produIstivistů, pocital i Majakovskij, produistivistu, k nimž nimz se počítal kteri kteří vsak však sveho svého hlavniho hlavního teoretika nasli našli az až programovém dile díle Sov B. Arvatovovi a v jeho programovem ciologicka Ačkoliv koncepce ciologická poetika (1928). Ackoliv produktivistu produktivistů je nepochybne nepochybně v soucasne současné myslenmyšlenkove perspektivě v leccems lecčems naivni naivní ajeji a její revolucni revoluční kové perspektive dobově socialne sociálně pochopitelny, pochopitelný, zuzů radikalismus dobove stava stáva neoddiskutovatelnou skutecnosti, skutečností, ze že tato orientace oproti sociologickemu sociologickému a estetickemu estetickému elitismu a konzervatismu Lukacsovu správně Lukácsovu spravne pochopila roli avantgardy (abstraktivismu obecně, futurismu atd.), ze že anticipovala to, co se ne, pozdeji bude oznacovat později označovat jako "escarpitovska" "escarpitovská" škola institucionalniho institucionálního paradigmatu v sociologii skola že v mnohem mnohém předjala predjala - dokonce literatury, a ze o ctyricet pozdeji zpracuje ovsem čtyřicet let - to, co později ovšem jiz již bez odvolani pařížská skupina Tel odvolání na Arvatova parizska Quel. oO Bogdanovovi a Arvatovovi se v nasi naší literature tuře temer téměř nevi, neví, v neposledni neposlední rade řadě mozna možná i proto, ze že jejich pojeti pojetí "odrazu" v literarnim literárním dile díle bylo pojeti", znacne značně odlisne odlišné od onoho "leninskeho "leninského pojetí", ktere se ustalilo ustálilo v literature literatuře poslednich posledních desetileti: desetiletí: které neni věcně uplne úplně spravne, správné, ale melD mělo svou není sice take také vecne nezanedbatelnou a poučnou poucnou vnitfni vnitřní logiku. Vyvýznamnou ulohu úlohu ve v-yvoji vývoji marxisticke marxistické sociologie sehrála take také skola škola Valerije Pereverliteratury sehnila která v mnoha ohledech navazala navázala na zevova, ktera
55
Plechanova s jeho konceptem "sociologickeho "sociologického ekvivalentu", jenz má vsak však byt být hledan hledán "na vsech všech jenž rna urovnich či "eidoúrovních dila" díla" - metoda "eidogeneze" ci logie" zcela nepochybne nepochybně predjima předjímá geneticky genetický strukturalismus Luciena Goldmanna s jeho snahou ustavit homologii mezi strukturou textu literarniho vizí sveta, světa, ktera která je typicka typická terárního dila díla a onou vizi pro socialni sociální a kulturni kulturní prostredi, prostředí, k nemuz němuž spisonáleží. 44 vatel naleZi. sám, jeden ze zakladatehl, zakladatelů, ne-li pripří Goldmann sam, tvůrce sociologie romanu,45 románu,45 se ovsem ovšem dosti mo tvurce pochopitelně napajel napájel nikoliv z ruskych ruských zdroju, zdrojů, pochopitelne především z filozoficke filozofické koncepce Lukacsovy, Lukácsovy, ale predevsim vyložena v jeho stezejni stěžejní rane rané praci práci Dějiny jak byla vylozena Dejiny a tfidni třídní vedomi, vědomí, knize, ktera která jako zakladatelske zakladatelské dílo jedne jedné vyznamne významné myslenkove myšlenkové orientace modilo derní filozofie a sociologie byla prelozena přeložena temer téměř derni všech kulturnich kulturních jazyků jazyku (naposledy v roce do vsech polštiny). Nebudeme zde vypnivet vyprávět ani 1988 do polStiny). literárního typu, Lukácsovi a jeho koncepci literarniho o Lukacsovi románu, nebudeme komentovat jeo jeho teorii romanu, diskusní pojeti pojetí realismu, ani diskuho jistě jiste dosti diskusni možnosti bUrZoazniho buržoazního vedovědo tóm, zda se moznosti tovat 0o tom, mí v literature literatuře skutecne skutečně vycerpaly vyčerpaly romanem románem 19. mi století a nekterymi některými jeho dedici dědici ve stoleti století dvacadvacástoleti již temer téměř neprehledna nepřehledná litém. Existuje 0o tom dnes jiz tern. kulturních dejin dějin vsak však vstoupil teratura. Do kulturnich sociologického hlediska zaznameminizaznamenánía to je ze sociologickeho Lukacsuv spor s Brechtem, protoze hodne protože hodné - Lukácsův šlo 0o vec, věc, 0o problem, problém, 0o konfrontaci v tomto sporu slo zajímavých duchu. duchů. Neodlišných, a proto zajimavych dvou odlisnych, nemůže vstoupit denunciantska denunciantská vstoupila tam a nemuze jménu Lukácsem, kterou ve jmenu pseudodiskuse s Lukacsem, mocných tohoto sveta světa inscenovali nekten někteří davno dávno mocnych
56
zap omen uti oficiální oficialni teoretikové. teoretikove. Lukács Lukacs našel nasel zapomenutí predevSim dosti sily síly n~en s nimi polemizovat, ale především uzavřít své uzavnt sve dílo dilo pracemi významu vYznamu naprosto zázasadniho.46 sadního. 46 Zvhistni treba věnovat venovat tzv. Zvláštní pozornost by bylo třeba frankfurtske skole, v níž niz se marxistická marxisticka inspirace frankfurtské škole, nejednou snoubí snoubi s psychoanalytickými psychoanalytickymi přístupy, pristupy, Adornove pak nabízí nabizi nesmírně nesmirne zajímavé zajimave v dile díle Adomově podněty k analýze "uměníjako zboží" podnety analyze "umenijako zbozi" a ke kritimasové kultury ("masochistická mas ova kulce masove ("masochisticka masová tura je nezbytný nezbytny projev všemocné vsemocne produkce samotné. Afektivní směnné hodsamotne. Afektivni zmocňování zmocnovani se smenne není pražádnou noty neni prazadnou mystickou transsubstantrans subs tanOdpovídá chování ciací. Odpovida ciad. chovani vězně, vezne, který ktery miluje svou protože mu není neni dopřáno, doprano, aby miloval milo val něco neco celu, protoze jiného"),47 v díle dUe Horkheimerově Horkheimerove a Marcuseho jineho"),47 nabízí pouzitelny použitelný koncept "afirmativní nabizi "afirmativni kultury" díle L. Lowenthala dokonce předjímá a v dile predjima buroztržku kvantitativní doucí roztrZku doud kvantitativni a kvalitativní kvalitativni solidi se však vsak ciologie literatury.48 Příliš Prilis mnoho lidí podílelo na kritice frankfurtské frankfurtske školy skoly a někdy nekdy se podilelo přiživovalo na rozmělňování jejích idejí, rozmelnovanijejich ideji, než nez aby i prizivovalo možné bez rizika únavného bylo mozne unavneho opakování opakovani se franfurtským a vůbec k franfurtskym vubec neomarxistickým neomarxistickym inspismysluplně vrátit. racím smysluplne radm vratit. ovšem sociologickým Je ovsem sociologickym pravidlem dokonce poněkud triviálním, ponekud trivialnim, že ze sociální socialni skupiny se choji a agresívněji vají vzdycky vždycky hostilně vaji hostilneji agresivneji k odpadlíodpadlikům, kadrum kacířům a reformátorům kum, reformatorum než nez k nepřátelům nepratelum zjevným. Nicméně zjevnym. Nicmene - co platí plati v politice, by nemělo byt být příliš světa prilis mechanicky přenášeno prenaseno do sveta melo vědy a poznavani, poznávání, protože protoze věda veda a poznání poznani na to vedy vždycky doplácejí. vidycky doplaceji. Kdybychom totiž totiz pokračo pokracodále - třebas vali dale trebas Michailem Bachtinem, který ktery
57
to temer téměř "nedotahl" "nedotáhl" ani na doktora ved věd a ktery který leta třebas sporem léta psal pod pseudonymem, nebo tfebas mezi formalisty a tzv. vulgarnimi vulgárními sociologisty, zjistili bychom, kolik myslenkovych myšlenkových sanci šancí bylo zbytecne zbytečně promarneno promarněno a kolik vpravde vpravdě genialnich geniálních anticipaci anticipací nedotazeno nedotaženo do podoby rezultatu, rezultátu, ktery rý by nepochybne nepochybně natrvalo vstoupil do pokladnice svetoveho světového vedeni. vědění. Marne Marně totiz totiž hledam hledám literatuře a ozivuji oživuji v pameti, paměti, koho bych mohl v literature těch "kaciru", "kacířů", neortodoxnich, neortodoxních, antidogvedle tech matiků, uchylkafu, úchylkářů, odpadliku odpadlíků a zavdenych zavržených matiku, programově diskreditoval aniž bych programove postavit, aniz myšlenkovou tradici. Snad Grammarxistickou myslenkovou stejně tak sousciho? Ale "spor 0o Gramsciho" je stejne částí kulturnich kulturních dejin dějin marxismu jako "spor casti Lukácse" ... o Lukacse"
o STUDIU DĚL DEL BÁSNICKÝCH BA.SNICKYCH U NA.S NÁS DOMA Poznani umelecke je nejvyšší nejvyssi poznání poznani lidské. lidske. Poznání umělecké Pravim clovek, který ktery se Pravím to jako člověk, abstraktnou vědou vedou zabývá, zabyva, docela upřímně, upnmne, jako ze zajiste každý kazdy člověk clovek že zajisté nejvetsiho povzneseni a snad i největšího nejvetsiho poučení pouceni největšiho povznesení v dile nabyva. díle umeleckem uměleckém nabývá. Poznání pravého, Poznani praveho, velikého velikeho umělce umelce proto, že k vecem věcem samým ze samym se vztahuje, nejlepším vystihnutím jest nejJepsim vystihnutim světa. sveta. T. G. Masaryk
VŠEOBECNĚ
NES JIŽ HZ VSEOBECNE klademe Masavyvoje ceske sociologie ryka na pocatek vývoje D samostatné vedy, což jako samostatne coz byl ovšem ovsem fakt pro počátek vědy,
české
samozřejmý jako hodný Nejedlého stejně hodny jeho Nejedleho stejne samozrejmy speciálního studia a zájmu. specialniho zajmu. Masaryk však vsak zajízajimavým způsobem mavym zpusobem stojí stoji i u počátků pocatku přímo primo české ceske jeji počá~ poca~ sociologie literatury, nebudeme-li na její teční stadia klást tecni klast nároky naroky příliš priIis rigorózní. rigor6zni. Na paní pani Staěl jsme je ostatně sve rané rane de Stael ostatne také take nekladli. Ve své původně otištěné práci, puvodne praci, otistene v Lumíru Lumiru v roce 1884,49 Masaryk v romanticky laděné ladene polemice s durdídurdikovskou formalistickou a normativní normativni estetikou otázku, která klade otazku, ktera nebyla nová nova ani v jeho době, dobe, která se bude kupodivu neustále neustale opakovat, ale ktera otázku po vztahu mezi vědeckým vedeckym a uměleckým umeleckym otazku poznáním. Jeho odpověď poznanim. odpoved' je jednoznačná jednoznacna umělecké poznání veumelecke poznani je nadřazeno nadrazeno poznání poznani vě deckému, protože svět abdeckemu, protoze umělec umelec nepoznává nepoznava svet strakcemi, ale "všechno "vsechno bezprostředně bezprostredne vnímá, vnima, postřehuje jednotliviny, bytosti i věci postrehuje veci celé, cele, celistvé, jednotne" jednotné" atd., což ve, coz tehdy ještě jeste zcela roman-
59
ticky vyvozuje z psychologie genia, génia, "jehoz "jehož skrani skrání dotknul se andel anděl podiveni podivení a do duse duše se mu vedrala zahada záhada svetova". světová". Masarykova juvenilie by ovsem ovšem nestala nestála za pozornost, kdyby nezakladala nezakládala vlastne vlastně ceIe celé budouci budoucí Masarykovo pojeti pojetí umeni umění a literatury v jejich funkcich Původní Mafunkcích poznavacich poznávacích i soeialnich. sociálních. Puvodni sarykova představa, predstava, ze že umelee umělec poznava poznává sice tetémer měř jako vedec, vědec, ale vlastne vlastně lepe lépe nez než vedec, vědec, pouze jinymi prostredky, je představa predstava stejne jinými prostředky, stejně tak zjednodusena, nodušená, jako obecne obecně rozSifena rozšířená - v ruznych různých varian tach ji cteme variantách čteme u Andre André Gida, Gyorgye Lukacse třebas Jurije Septulina. Šeptulina. Masaryk vsak však nekácse i tfebas setrval na proklamaci, ale prakticky temer téměř celym celým svym svým filozofickym filozofickým a sociologickym sociologickým dilem dílem prokaprokázal, ze že literatury, obrovskeho obrovského mnozstvi množství konkretkonkrétnich děl lze efektivne efektivně vyuzit využít jako ních literarnich literárních del cenneho cenného a pro neho něho ovsem ovšem osobne osobně nezastupitelneho ného informacniho informačního zdroje. Masaryk literaturu vedome vědomě "noetizuje", cte čte ji a studuje vzdyeky vždycky predevsim jako zdroj informaci především informací 0o narodu, národu, kulture, ře, spolecnosti, společnosti, na Dostojevskem Dostojevském "chee "chce vyliCit vylíčit podstatu ruske ruské revoluce", "ceskou "českou otazku" otázku" vykllida kládá predevsim především na zaklade základě analyzy analýzy literatury a sebevrazdu sebevraždu jako "hromadny "hromadný jev moderni moderní osveosvě ty" vysvetluje vysvětluje s pomoci pomocí Goetha, Musseta a Dostojevskeho. stojevského. Masaryk vsak však otazku otázku vztahu umeleekeho, uměleckého, literarniho terárního a vedeckeho vědeckého poznani poznání v teehto těchto svych svých jiz již zralyeh zralých dileeh dílech neklade tak, jak se s ni ní setkavame setkáváme dnes, 50 totizjako totiž jako otazku otázku podobnosti a odlisnosti odlišnosti pfistupu ke "svetu vedeckeho vědeckého a umeleckeho uměleckého přístupu "světu vuvů bee", bec", ale vyhradne výhradně jako problem problém kulturni kulturní fundaee ce soeiologiekeho sociologického a - moderne moderně receno řečeno - poli-
60
tologiekeho tologického vedeni. vědění. Literatura je mu vypovedi výpovědí o spolecnosti společnosti - a v tomto ohledu Masarykovo dilo dílo patH patří svYm svým zpusobem způsobem do kontextu sociologie literatury zcela pravem. právem. Mimoradne poucna je z tohoto hlediska zeMimořádně poučná jmena jména Svetovci Světová revoluce, ktera která je s mirnou, mírnou, ale opravdu jen s mirnou mírnou nadsazkou, nadsázkou, pokusem vypocatku naseho predelozit ložit svetove světové deni dění počátku našeho stoleti století přede vsim vším z literatury a literaturou - ostatne ostatně staCi stačí nahlednout nahlédnout do rejstfiku rejstříku a zjistime zjistíme tu dokonce naprostou převahu prevahu spisovatelu spisovatelů vsech všech smeru směrů a 0 to, zda narodnosti Vůbec nejde o národností nad politiky. Vubec Masarykova metodaje metoda je adekvatni adekvátní tematu, tématu, uvaziuvážíme-Ii me-li trebas, třebas, ze že Masaryk vubec vůbec nepracuje s informacemi ekonomiekymi, ekonomickými, statistickymi statistickými atd., ale o to, ze že se zde prakticky, i kdyz když nikoliv bezesporne, zodpovida otázka, otazka, která ktera se stane před predsporně, zodpovídá metem pozdeji - zda mětem teoreticke teoretické refiexe reflexe daleko později totiz totiž literatura je ci či neni není plnohodnotnym plnohodnotným zdrojem sociologicke sociologické informace, zda je ci či neni není "pfi"pří pustne" pri tepustné" sociologicke sociologické cteni čtení literarnich literárních del děl při témer měř liplne úplné abstrakci od jejich hodnot estetickYch. estetických. Masaryk nicmene nicméně - a to jsou mimochodem ony zajimave zajímavé a rozkosne rozkošné paradoxy dejin dějin - zakotvuje ve svem pristupu k literature svém přístupu literatuře prave právě tu metodologickou chybu, ktera která se bude standardne standardně vytykat vytýkat kupodivu marxistum, marxistům, ze že totiz totiž povysuje povyšuje spickošpičko YOU vou literaturu na jediny jediný informacni informační zdroj a tim tím ji kognitivne kognitivně absolutizuje. Dnes se lze jiz jaké miry míry již jen dohadovat, do jake prave Masarykovo "vasnive právě "vášnivé ctenarstvi" čtenářství" ovlivni10 pozdejsi zajem lo pozdější zájem ceske české mezivaIecne meziválečné sociologie o literaturu, je vsak však nesporne, nesporné, ze že temer téměř vsichni všichni spickovi špičkoví sociologove sociologové te té doby se nejakym nějakým zpusozpůso-
61
bem, byf byť samozrejme samozřejmě nikoliv nutne nutně "masaryBedfich Vackovsky", literaturou zabYvali. Váczabývali. Tak Bedřich Arnosta lavek ve stati k sedesatimim šedesátinám Inocence Arnošta Blahy píše piSe o0 "sociologove pomeru k umeni" Bláhy "sociologově poměru umění" dokládá, jak Blaha Bláha na Dreiserove Dreiserově romanu románu Jena doklada, ny Gerhardtova Gerhardtová analyzoval problemy problémy soudobesoudobého manzelstvi manželství a na Huxleyho Kontrapunktu staY, stav, ukoly úkoly a zejmena zejména krizi moderni moderní inteligence. Blaha Bláha sam sám kvalifikovane kvalifikovaně komentoval Mukarovskeho řovského Estetickou funkci, normu a hodnotu, ktera ostatně nevysla nevyšla poprve poprvé v zadnem žádném umenouměno která ostatne vědném casopise, časopise, ale v revui Sociologicke Sociologické provednem blemy, Podobně jako blémy, kterou vydaval vydával Josef Kral. Král. Podobnejako Chalupny Chalupný byl i Blaha Bláha zaujat Holeckovou Holečkovou "selskou sociologii" sociologií" (studie z roku 1923), nemluve nemluvě 0 tom, ze samozrejme samozřejmě o že ve "sve" "své" Sociologicke Sociologické repravidelně informoval o 0 celem celém soudobem soudobém vui pravidelne krasnem krásném pisemnictvi písemnictví a literarni literární kritice a teorii, coz důsledně pojimano pojímáno jako zdroj incož vse vše bylo dusledne sociologické. formace sociologicke. Emanuel Chalupny Chalupný krome kromě sve své stale stále dosud nezhodnocene zhodnocené "nejrozsahlejsi "nejrozsáhlejší ceske české soustavy sociologicke" několik sociologickych sociologických praci prací ciologické" napsal nekolik s tematy tématy povytce povýtce "literarnimi", "literárními", monografie o Havlickovi (1908-1929), Jungmannovi Havlíčkovi jihoceskem krajanu Jo(1909) a zejmena zejména o0 svem svém jihočeském sefu Holeckovi prednesl Holečkovi (1926). V roce 1943 přednesl přednášku o významu sociologie 0 vYznamu a publikoval prednasku pro literarni prostředky sice dnes literární historii,51 v niz níž prostredky jiz poněkud archaickymi, archaickými, nicmene nicméně s logikou stastájiž ponekud "význam le ještě jeste přesvědčivou, presvedCivou, prokazuje tezi, že ze "vYznam literární historii je problem problém mnosociologie pro literarni snadnější, nezli nežli se zda". zdá". Za zvlaste zvláště aktualni ~ktuální hem snadnejsi, lze pokladat pokládat Chalupneho Chalupného uvahu úvahu o0 tom, ze že lite-
62
rarni rární historik a kritik se nemuze nemůže spolehat spoléhat jen na "povrchni "povrchní sociologicky sociologický diletantismus", zejmena zejména "není-li k tomu vrozena sociologická "neni-li sociologicka intuice, ale musi se k sociologickemu sociologickému hledisku propracovat musí daISi oněch další praci prací soustavnou. Hledisko toto je z onech lidskych dovedností, dovednosti, jeZ lidských jež vyzaduji vyžadují zpravidla delsiho šího vycviku výcviku a navyku". návyku". Jiste Jistě nebylo nijak nahodne, náhodné, ze že vetsina většina socioloděl publikovaných gických analyz analýz literarnich literárních del gickych publikovanych Sociologicke revui pocházela pochazela z pera marxistu marxistů v Sociologické - zejména Bedřicha Václavka zejmena Bedricha Vaclavka a Ludvíka Ludvika SvoVáclavek vubec vůbec je mezi marxistickymi marxistickými body. Vdclavek teoretiky mezivalecneho nichz vetsina meziválečného obdobi, období, z nichž většina aktivne aktivně vstupovala do literarnich literárních a umenoveduměnověd nych ných diskusi diskusí (Konrad, Vrx, Urx, Fucik, Fučík, Teige), zjevem navysost Václavkově navýsost aktualnim. aktuálním. Salda Šalda o0 Vaclavkove Ceske České literature literatuře xx. Xx. stoleti století psal sice se "zasadni"zásadními vyhradami", "upřímnou uctoU".52 úctoU".52 Rozvýhradami", ale s "upflmnou sah literarne literárně sociologickych sociologických zajmu zájmů VaclavkoVáclavkovych téměř neuveritelny neuvěřitelný - pohyboval se od vých byl temer děl pres přes studie subtilních analyz analýz jednotlivych jednotlivých del subtilnich historicke obecné uvahy, úvahy, jejichz jejichž platnost je historické az až po obecne dodnes temer posuzovani téměř nesporna. nesporná. Ackoliv Ačkoliv v posuzování děl se mohl mylit, mýlit, napriklad například v nejednotlivých del jednotlivych doceneni docenění Solochovova Šolochovova Ticheho Tichého Donu, v nepochopeni pochopitelnem Pilňaka, v dobove dobově snad pochopitelném chopení Piliiaka, odmitnuti Zamjatina atd., jeho zasadni odmítnutí zásadní postoj, ze že totiz totiž "prave "právě sociologicke sociologické studium umeni umění dava dává nam nám moznost možnost posouditi urcite určité umelecke umělecké dilo, dílo, zda je spolecensky společensky pravdive, pravdivé, ci či ne, aniz aniž tim tím podfizujeme řizujeme normu estetickou norme normě cizorode, cizorodé, protoze vidění skuprotože proporcionalni, proporcionální, komplexni komplexní videni tečnosti je podstatnou, nutnou slozkou složkou estetictecnosti účinu umeleckeho uměleckého dila" díla" - nesrovnatelne nesrovnatelně kého uCinu keho
63
překračuje daleko naivnejsi naivnější sociologicke sociologické pfistupřístu pfekracuje py tfebas třebas pnive právě Chalupneho. Chalupného. U Vaclavka Václavka bychom meli měli take také ocenit mimofadnou řádnou schopnost s porozumenim porozuměním vyslechnout nazor znamenitě názor ideoveho ideového oponenta, kterou znamenite prokazal prokázal v diskusi - ostatne ostatně dodnes poucne poučné se strukturalisty a stoupenci tzv. formalni formální skoly školy (Sklovskij (Šklovskij aj.). V te té souvislosti piSe: píše: "Sociologům marxistum marxistům jde ovsem ovšem i nyni nyní stale stále pfedevsim především gum otázku, zda se druzi druží umelecti umělečtí tvurci tvůrci svou tvoro otazku, progresívním slozkam složkám lidske lidské spolecnosti, společnosti, bou k progresivnim či naopak. Ale pod vlivem formalistu formalistů a surreaci uvědomili, ze že pfilis příliš kladli ve sve své literarliterárIilistů stu si uvedomili, někritické praci práci duraz důraz na to, co umeni umění zapojuje nekriticke věnovali pozorostatní slozky složky zivota, života, aniz aniž venovali mezi ostatni odlišuje. Tuto praci práci za nost tomu, co je od nich odlisuje. ně podnikli - se vsi vší jednostrannosti jednostranností odborniku odborníků ne formalisté."53 To je samozfejme samozřejmě nejen zajizají- formaliste."53 mavý nazor názor na jeden dilci dílčí problem problém vyvoje vývoje litemavy současně gnoseologicky gnoseologický a mravrární teorie, ale soucasne rami nějž bychom nemeli neměli zapominat zapomínat ní postoj, na nejz ni že totiz totiž "jednostrannost odborniku", odborníků", dnes - ze třebas prave právě sociologu, sociologů, muze může vest vést nejen k defortfebas vědeckým vysledkum, výsledkům, ktere které obomacím, ale i k vedeckym macim, hacují nase naše poznani poznání socialniho sociálního sveta. světa. hacuji
POHLED ZA PLOT Ve svem prumeru nepřestal nepfestal tento národ mirod svém průměru tihnout zivotu zabezpečenému, zabezpecenemu, tíhnout k životu vsem nejistotám, nejistotam, které ktere by porušily porusily vyhybaje vyhýbaje se všem jeho sklon k věcné, vecne, neproblematické neproblematicke střízlivosti stfizlivosti jeho zalibu zálibu v konkrétním i je?o konkretnim vidění videni problémů problemii, umlsfovanych stejne přízemních. pfizemnich. ' umísťovaných do poloh stejně Josef Ludvik Ludvík Fischer
ROVNÁVAT NESROVNATELNÉ ROVNAvAT NESROVNATELNE nemá smysl a meditovat nad tím, ze se sorna tim, že stěží neciologickým velmocem vyrovnáme ciologickym vyrovname jen stezi jen kvalitou a nápaditostí napaditosti ducha, ale především pfedevsim šíří zaberu záběru a kvantem produkce, je zbytečné Sifi zbytecne ztrácení času. ztraceni casu. Základem Zakladem pro smysluplné smysluplne srovnásrovnaní mohou být byt pro nás nas buď bud' země, zeme, které ktere svým svym inteni lektuálním potenciálem, lektuaInim potencialem, jenž jenz ostatně ostatne těsně tesne souvisí s velikosti velikostí a počtem visi poctem obyvatel, odpovídají odpovidaji naší úrovni, zhruba nasi urovni, nebo země, zeme, které ktere jsou nám nam podobné základními podobne zakladnimi socioekonomickými socioekonomickY'mi a politickými charakteristikami. V prvním tickY'mi prvnim případě pfipade bychom se měli meli tedy srovnávat srovnavat s Holandskem, Španěl Dánskem, severskými Danskem, severskymi zeměmi, zememi, případně pfipadne Spanelskem, Rakouskem atd., v druhém druhem případě pfipade pochopitelně s evropskými chopitelne evropskY'mi zeměmi zememi na sever, jih východ. Pokud jde o0 sociologii literatury, moa vYchod. odpovědně konstatovat, že hu odpovedne ze bohužel bohuzel neobstojíme ani v prvním, jime prvnim, ale ani ve druhém druhem srovnání. srovnani. Nebudu čtenáře ctenare unavovat detaily, které ktere ho ostatně právem ostatne pravem valně valne nezajímají. nezajimaji. Pokud jde malé zapadni západní země, o male zeme, nabídla nabidla nám nam ilustrativní ilustrativni sve znamenité znamenite doklad Helena Kadečková Kadeckova ve své současném norském úvaze 0o soucasnem norskem románu. romanu. Dočítáme DoCitame uvaze
S
11
65
se zde ze že Norove Norové sami dnes sice diskutuji diskutují 0o nebezpeti bezpeČí provincialismu (my jsme kdysi diskutovavali vávali 0o "problemu "problému maleho malého naroda"), národa"), avsak: avšak: "Maly "Malý cesky český ctenar čtenář dostava dostává takrka takřka k~mpl~xy k~mpl~xy z toho, jak jsou Norove Norové informovam a Jak vzdycky na, ur
66
inteligentne ze se tam ani teointeligentně Traian Herseni, že reticke retické dilo dílo Eliadovo netabuizuje, ale taky sociologicky zkoumá, zkouma, tuším tusim něco neco málo malo o0 zajímazajimavych vyzkumech čtení cteni ve strukture vých bulharskych bulharských výzkumech struktuře ze v NDR intenzívně intenzivne kazdodenniho zivota, vím, vim, že každodenního života, rozvijeji zejmena sociologii čtení cteni (G. K. Lehrozvíjejí zejména mann aj.). Ze sovetske meli možmozsovětské produkce jsme měli nost se s některými nekterymi relevantními relevantnimi pracemi seznáseznajiž v překladu mit jiz prekladu (Bachtin, Ginsburgová, Ginsburgova, v poslední do době sledni be dokonce Lotman), jakkoliv nejde "čistou sociologii literatury". Zůstáváme o "cistou Zustavame si však neomylne neomylně dlužni vsak dluzni znamenité znamenite dílo dilo Jurije Davydova, zatímco zatimco jsme naopak obohatili náš nas vlastní knizni knižní trh knížkou vlastni knizkou doslova hanebnou dílkem Alberta Běljajeva dilkem Beljajeva Ideologický Ideologicky boj a literatura. Ani před pred deseti lety neměl nemel totiž totiz žádný zadny vzdělanec právo vzdelanec pravo se tvářit, tvarit, že ze neví, nevi, že ze Běljajevova Be1jajevova knížka je snuskou snůškou polopravd, nepravd a vědo knizka vedomého zamlcovani. zamlčování. meho maďarské produkce máme Z madarske marne k dispozici kromě znameniteho znamenitého výboru me vYboru z Lukácse, Luklicse, který ktery pořídil pofidil neúnavný Petr Rákos, neunavny Rakos, taktéž taktez jím jim editovanou přeloženou antologii Teorie literatury v zrcaa prelozenou dle madarske maďarské lit.erární Stačí do ní dIe lit.erarni vědy. vedy. Staci ni nahlédnahIednout, abychom míru miru vlastního vlastniho zpoždění zpozdeni nazřeli nazreli bezprostředně a průkazně. bezprostredne prilkazne. Pro tuto antologii je totiž pfiznacna příznačná a) vysoká totiz vysoka kvalifikovanost sociologická, b) názorová logicka, nazorova diferencovanost a koexisodlišných výkladových a výzkumných tence .. odlisnychvYkladovYch vyzkumnych paradigmat, poucenost svetovou paradigmat,. c) poučenost světovou literaturou, otevřeno'st svetu světu (viz např. d) otevreno'st napr. francouzsko-maďarský vYzkum výzkum čtenářské darsky ctenarske recepce) a e) naprostá naprosta nepřítomnost tabuizace osob, které se eventuálnepfitomnost osob,ktere eventualně "momentaIne "momentálně nehodí". ne nehodi". Naši Nasi jižní jizni sousedé sousede se
67
rejš aj.). Prumerny Průměrný polskyobcanje polský občan je na tom materejs riálně nesrovnatelne nesrovnatelně hure hůře nez než statisticky prů rialne pruměrný Cech. Čech. 0 O intelektualech intelektuálech a jejich duchovní merny duchovni stravě se to ale rici říci neda. nedá. V nasich našich sociologicstrave kých kruzich kruzích nicmene nicméně donedavna donedávna panovala kych obsesivní fobie z polske polské sociologie, která obsesivni ktera byla některým nasim našim nedavnym nedávným sociologickym sociologickým velinekterym činám primo přímo dilem dílem d'ablovym ďáblovým - proto ani nedo-· cinam poručili k vydani vydání preklad překlad moderne moderně koncipovaporucili ných Dejin Dějin sociologie Jerzyho Szaekeho Szackého a proto nych Sociologickém casopise časopise polska polská produkce se v Sociologiekem produkee prostě nereeenzovala. nerecenzovala. A basta! proste malý mirod. národ. Permanentne Permanentně ziveny živený mýtus, Jsme maly mytus, kulturnější nez než prumerni průměrní Američa o kolik jsme kulturnejsi Americané (ostatne: (ostatně: vite víte snad, ktere které je hlavni hlavní město ne mesto státu statu autochtonní obsese, že Wyoming?), a autoehtonni ze si vystačí vystacihloupý, ale perspekme sami, to je postoj nejen hloupy, tivně straslive strašlivě nebezpecny. nebezpečný. Kulturni Kulturní a vědecký tivne vedeeky totiž zvlaste zvláště ma16mu malému národu izolacionismus se totiz narodu musí vZdycky vždycky vymstit. vymstít. Pripocteme Připočtěme navie, navíc, že musi ze jsme svým jazykovym jazykovým handicapem ze svetoveho světového litesvym rárního spolecenstvi společenství temer téměř automaticky vylourarniho čeni a ze že tzv. ve1ke velké svetove světové literatury jsou téměř ceni temer soběstačné: jiz již v roce 1967 vyehazelo vycházelo v Anglii sobestacne: nových romanu románů rocne ročně pfi při minimalnim minimálním ná2375 novyeh navýtisků; v USA v roee roce 1987 vyšlo kladu 3000 vytisku; vyslo přes 50 tisic tisíc novyeh nových titulu titulů ... 75 % všech vsech překla preklapres dů, ktere které se v oblasti krasne krásné literatury na světě du, svete pořizují, pocha.zeji pocházejí z anglictiny, angličtiny, francouzstiny, francouzštiny, pofizuji, němčiny a rustiny. ruštiny. nemciny Dobrá, predpokladejme, předpokládejme, ze že si "to", co je zajíDobra, zajivědci - prectou přečtou v originále. má, lidi - zejmena zejména vedci rna, originale. Ale to by musely byt e1emenbýt splneny splněny dye dvě dosti elementární podminky. podmínky. "Ta" literatura by musela být tarni byt
totiž v sociologii - nejen literatury, obdobmi obdobná sitotiz třebas ve vYzkumu výzkumu socialni sociální struktury tuace je trebas chovají, abych pounebo v sociologii rodiny - chovaji, žil oblibeneho oblíbeného dikta Josefa Ludvika Ludvíka Fischera, zil vědě obvyk16". obvyklé". ., . "tak jak je ve vede raději nemluvit. Polska Polská soclOlogle soc1010g1e Je O Pol Polsku o sku radeji socialistických zemich zemích nesporne nesporně ve ve1mocenvelmocenv socialistickych ském postaveni, postavení, a to dokonce i ve srovnani srovnání se skem sociologií sovetskou, sovětskou, coz což ostatne ostatně nedavno nedávno konsociologii akademička Zaslavska. Zas1avská. Polaci Poláci komstatovala i akademicka binují i v sociologii literatury dye dvě osvedcene osvědčené binuji vlastní rozsah16 rozsáhlé puvodni původní propraktiky - vedle vlastni překládají jak jednotliva jednotlivá dila, díla, tak zejmena zejména dukce prekladaji vytvářejí tematicky zamerene zaměřené citanky. čítanky. Maji Mají tedy vytvareji polštině ze sociologie literatury k dispozici v polstine příbuzných oboru oborů temer téměř vsechno všechno - od Escara pribuznych přes Barthese, Todorova a Kristeovou az až pita pres Bě1jajevy vsak však neprenepře po Bachtina a Lotmana.· Beljajevy kládají, asi nemaji nemají dost papiru. papíru. Z antologii, antologií, ktekladaji, ré mam mám po ruce, si dovolim dovolím uvest uvést pouze pet: pět: re O sociologii literatury (1977: Benjamin, Escaro Pospěl~v, eit, Goldmann, Levin, Lowenthal, Pospel~v, Zmegač, Adorno, Hauser, Garev Gačev atd.), Marx~s Zmegac, soudobá literarni literární teorie (1979: Bachtm, mus a soudoba Vo1pe, Chrapcenko, Chrapčenko, BaliBrecht, Sollers, della Volpe, Glucksmannová, Althusser, bar, Macherey, Glucksmannova, Eag1eton aj.), Antologie soucasne současné francouzske francouzské Eagleton Francaste1, Malraux, Ma1raux, estetiky (1980: Souriau, Francastel, Bachelard, Sartre, Dufrenne, Moles Mo1es aj.), poneponě Bache1ard, speciální Dialog a spor s Lukacsem Lukácsem (1983: kud specialni konečně Mittenzwei, Batt, Roseberg aj.) a konecne Zdánlivý nebo skutecny skutečný zanik zánik estetiky? (1987: ZdanlivY Lukács, Adorno, Marcuse, Dufrenne, GadaLukacs, Bink1ey, Enzensberger, ale take také nas náš Mokmer, Binkley,
I68
69
dostupmi proste jako "vec", dostupná nejen cenove, cenově, ale prostě "věc", jako "zbozi", kazdy přece prece ví, vi, že ze tomu tak "zboží", nicmene nicméně každý zatim jeste není. neni. Spoléháme Spolehame na dary a na zatím stale stále ještě sve ovsem máme. marne. Posvé zname známé v cizine, cizině, pokud je ovšem nizujeme ze nižujeme se. Ponizujeme Ponižujeme se bona fide proto, že chceme cist byt kulturní. kulturni. Ale poničíst a ze že chceme být zovani vytvafi kulturní kulturni vzorec žování a sebeponizeni sebeponížení vytváří prapodivný a pramálo velice prapodivny pramalo záviděníhodný. zavidenihodnY. Druhou elementarni podminkou je ovšem ovsem saelementární podmínkou rna jazyku. Díky Diky laskavosti Ivana ma znalost cizich cizích jazyků. Gabala jsem se dozvedel, ze podle reprezentativdozvěděl, že niho ního setreni šetření z roku 1984 je schopno Clst číst beletrii v nejakem nějakém cizim cizím jazyce 6,2 % obyvatelstva, odborne tech, co podle borné texty 7 %, noviny 17 %. Z těch, vlastni výpovědi "umi" "umí" rusky, je "schopno cist" číst" vlastní vypovedi beletrii 16,4 % - toť tof výsledek vYsledek edukace v ruském ruskem jazyce od roku 1945; z těch, tech, co "umi" nemecky "umí" německy - 20 %, anglicky 45,3 % a francouzsky 31,7 %. Dovolim ze je nás nas 15 miliónů, mili6nu, Dovolím si pnpomenout, připomenout, že mluvime ktere jsou pro cizince mluvíme dvema dvěma jazyky, které skutečně dvema dvěma jazyky, a neumíme číst jineumime téměř temer cist skutecne než prave právě jen v těch nak nez tech dvou jazycích jazycich (Slováci (Slovaci čtou casteji častěji ceskou českou beletrii než ctou nez Ceši CeSi slovenskoú, slovenskou, "vYzkumnY" údaj). udaj). Nejsem chcete-li ještě jeste jeden "výzkumný" kompetentní posuzovat překladatelskou kompetentni prekladatelskou a nakladatelskou politiku v oblasti beletrie. Vím Vim ale, že v sociologii nepřekládáme ze neprekladame téměř temer nic, co by stálo za zminku, zmínku, ze západní stalo zapadni produkce jsme nepřeložili dvacet let vůbec prelozili vilbec nic, Poláky Polaky jsme exkomunikovali - takže takze to zachraňuje zachraiiuje Odeon ve své sve řadě Ars a prekladem překladem ctvrt čtvrt století Součas rade stoleti staré stare Soucasné estetiky Guido Morpurgo-Tagliabue. Pán ne Pan Bůh za ni zaplaf. zaplať. Buh
DILO JAKO INFORMACE ANEB DÍLO o SOCIOLOGICKÉM SOCIOLOGICKEM CTENI O ČTENÍ Jaka nesnáz nesnaz pro vědce, vedce, Jaká
j~a křivda ki'ivda pro život, zivot, usilovat zachytit j~á
mno~otvlirnost života zivota do zjednodušující zjednodusujici ~es~e~ou mno~otvárnost sedlve a sebevedomé sebevedome formule vědeckého vedeckeho zákona zlikona. I. A. Blaha Bláha .
ACNEME TEMER AČNĚME TÉMĚŘ AFORISMEM: cevylozit prostřednictvím prostrednictvim . lou sociologii lze vyložit hteratury, hte~atury, avšak avsak celek literárního literarniho díla dila sociol~glCky vyložit vylozit nelze. Jestliže Jestlize se sociologie snaží snazi l~gicky porozumet dílu dilu ci vysvetlit literární literarni dílo dilo lepe porozumět či vysvětlit předevší.m činiteli, je vždycky ~i.mo,literarnimi Ciniteli, vzdycky predevsi.m ~i.moliterárními "reduk~lO!l1Stlcka" a nemůže nemuze být byt jiná: jina: ostatne "reduk~lO!llst1cká" ostatně ~e klaslk~m tohoto toh?to "redukcionismu" patří patH neJen H. Tame, ale 1i A. von Martin, F. Antal nebo ~ausy~r. .Strašák . Strasak redukcionismu, který ktery obA., ~ausv~r. společenskými vědami chazl naSlml spolecenskYmi vedami ovšem ovsem zaměňuje meiiuje vědomé vedome zubožení zu!'ozeni zkoumaného zkouman6ho objektu z!i nutnou abstrakci jiných, obecne obecně abstrakcl od některých nekterychjinych, ~~c~ podstatných, podstatnych, ale v daném danem kontextu nedůle nedulezl!ych vdet~rn'rinant. Richard Wollheim podal red nekohka .let~ ~os~i přesvědčivou pyred presvedCivou typologii pv t~ch!o :edukclOmstlckych ~edukclOmst1ckych pokusů pokusu o0 vysvětlení vysvetleni hterarnlho díla, dila, když kdyz rozlišil rozlisil redukci kauzální kauzalni 55 Můžeme expre~ívní expre~ivni a anekdotickou. 55 Muzeme ji naví~ navi~ doplmt konstatováním, konstatovanim, že ze kromě krome redukcionisrr;tu II?-u ~ociologického ~ociologickeho existuje třebas trebas také take redukClOmsmus ko~unikační, komunikacni, estetický, esteticky, gnoseologicCl?mSmUS .strukturně sémiologický, ky (".od~azovy"), (".od~azovY"), .strukturne semiologicky, sésemanticky manhcky a snad Ještě Jeste několik nekolik jiných. jinych. Ale bez
Z
12
71
dostupmi proste jako "vec", dostupná nejen cenove, cenově, ale prostě "věc", jako "zbozi", kazdy přece prece ví, vi, že ze tomu tak "zboží", nicmene nicméně každý zatim jeste není. neni. Spoléháme Spolehame na dary a na zatím stale stále ještě sve ovsem máme. marne. Posvé zname známé v cizine, cizině, pokud je ovšem nizujeme ze nižujeme se. Ponizujeme Ponižujeme se bona fide proto, že chceme cist byt kulturní. kulturni. Ale poničíst a ze že chceme být zovani vytvafi kulturní kulturni vzorec žování a sebeponizeni sebeponížení vytváří prapodivný a pramálo velice prapodivny pramalo záviděníhodný. zavidenihodnY. Druhou elementarni podminkou je ovšem ovsem saelementární podmínkou rna jazyku. Díky Diky laskavosti Ivana ma znalost cizich cizích jazyků. Gabala jsem se dozvedel, ze podle reprezentativdozvěděl, že niho ního setreni šetření z roku 1984 je schopno Clst číst beletrii v nejakem nějakém cizim cizím jazyce 6,2 % obyvatelstva, odborne tech, co podle borné texty 7 %, noviny 17 %. Z těch, vlastni výpovědi "umi" "umí" rusky, je "schopno cist" číst" vlastní vypovedi beletrii 16,4 % - toť tof výsledek vYsledek edukace v ruském ruskem jazyce od roku 1945; z těch, tech, co "umi" nemecky "umí" německy - 20 %, anglicky 45,3 % a francouzsky 31,7 %. Dovolim ze je nás nas 15 miliónů, mili6nu, Dovolím si pnpomenout, připomenout, že mluvime ktere jsou pro cizince mluvíme dvema dvěma jazyky, které skutečně dvema dvěma jazyky, a neumíme číst jineumime téměř temer cist skutecne než prave právě jen v těch nak nez tech dvou jazycích jazycich (Slováci (Slovaci čtou casteji častěji ceskou českou beletrii než ctou nez Ceši CeSi slovenskoú, slovenskou, "vYzkumnY" údaj). udaj). Nejsem chcete-li ještě jeste jeden "výzkumný" kompetentní posuzovat překladatelskou kompetentni prekladatelskou a nakladatelskou politiku v oblasti beletrie. Vím Vim ale, že v sociologii nepřekládáme ze neprekladame téměř temer nic, co by stálo za zminku, zmínku, ze západní stalo zapadni produkce jsme nepřeložili dvacet let vůbec prelozili vilbec nic, Poláky Polaky jsme exkomunikovali - takže takze to zachraňuje zachraiiuje Odeon ve své sve řadě Ars a prekladem překladem ctvrt čtvrt století Součas rade stoleti staré stare Soucasné estetiky Guido Morpurgo-Tagliabue. Pán ne Pan Bůh za ni zaplaf. zaplať. Buh
DILO JAKO INFORMACE ANEB DÍLO o SOCIOLOGICKÉM SOCIOLOGICKEM CTENI O ČTENÍ Jaka nesnáz nesnaz pro vědce, vedce, Jaká
j~a křivda ki'ivda pro život, zivot, usilovat zachytit j~á
mno~otvlirnost života zivota do zjednodušující zjednodusujici ~es~e~ou mno~otvárnost sedlve a sebevedomé sebevedome formule vědeckého vedeckeho zákona zlikona. I. A. Blaha Bláha .
ACNEME TEMER AČNĚME TÉMĚŘ AFORISMEM: cevylozit prostřednictvím prostrednictvim . lou sociologii lze vyložit hteratury, hte~atury, avšak avsak celek literárního literarniho díla dila sociol~glCky vyložit vylozit nelze. Jestliže Jestlize se sociologie snaží snazi l~gicky porozumet dílu dilu ci vysvetlit literární literarni dílo dilo lepe porozumět či vysvětlit předevší.m činiteli, je vždycky ~i.mo,literarnimi Ciniteli, vzdycky predevsi.m ~i.moliterárními "reduk~lO!l1Stlcka" a nemůže nemuze být byt jiná: jina: ostatne "reduk~lO!llst1cká" ostatně ~e klaslk~m tohoto toh?to "redukcionismu" patří patH neJen H. Tame, ale 1i A. von Martin, F. Antal nebo ~ausy~r. .Strašák . Strasak redukcionismu, který ktery obA., ~ausv~r. společenskými vědami chazl naSlml spolecenskYmi vedami ovšem ovsem zaměňuje meiiuje vědomé vedome zubožení zu!'ozeni zkoumaného zkouman6ho objektu z!i nutnou abstrakci jiných, obecne obecně abstrakcl od některých nekterychjinych, ~~c~ podstatných, podstatnych, ale v daném danem kontextu nedůle nedulezl!ych vdet~rn'rinant. Richard Wollheim podal red nekohka .let~ ~os~i přesvědčivou pyred presvedCivou typologii pv t~ch!o :edukclOmstlckych ~edukclOmst1ckych pokusů pokusu o0 vysvětlení vysvetleni hterarnlho díla, dila, když kdyz rozlišil rozlisil redukci kauzální kauzalni 55 Můžeme expre~ívní expre~ivni a anekdotickou. 55 Muzeme ji naví~ navi~ doplmt konstatováním, konstatovanim, že ze kromě krome redukcionisrr;tu II?-u ~ociologického ~ociologickeho existuje třebas trebas také take redukClOmsmus ko~unikační, komunikacni, estetický, esteticky, gnoseologicCl?mSmUS .strukturně sémiologický, ky (".od~azovy"), (".od~azovY"), .strukturne semiologicky, sésemanticky manhcky a snad Ještě Jeste několik nekolik jiných. jinych. Ale bez
Z
12
71
nich by veda věda nebyla tak kosata košatá a literarni literární dilo dílo by ve sve své celistvosti zustalo zůstalo nepochopeno: vetSinou většinou se totiz totiž nevylucuji, nevylučují, ale doplnuji. doplňují. A vubec prestanme vůbec přestaňme se uz už za ten "sociostydet iogicky definitivně stydět logický redukcionismus redukcionismus" definitivne a vezmeme vezměme na vedomi, vědomí, co pregnantne pregnantně formuloval Roman Zimand: "V nasi naší ponekud poněkud mlhave mlhavé discipline disciplíně nezname neznáme ani jedine jediné dilo, dílo, ktere které by nebylo redukcionisticke. redukcionistické. Nastraha Nástraha redukcionismu prece přece nespociva nespočívá v tom, ze že se literatura redukuje na nejake nějaké mimoliterarni mimoliterární kvality, ale v tom, ze že se toto nutne nutné zlo prezentuje jako vrcholny vrcholný vysledek výsledek vedeni. vědění. ZabYvame-li Zabýváme-li se sociologii sociologií literatury, provadime vádíme a musime musíme provadet provádět deleni dělení spolecenskeho společenského zivota života na literaturu a neliteraturu. Je vsak však nesmyslné predpokladat, smyslne předpokládat, ze že je mozne možné rici říci cokoliv sociologicky· hodnotneho hodnotného 0o literature literatuře a nemit nemít pfitom přitom solidni solidní sociologickou koncepci neliteratury. "56 "56 Nam Nám ted' teď tedy pujde půjde prave právě 0o tuto druhou stranku stránku veci, věci, totiz totiž 0o "solidni "solidní sociologickou koncepci neliteratury", pri při jejiz jejíž tvorbe tvorbě literarni literární dilo dílo hraje vyznamnou významnou roli sociologickeho sociologického informacinformač niho ního zdroje, tedy vlastne vlastně nastroje nástroje lepsiho lepšího porozumeni zumění socialnimu sociálnímu svetu. světu. Uvadeli Uváděli jsme jiz již pnpří klad Masarykuv, Masarykův, ktery který muzeme můžeme rozmnoZit rozmnožit o pnklady příklady dalSi, další, v jistem jistém smyslu nemene neméně autoritativni. ritativní. Jedno z prvnich prvních vyznamne významně "mimoliterarnich" čtení provedl v psychiatrickem psychiatrickém konliterárních" cteni textu Sigmund Freud, ktery který psychoanalyticky preced přečetl dila díla Jensena, Dostojevskeho, Dostojevského, Sofokla, Shakespeara, Goetha a Hoffmana. Freud tato svá pozorovam pozorování a cteni sva čtení zobecnuje zobecňuje takto: "Basnici "Básníci a spisovateie spisovatelé poznavaji poznávají intuitivne intuitivně jevy, jichz jichž se H
72
nase naše skolni školní moudrost ještě jeste neodvazila neodvážila ani dotknout. Ve vede vědě 0o dusi duši jsou pro nas nás mistry, protoze vede jeví jevi tože cerpaji čerpají ze zndel, zřídel, ktera která se nam nám ve vědě jako neprijatelna". 5 7 V jistem totez nepřijatelná".5 jistém smyslu ale totéž čtení" literarniho literárního díla, dila, platí i 0o "sociologickem "sociologickém cteni" plati protoze založeno na analogicke analogické premise protože je zalozeno spisovatel nejen nezridka nezřídka vidi vidí ve spolecnosti společnosti to, co sociolog svou vlastni nevidi, ale co vlastní optikou nevidí, mu dokonce brani zejmena dobrání videt vidět kanony kánony a zejména bové konvence vedecke bove poznani. vědecké tvorby a poznání. Predpokladem literarniPředpokladem sociologickeho sociologického cteni čtení literárního dila díla je urCite určité pojeti pojetí "ontoiogickeho "ontologického statusu dila dílo je sice samozrejme samozřejmě svebytnym svébytným esteticdíla H: dilo kym kým artefaktem, ale je soucasne současně take také "neCim "něčím jinym". ze říká J. Kristevova,5 Kristevová,5 8 že ným". Je sice mozne, možné, jak rika "je !epe lépe cist číst dilo dílo jako komentar komentář k jinému jinemu textu nez priznat jistou než ke spolecnosti", společnosti", a je pnpustne přípustné přiznat miru míru oduvodnenosti odůvodněnosti tezi F. Brunetiera, kterou s gustem cituje Sklovskij, vlivu, kteŠklovskij, ze že "ze vsech všech vlivů, re dějinách literatury pusobily, působily, je nejré na dilo dílo v dejinach dulezitejsi pristup je důležitější vliv dila díla na dilo", dílo", ale takovy takový přístup sociologicky nefunkcni. nefunkční. Pregnantne Pregnantně to dávno davno formuloval Gramsci - literatura sama sarna nerodí nerodi literaturu... literaturu ... o O tom, ze že literarni literární dilo dílo je "odrazem", se ovsem slamy, ovšem namlMila namlátila takova taková spousta prazdne prázdné slámy, že nehodlame nehodláme se svYm svým vozikem vozíkem do této ze teto stodoly pfispivat. přispívat. Jako sociolog vychazim vycházím ze samozřej samozrejmeho neni mého predpokladu, předpokladu, ze že literarni literární dilo dílo sice není jenom odrazem a jenom socialni sociální Ci či psychologickou informaci, informací, ze že je tedy take také informaci informací estetickou, hodnocenim, komunikaci, hodnocením, transformaci transformací a komunikací, že je samozrejme ze samozřejmě estetickYm estetickým znakem a já ja nevím nevim Cim čím vsim vším ještě, jeste, pro me mě jako sociologa je ale přepre-
73
devsim devším sociologickym sociologickým dokumentem. Mimochodem - je dokumentem i tim, čem mlci, mlčí, co tatím, 0o cern skrývá. buizuje a co skryva. Přirozeně, Bachtin rna má pravdu, ze že "pro marPrirozene, xistu je zcela nepnpustne nepřípustné bezprostredne bezprostředně usuzonějaké ideologie v litedruhotného odrazu nejake vat z druhotneho rature ratuře cokoliv 0o socialni sociální skutecnosti skutečnosti prislusne příslušné doby, jak to delaji dělají nekten někteří radobysociologorádobysociologove, vé, ochotni ochotní projektovat kteroukoliv strukturni strukturní uměleckého dila, díla, tfebas třebas hrdinu nebo slozku složku umeleckeho syzet, přímo do realneho reálného zivota", života", 5 9 coz což v jine jiné syžet, pnmo terminologii formuluje Nora Krausova Krausová 60 konstatovanim, statováním, ze že literarni literární dilo dílo je odrazem odrazu, ze že je tedy metaodrazem, nebo soudobi soudobí inže literarni literární dilo dílo terpretativní sociologove sociologové tezi, tezí, ze terpretativni svět, ktery který je jiz již interpretointerpretuje socialni sociální svet, van těmi, kten kteří v nem něm ziji, žijí, a ktery který neceka nečeká ani na ván temi, sociologa, ani na literata, literáta, az až jim nejakou nějakou internabídne. pretaci nabidne. Prave Právě toto tema, téma, tema téma zprostredkovani zprostředkování mezi realitou a umeleckym uměleckým (nebo sociologickym) sociologickým) odneobyčejně zajimave, zajímavé, vydalo by vsak však razem je neobycejne prostě musi musí na samostatnou knihu. Sociolog proste při svem svém "sociologickem "sociologickém cteni" čtení" mirespektovat pri nimalne nimálně dve dvě skutecnosti: skutečnosti: za prve, prvé, ze že odraz prože - rereno řečeno s Bachchází ideologickYm ideologickým filtrem, ze chazi úhrn cinu, činů, udaIosti událostí nebo tinem - "zivot "život jako uhrn prozitku prožitků se stava stává syzetem, syžetem, fabuli, fabulí, tematem tématem nebo motivem teprve tehdy, kdyz když projde prizmatem ideologickeho prostředí,' kdyz když se konkretne konkrétně ideologického prostfedi,' ideologicky realizuje". Bachtinova teze samozrejme zřejmě neni není v zadnem žádném pripade případě ape1em apelem na neně vědomou "ideologizaci" literatury, ale jakou vedomou adekvátně sociosoci 0gnoseologickou direktivou, jak adekvatne
74
logicky porozumet porozumět literarnimu literárnímu dilu. dílu. Nelze mu totiz ostatnimi rozumět mimo jeho souvislost s ostatními totiž rozumet ideologickymi by - politiideologickými strukturami dane dané do doby náboženstvím, mravnimi mravními normami, estetickou, nabozenstvim, kynii kými konvencemi atd. Druhou skutecnosti, cteni skutečností, kterou sociologicke sociologické čtení musí respektovat, je vedomi, vědomí, ze že spisovatel větši vetsimusi pfibeh a nepiSe socidlni nou vypravi vypráví fabulovany fabulovaný příběh nepíše sociální dokument. Existuji Existují samozrejme samozřejmě pokusy - a ne bezdůvodné - cist číst Chaucera jako výpozcela bezduvodne vypoved' věď 0 o anglicke anglické spolecnosti společnosti 14. st01eti, století, Shakespeara (Vesele paničky windsorske) windsorské) nebo Ben (Veselé panicky vrstvach Jonsona jako vypoved' výpověď 0 o strednich středních vrstvách alžbětinské spolecnosti, společnosti, Trollopa, Thackeraye alzbetinske výpověď 0 o viktoriánské viktorianske nebo Dickense jako vypoved' Anglii, Balzaca jako vypoved' výpověď 0o porestauracni porestaurační Existují knihy, jejichZ jejichž tituly samy Francii atd. Existuji způsobu cteni čtení literarnich literárních del děl vypovídají o tomto zpusobu vypovidaji půdy v americke americké literature literatuře 19. stoVlastníci pudy - Vlastnici leti, Námořníci v anglicke anglické proze próze a dramatu, letí, Namornici Americane Američané irskeho irského puvodu původu v umelecke umělecké literatuze autor re ře 20. stoleti století 61 a rada řada dalSich. dalších. Vedomi, Vědomí, že vypravi příběh a ze že ctenar čtenář otevirajici otevírající beletristicvypráví pnbeh kou knihu "prizpusobuje "přizpůsobuje sveho svého ducha tak, aby se ucastnil účastnil divadla sveho svého druhu" (Mario V. Llosa), musi interpretační obemusí sociologa vest vést k interpretacni umeleczretnosti. zřetnosti. Zdaleka neni není Ihostejne, lhostejné, jakou umělec volL Způsob Zpusob kou metodu a jaky jaký "zanr" "žánr" autor volí. výpovědi 0o sociaIni sociální skutecnosti skutečnosti je poda obsah vYpovedi piSe statnou merou měrou podminen podmíněn tim, tím, zda autor píše "realisticky idealizovany příběh", romanticky idealizovaný "realistický pnbeh", Priroobraz, satiru ci či sarkastickou karikaturu. Přiro zeně, ze že ryze teoreticky by duchu sociologovu zene, měly byt být nejmilejsi nejmilejší pnbehy příběhy "realisticke", "realistické", jejichž mely jejichz
75
dešifrování jako soeialniho sociálního Ci či historiekeho historického dodesifrovani nemělo einit činit zvlastnich zvláštních potizi, potíží, kumentu by pak nemelo "pravdivě" a soueasne současně protože autorska autorská intenee intence "pravdive" protoze přímočaře zobrazit "pravou skutecnost", skutečnost", nerkuneřku pfimoeare poznávaIili "samu podstatu", by se shodovala s poznavazáměry soeiologa sociologa sameho. samého. Vime Víme ale, ze že vee věc cími zamery cimi sama neni není ani zdaleka tak jednodueha. jednoduchá. Zda Zdá se, sarna že pres přes vseehny všechny ty nekoneene nekonečné diskuse 0o povaze ze má stale stále pravdu Jakobson: a podstatě podstate realismu rna nerozlišují teoretikove teoretikové a historikove historikové "Pokud nerozlisuji umění ruznorode různorodé pojmy zastoupene zastoupené terminem termínem umeni ním zaeMzeji zacházejí jako s pytlem realismus, potud s nim dá streit strčit eokocokoneomezené roztazlivosti, roztažlivosti, kam se da neomezene liv podle libosti. "62 Sociologické cteni čtení beletrie plni plní v poznavacim poznávacím Sociologieke několik vzajemne vzájemně se instrumentáriu sociologa nekolik instrumentariu doplňujících funkci. funkcí. Predevsim Především informuje sociodoplnujicich doplňuje jeho historicke historické poznapoználoga historicky, doplnuje průběhu urcitych určitých socialnich sociálních procesu procesů plasticní prubehu ni kým literarnim literárním obrazem. II zde je vsak však nutna nutná kym značná davka dávka obezretnosti, obezřetnosti, protoze protože mezi literaznaena historiografií je analogicky analogický rozdil rozdíl jako turou a historiografii sociologií, coz což sami historikomezi literaturou a sociologii, vé ovsem ovšem dobre dobře vedi. vědí. Mario Vargas Llosa jde ve že tvrdi, tvrdí, ze že precizni precizní a vedovědo dokonce tak daleko, ze mé rozliseni rozlišení mezi literaturou a historiografii historiografií je me otevřených, demokratickych demokratických spo"privilegiem otevrenyeh, lečností", v niem nichž si literatura a historiografie leenosti", vzájemně neusurpuji neusurpují sva svá prava práva a nevstupuji nevstupují si vzajemne vzájemně na sva svá teritoria, proste prostě - vzajemne vzájemně se vzajemne nesuplují. Sociologicky to neznamena neznamená ovsem ovšem nic nesupluji. že vsude všude tam, kde je literatura nucejiného, nez než ze jineho, něco nedobreho nedobrého na suplovat historiografii, je neco nezřídka i v literasamotné, ale nezfidka v historiografii samotne, tuře. ture.
76
zajímají samozrejme samozřejmě i takové Sociologa zajimaji takove společensky mimoradne mimořádně zavazne závažné fenomeny, fenomény, jako je eensky historického vedomi vědomí prostrednietvim prostřednictvím litetvorba historickeho jejíž neodmyslitelnou součástí ratury, tvorba, jejiz soucasti je také tvorba historickych historických mytu. mýtů. Sociolog toale take dobře vi, ví, ze že historicke historické vedomi vědomí funguje nikoliv tiž dobre tiz prověřených pravd, ale jako soubor historicky proverenych spíše jako kombinace pravd, polopravd a mýtů, spiSe mytu, na jejichž tvorbe tvorbě se prave právě literatura podílí najejichz podili vpravdě mimoradne. mimořádně. 63 de Literární dilo dílo dale dále soeiologovi sociologovi nabizi nabízí substituLiterarni sociální zkusenosti, zkušenosti, kterou sam sám přímo ci socialni primo získat ziskat nemůže. V tomje "dokumentarni" "dokumentární" cena literatunemuze. umožňuje vstupovat mezi jež sociologovi umoznuje ry, jez důchodců, mezi hornínarkomany a do domova duchodcu, hornilaboratoří fyziku, fyziků, do tzv. marginálních marginalnich ky a do laboratori prostředí mocencikány, ale i do prostredi skupin, mezi cikany, hospodářských, vojenskych vojenských či ských elit hospodarskyeh, skyeh ei politicsamozřejmě 0o to, ze že by sociolog měl kých. Nejde samozrejme kych. mel přímo prebirat přebírat informace (Jakobson: "mluvit primo životě adobe a době podle literarnich literárních delděl- toť o zivote tof mnovděčnější a snadnejsi, snadnější, jako je snadnější hem vdecnejsi snadnejsi sádrového modelu nez než podle živékreslit podle sadroveho zivetěla"), i kdyz když i to je v nekterych některých případech ho tela"), pripadech obezřetně mozne. možné. Prostrednictvim Prostřednictvím světa obezretne sveta literavšak sociologovi oteviraji otevírají možnosti tury se vsak moznosti nové nestandardni nestandardní hypotezy, hypotézy, tvrzeformulovat nove ověřování je pak věcí ní a problemy, problémy, jejichz jejichž overovani ni veci aplikace jeho vlastnich vlastních specifickych specifických procedur aplikaee Právě takto je mozne možné Cist číst Párala a metod. Prave Parala i ZaKřenka i Mafugu, Maťugu, Fraise i Johna, Verpletala, Krenka Třeštíka, Bartunka Bartůňka i Butoru Bútoru - opakuji, že nera i Trestika, ze vědomím aristotelovskeho aristotelovského dikta, že s vedomim ze "básníko"basnikovým ukolem úkolem neni není vypravovat to, co se stalo, vYm
77
nybd nýbrž to, co by se mohlo stat, stát, totiz totiž co je mozne možné z hlediska pravdepodobnosti pravděpodobnosti nebo nutnosti". Konecne Konečně sociologicke sociologické studium (Masaryk kdesi fika, říká, ze že Goetha i Musseta nelze cist číst bez tuZky tužky a poznamkoveho kulturní klic klíč poznámkového notesu) poskytuje kulturni k urci!ym určitým vzorcum vzorcům chowini, chování, ktere které jinak zustavazůstáva ji jí socialne sociálně psychologicky nepochopitelne. nepochopitelné. ZnaZnámy mý lingvista Edward Sapir piSe: píše: "Navrhneme "Navrhněme ať se pokusi pokusí pokomukoliv tento experiment: af drobně popsat chovani chování skupiny, ktera která vykonava vykonává drobne činnosti, rekneme řekněme nabozenske, náboženské, k nimz nimž tento cločlo Cinnosti, věk nema nemá kulturni kulturní klic. klíč. Nepochybne Nepochybně bude povek zasvěcený poklada pokládá za kládat za zajimave zajímavé to, co zasveceny kladat stejně neponáhodné a nehodne nehodné pozornosti, a stejne nahodne chybně pomine jednani, jednání, ktere které rna má podstatny podstatný vyvýchybne disponují klicem, klíčem, ktery který umozumožznam pro ty, kdo disponuji ňuje porozumeni". porozumění". 64 Timto Tímto kulturnim kulturním klicem klíčem si nuje otevíráme dvere dveře k pochopeni pochopení napr. např. nekterych některých otevirame nesrozumitelných a malo málo pochopitelnych pochopitelných hodnesrozumitelnych přece vedome vědomě vyjadruje vyjadřuje notových struktur: dilo dílo prece notovych hodnotové struktury autorovy, ale i hodnejen hodnotove notové struktury jednajicich jednajících postav. Lichtennotove část teto této teze vyjadfil vyjádřil aforismem první cast berg prvni příjemné, "psát roman román je proto tak znamenite znamenité a pfijemne, "psat že si clovek člověk muze může pro vsechny všechny nazory, názory, ktere které chce ze pouštět do sveta, světa, pokazde pokaždé najit najít cloveka, člověka, ktery který je poustet přednáší jako vlastni". vlastní". Druhou cast část teze by bylo prednaSi třebas na Merleho zpracomožné demonstrovat trebas mozne řemeslem, vání deniku deníku R. Hoesse Smrt je mY'm mým remeslem, vani jež nam nám umoziiuje umožňuje porozumet porozumět hodnotovemu hodnotovému jez válečného zlocince, zločince, nebo na neprehlednepřehled systému valecneho systemu né latinskoamericke latinskoamerické literature literatuře s "diktatorskY'm "diktátorským ne tématem". tematem". čtení se pak realizuje vlastne vlastně Sociologické cteni Sociologicke
78
dvema rekonstrukci a transdvěma procedurami rekonstrukcí musi nejprve pokusit rekonkripci. kripcí. Sociolog se musí struovat validní validni sociologickou informaci, jež jez je "zakryta" fabulací fabulaci a autorskou interpretací, interpretaci, snazi přepsat prepsat (vzpomeňme (vzpornenme a pote poté se obvykle snaží Plechanovova sociologického sociologickeho ekvivalentu!) tuto informaci do svého sveho vlastního, vlastniho, sociologického sociologickeho jazyka. Cely arzenal takových takovych přepisů prepisu nám nam před pred Celý arzenál nabídl Lewis Coser, jemuž podarilo beze lety nabidl jemuz se podařilo "převyprávět" obecnou sociologii prozbytku "prevypravet" střednictvím velké strednictvim velke klasické klasicke literatury: kulturu vysvětloval Diderotem, Melvillem a Fitzgeralvysvetloval sociální kontrolu Steinbeckem, Tolstým dem, socialni Tolstym a Hawthornem, stratifikaci Defoem, Balzacem a Orwelem, autoritu a moc Mailerem, Mailerem Shawem . ' Dickensem, byrokracii Kafkou, Trollopem a Dlckensem, a Dreiserem, rodinu Tolstým Toistym a Vergou, nábonaboženství Joycem a Lewisem, davové zenstvi davove chování chovani Pred Maupassantem, Voltairem a Brechtem. 65 Před mel s jedním jednim kolegou nápad napad dvaceti lety. jsem měl "sociologický slovník" zaklade jedinéjedinenapsat "sociologicky slovnik" na základě literárního díla, vet-ho literarniho dila, totiž totiz Haškova Haskova Švejka. Svejka. A věř že by to šlo. te, ze slo. čtení sociologickeho Cteni Dosti přesná presna pravidla sociologického stanovil D. Steinbach,66 který ktery rozlišuje rozlisuje tři ti"i stadia takového čtení: analyzu takoveho cteni: 1) tzv. empirickou analýzu stupně, 2) historiografický 1. stupne, historiograficky rozbor, jehož jehoz zaklade detailů detailu a jednotlivých jednotlivYch smyslem je na základě fakt rekonstruovat "celostnou tvář tvar doby a jejích jejich tendencí", zejména tendenci", zejmena však vsak ukázat ukazat zájmy zajmy těch tech sociálních skupin, které cialnich ktere nedovolily, aby dílo dilo bylo pnpadne naopak identifikovat zázazapomenuto, případně oněch sociálních snazi dílo dilo jmy onech socialnich vrstev, které ktere se snaží historického literárního z historickeho literarniho vědomí vedomi vytěsnit, vytesnit, exko-
79
munikovat je, a koneene konečně 3) tzv. destruktivni destruktivní analyzu, analýzu, kteni která je "intervenci "intervencí do dila díla z pozic současnosti", je pokusem vylozit vyložit ze struktury dila díla ty easnosti",je mnohdy rozporne rozporné elementy ideologii ideologií a utopii, utopií, ukázat jako uziteene užitečné pro soueassoučas které ktere se mohou ukazat nou spoleeenskou společenskou zkusenost, zkušenost, poznani poznání a snad ijednani. nepochybně skvely,jenom skvělý,jenom i jednání. Navodje Návod je to nepochybne jeho realizace je, pravda, znaene značně naroena. náročná. Nebudu vyvracet namitku, námitku, ze že kazde každé takovetakovéto sociologicke čtení literaturu jaksi zubozuje zubožuje sociologické eteni a posunuje ji trochu "jinam". Kdyby totiz totiž tato namitka literární kritikove kritikové námitka platila, museli by i literarni mlčet, protoze protože kazdym každým přepisem a historici mleet, prepisem a kazdym každým analytickym analytickým krokem se specifikum literarniho nutně ztraci. ztrácí. Sociologicke Sociologické eteni čtení literárního dila díla nutne rna prece jen jinou funkci a kvalitu nez má ale přece než komiksové převyprávění miksove prevypraveni Vojny a míru miru nebo StaréStarezakona, takže takze by přes pres všechen vsechen svuj svůj vedomy vědomý ho zákona, st. byt vzato na milo redukcionismus mohlo být milost. čte nekdo někdo u nas nás vUbec vůbec literaturu A nakonec - ete prave takto, sociologicky? Nepochybně Nepochybne - treprávě tře bas Hana Librova Librová v uvahach úvahách o0 sociologii krajiny, Jaroslav Stfitecky Střítecký ve svych svých zasvecenych zasvěcených doslovech k zapadonemecke západoněmecké literature literatuře nebo Ivo studiích o0 sociologii rodiny, manzelmanželMožný ve studiich Mozny sporadické stvi ství a lasky. lásky. Tyto zatim zatím stale stále ještě jeste sporadicke pokusy sociologii nepochybne nepochybně kultivuji, kultivují, ale snad i zprostredkovane zprostředkovaně prispivaji přispívají ke kultivaci literarliterárneteoretickych něteoretických analyz analýz a literarnekritickych literárněkritických rozboru. borů. Dnes jiz již muzeme můžeme koneene konečně verejne veřejně konstatovat, ze že jsme se sociologickYm sociologickým etenim čtením beletrie nekolik několik let zabyvali zabývali s Josefem Alanem v samizdatovém Sociologickem Sociologickém obzoru, kde jsme poddatovem zkoumání dila díla Cannettiho, Robakidzeho, robili zkoumani
80
Kunderova, Tendrjakovova, Těndrjakovova, Updikova, Rasputinova, ale i Misarova Misařova a Pludkova, divadelni divadelní hry že jejich souborne souborné vydani vydání i filmy. Doufejme, ze bude lepsim lepším uvedenim uvedením do sociologie literatury neztato než tato mala malá brozurka. brožurka.
vVÁŽNÁ AZNA LITERA TURA A VELKE LITERATURA VELKÉ IDEJE V umeni umění zvanem zvaném konvencne konvenčně vysokym vysokým je zivy živý vztah k svetovemu světovému mizoru názoru funkci přítomnou. funkcí charakteristickou, vzdy vždy pntomnou. Jan Mukarovsky Mukařovský
nejpronikavějších kritiku kritiků "krize EDEN zZ nejpronikavejsich naší doby", veliky veliký humanista Albert nasi pří již v roce 1914 napsal studii pod pfiSchweitzer jiz značným nazvem názvem Vina jilozojie filozofie na upadku úpadku kultuznacnym ní ukazat, ukázat, jak vYznamne významně jsou ry. Pokusil se v ni stav a zejmena zejména perspektivy nasi naší civilizace ovlivstay něny mirou, mírou, v niz níž filozofie uvazuje uvažuje 0o kulture kultuře a neny vstřebává filozofii jako svou nezaníž kultura vstrebliva v niz součást. Schweitzer vola volá k odpovedodpověd stupitelnou soucast. kteří nebyli schopni nabidnout nabídnout tanosti filozofy, ktefi která by se mohla stat stát "filozofii "filozofií kovou filozofii, ktera jež"vzniká takové filopopulární", "lidovou", jez popularni", "vznika z takove která se zabYva zabývá elementarnimi elementárními otazkami otázkami zofie, ktera vnitřními, ktere které zamestnavaji zaměstnávají mysli jednotlivců vnitfnimi, jednotlivcu otázky prohlubuje obsahlejsim obsáhlejším i davu, a tyto otazky úplnějším myslenim myšlením a potom je vraci vrací spoitli uplnejsim lečnosti".67 lecnosti".67 Jestliže je filozofie skutecne skutečně spoluzodpovedna spoluzodpovědna Jestlize naše soucasne současné problemy problémy - a ja já hluboce prepře za nase svědčeně toto stanovisko sdilim, sdílím, pak je ovsem ovšem svedcene spoluodpovědna take také literatura, ktera která je nejspoluodpovedna efektivnějším mediem, médiem, ktere které muze může onen schweitefektivnejsim proměnit "cistou "čistou filozofii" ve zerovský ukol úkol - promenit zerovsky sociálně ucinnou účinnou "popularni "populární filosmysluplnou a socialne
J
13
zofii" - postupně postupne naplňovat. napliiovat. Nepředpokládá Nepredpokhida to ale nic více vice a nic méně, mene, než nez aby taková takova literatura byla a aby se četla. cetla. Arthur Miller píše, piSe, že ze proti O'Neillovým O'Neillovym hrain sve době dobe podstatná podstatna část cast krihrám vystoupila ve své tiky a verejnosti, ktera ustavičně ustavicne opakovala veřejnosti, která ja z divadla kdyz přichází do divadla filozofie, já když pfichazi odchlizim, predat nějaké nejake odcházím, nebo - chcete-li mi předat poselství, pošlete poselstvi, poslete mi je raději radeji poštou. postou. Aforismy tohoto druhu, dodává dodava Miller, byly pýchou pychou tzv. divadla většiny, vetsiny, které ktere chtělo chtelo zobrazovat zábavu, zabavu, agónii, které ne agonii, ktere chtělo chtelo rozptýlení, rozptyleni, a ne přemýšle premyslení, ktere které však ni, vsak nakonec před pred uměním umenim přece prece jen sňalo v úctě siialo ucte čepici cepici z hlavy. ze by nebylo literatury bohaté bohate ideNejde o0 to, že světonázo jemi, literatury filozoficky, ideově ideove a svetonazorově podnecujici, podněcující, jde spíše spiSe o0 to, kdo takovou lirove teraturu vlastně vlastne čte cte a jaký jaky status má rna právě prave tento "filozofické literatury" v kontextu literární typ "filozoficke literarni Součás teorie a v kontextu sociologie literatury. Soucastí "sociologickeho "sociologického čtení", nemz jsme mluvili, ti cteni", o0 němž může být totiž muze jilozojie v díle dile totiz byt také take rekonstrukce filozofie obsažené, filozofie v plném obsazene, plnem slova smyslu, filozofie ve smyslu tázání tazani se po původu, puvodu, příčině, pficine, vývyznamu a smyslu. Přesně Presne problém problem formuloval Maurice Natanson, který ktery říká, fika, že ze "filozofií "filozofii v literatuře" je "ta její terature" jeji dimenze, která ktera nás nas filozofy eticke volbě, volbe, kosinformuje, aniž aniz nutně nutne mluví mluvi o0 etické mickém osudu či mickem ci významu vYznamu temporality".68 Smyslem studia filozofie v literatuře literature je pak podstatě v pods tate totéž, totez, co je smyslem sociologického sociologickeho čtení, totiz totiž učinit dile ně necteni, ucinit výslovným vyslovnym to, co je v díle obsaženo jen implicite, v náznaku, miznaku, v akci, kdy obsazeno příběhu. v pfibehu.
83
zajima filozofie v díle dile Sociologa samozrejme samozřejmě zajímá obsazena již jiz proto, že ze etenar literarniho díla dila obsažená čtenář se z literárního UCl nejen vzorcům vzorcum chování, chovani, nejen napodobuje učí odmita jednání jednani hrdinů, hrdinu, nejen se identifikuje Ci a odmítá či znechucene odvrací, odvraci, on z literárního literarniho dídinaopak znechuceně nezridka přejímá prejima podstatnou část cast své sve životní zivotni la nezřídka filozofie. Svou "etnofilozofii" a "etnosociologii" vii vern literatury nezřídka nezridka easlide utvářejí utvareji pod vlivem čas lidé teji než nez pod vlivem popularizujících popularizujicich brožur broZur a potěji vinnych školení. skoleni. Tuto významnou vyznamnou normotvorvinných formativni roli dnes ovšem ovsem nou a svetonazorove světonázorově formativní stale výrazněji vyrazneji bere televize a celý cely náš nas na sebe stále audiovizualni svět. svet. Nechci zde- otevírat otevirat toto zaaudiovizuální peklite a pro sociologii literatury dnes vlastně vlastne peklité klieove téma tema v jiném jinem než nez právě prave v tomto jediném jedinem klíčové Audiovizualni média, media, která ktera mj., jak kontextu. Audiovizuální teatralizuji podstatnou upozornil A. Zimbardo, teatralizují cast literatury tím, tim, že ze ji "nutí", "nuti", aby zaměnila zamenila kočást men tar popisem akce a aby se vzdala myšlenky myslenky mentář prospech efektního efektniho a rychle vyprávěného vypraveneho pří pfive prospěch behu, svou povahou prostě proste nemohou literaturu běhu, zadnym způsobem zpusobem nahradit. Arthur Koestler žádným nim dokonce podobnými podobnymi slovy antroa spolu s ním polozka Margaret Meadová Meadova zjišťují, zjisiuji, že ze nová nova položka gene race zrozená zrozena do století stoleti televize má rna nejen generace oslaben zvyk eist, číst, ale i schopnost myslit v abstraktnich pojmech, protože protoze si od dětství detstvi zvykla straktních lehei, primitivnější primitivnejsi formu vnímání. vnimani. Ale primina lehčí, tivnejsi forma vnímání, vnimani, která ktera téměř temer nevyžaduje nevyzaduje tivnější musi velice snadno abstraktni pojmy, může, muze, ba musí abstraktní podobne primitivní primitivni lidovou filoprodukovat podobně zofii, "etnofilozofii" a "etnosociologii", tedy světa, které obrazy a interpretace sveta, ktere sice co do hodzajiste neobstojí neobstoji v konkurenci s vážnou vaznou noty zajisté
84
vsak bude ztracena v předem predem proliteraturou, ta však hranem zápase zapase s hedonistickým hedonistickym pojetím pojetim sveta hraném světa i kultury. Tim se tedy otevírá otevira téma tema "vážné "vazne literatury". Tím Pani G. Pagliano Ungari ve svých svych úvahách uvahach Paní rita, že ze "vážná "vazna kniha je ta, o "libro di cultura" říká, ktera u etenare vytvari vážné vazne vztahy ke kultuře, kulture, čtenáře vytváří která ktera se nechápe nechape jako předmět predmet spotreby která spotřeby nebo zvyseni uvě uvenastroj zábavy", zabavy", ale jako "zpusob "způsob zvýšení nástroj domeni, jez umožňuje umoznuje kriticky posuzovat vlastní vlastni domění, jež sociolozka postaveni ve svete". Ungariova jako socioložka postavení světě". Ungariová pravem zdůrazňuje, zduraznuje, že ze "vážná "vazna kniha" literatury právem neni nebo by neměla nemela být byt synonymem knihy nudnení ne a že ze nízký nizky náklad naklad není neni nijak spolehlivým spolehlivym ukané zavaznosti díla. dila. Ba co více, vice, v určitých urCitych zatelem závažnosti situacich a ve vztahu k určité ureite easti situacích části populace se temer každá kaMa kniha může muze - z hlediska své sve sociálsocialtéměř ni funkce - stát stat knihou "vážnou", "vaznou", poskytuje-li ní etenari určité urcite závažné zavazne vidění videni sociálního socialniho sveta, čtenáři světa, rad a normativní normativni oriennabizi určitý ureity hodnotový hodnotovy řád nabízí potfebnymi interpretačními interpretacnimi taci a vybavuje ho potřebnými scbematy. Právě Prave z tohoto hlediska byly popsány popsany schématy. papiru o0 potenciální potencialni "výchovné" "vychovne" funkci jiz stohy papíru již krimizanru, foglarovek atd., což coz nedetektivky, krimižánru, hodlame zpochybňovat. zpochybnovat. Pravděpodobně Pravdepodobne nejsehodláme ri6zneji se tímto tim to tématem tematem sociologicky zabýval zabyval riózněji neho nezbývá nezbyva než neZ pouze Antonio Gramsci, na něho 69 odkázat. odkazat. 69 nam však vsak jde spíše spiSe Zde a v tomto kontextu nám ktery Thomas Mann oznao onen typ literatury, který cil "intelektualni román roman ", nebo který ktery byčil jako "intelektuální obecnejsim termínem terminem chom mohli pojmenovat obecnějším vedome filozofující". filozofujici". Není Neni takové takove lite"beletrie vědomě vlastne téměř temer malo - pars pro toto - vlastně ratury málo
85
celé dilo dílo Thomase Manna je "prevodem "převodem onech oněch cele různých kolizi, kolizí, jimiz jimiž byla preplnena přeplněna evropska evropská ruznych intelektuální atmosfera atmosféra Evropy, do jazyka obraintelektmilni zů a do oblasti mezilidskych mezilidských vztahu",70 vztahů",70 v Dokzu druhém dile díle Kouzelneho Kouzelného toru Faustovi a v druhem přímo filozofii. filozofií. Ale do teze téže kategorie již primo vrchu je jiz patří Brochovi Namesicnici Náměsíčníci s vlozenym vloženým esejem patri samozřejmě Beauvoirove Beauvoirové ManRozpad hodnot, samozrejme daríni, Sartrovy Cesty svobody, ale i Muz Muž bez darini, řadu pak vlastností Roberta Musila, celou tu radu vlastnosti začíná Dostojevskij svymi svými Besy Běsy a Bratry KarazaCina patří do ni ní trebas třebas i Dutourdovy mazovými, ale patri mazovymi, Hrůzy lasky lásky a do jiste jisté miry míry Styronova Sophiina Hruzy této literatury lze filozofii nevolba atd., atd. Z teto téměř primo, přímo, bez slozite složité rejen "vyvodit", ale temer "převzít". Jeji Její vliv zejmena zejména na mokonstrukce "prevzit". pravdě derní intelektualy, intelektuály, jejichz jejichž socialni sociální role pravdederni podobně neustale neustále poroste, je nezanedbatelny nezanedbatelný uz už podobne že take také zprostredkovava zprostředkovává filozoficke filozofické vlivy, proto, ze přímé pusobeni působení je ctenarsky čtenářsky znacne značně omeome" jejichž prime jejichz zenější. zenejsi. samozřejmě z teto této plejady plejády vehlasnych věhlasných Nechci samozrejme světových autorU autorů vylucovat vylučovat autory ceske české a vysvetovYch zdání, jako bychom v ceske české literature literatuře volat tak zdani, žádnou "explicitni "explicitní filozofii" najit najít nemohli. Nazadnou samozřejmě v dile díle Capkove, Čapkově, ale i ve jdeme ji samozrejme Vančurovi, nemůžeme Hrabala, Vancurovi, pominout nemuzeme přírodně filozoficke filozofické razby ražby Hobásníka prirodne Fuchse, basnika samozřejmě Milana Kunderu, který luba a samozrejme ktery vývysledný sledny efekt svého sveho literárního literarniho snažení snazeni nejednou smělé kombinaci staví stavi na někdy nekdy snad příliš prilis smele rafinovaně rafinovane vyprávěného vypraveneho příběhu pribehu a poněkud ponekud triviální vialni filozofie, jejíž jejiz přítomnost pfitomnost v díle dile čtenáře ctenare neurazí neurazi ani neodradí, neodradi, protože protoze jí ji rozhodně rozhodne porozumí. zumi.
86
Problem Problém filozofie v ceske české literature literatuře spOClva spoclva spiSe vlastně spíše v tom, zda a jakou filozofii jsme vlastne meli měli k dispozici, zda a jakou puvodni původní filozofii jsme vytvorili vytvořili a jakou a jak jsme pouze prejimapřejíma li, Iiez než v eventualni eventuální ochoa! ochotě ci či neochote neochotě samotnych spisovatelů "vnest "vnést filozofii" do literatury. ných spisovatelu Je ostatne ostatně znam znám nesfastny nešťastný pokus - iniciovany iniciovaný v 50. letech Nejedlym Nejedlým - nahradit neexistenci svebytne české filozofie v plnem plném slova smyslu jasvébytné ceske kousi rekonstrukci rekonstrukcí "narodni "národní filozofie" z dila díla Nemcove Němcové a Jiraska Jiráska ci či dokonce Tyla a Havlicka, Havlíčka, Holecka Holečka a Machy. Máchy. Hegela ale nelze nahradit Tylem, Kanta Nemcovou Němcovou a Hobbese Haskem. Haškem. A samozrejme samozřejmě pro mnohe mnohé neprijemnou nepříjemnou otazkou otázkou zustava zůstává transpozice marxisticke marxistické filozofie do literatury, coz ovšem otazka otázka obecnejsi, obecnější, nez než se na což je ovsem prvni hIed zda, první po pohled zdá, protoze protože mimo jine jiné otevira otevírá tema diskutovane - téma tema socialistickésocialisticketéma rozsahle rozsáhle diskutované ho realismu jako teorie, jako metody, jako stylu, jako ideologickopoliticke doktriny, jako "diktá"diktaideologickopolitické doktríny, tu doby" a v neposlední neposledni řadě rade právě prave jako transpozice urciteho nazoru do literárního litenirniho určitého svetoveho světového názoru tvaru. V literarni vede se kupodivu vede spor o0 to, literární vědě do jake "filozoficke ideje'~ do literatury vů vUjaké miry míry "filozofické bec patri, seri6zni autoři autori sice přiznáva priznavapatří, a i velmi seriózní ideologicky obsah odpovídající odpovidajici ji, jí, ze že "filozofie, ideologický kontextu ovšem ovsem zvyšují zvysuji uměleckou umeleckou hodnotu, protoze ... teoretické teoreticke porozumění porozumeni může muze prohlouprotože umelcovu pronikavost a rozšířit rozsifit jeho obzor, bit umělcovu neni to pro literaturu vůbec vubec závazné".71 zavazne".71 Lze ale není skutecne vest spor o0 to, zda je Mann v Kouzelskutečně vést lepSi tam, kde méně mene filozonem vrchu literárně literarne lepší ném prvnim díle, dile, zda závěrečná zaverecna kapitola fuje, tedy v prvním
87
vubec vůbec do Vojny a miru míru patfi, patří, zda Dostojevskeho Dostojevského Velky součástí Velký inkvizitor je nutnou organickou soucasti struktury Bratru Bratrů Karamazovych Karamazových atd., filozoficky ký a svetonazorovy světonázorový vliv tohoto typu vazne vážné literatury vsak však nelze pominout. Thomas Mann praprávern vem kdysi poukazoval na to, ze že existuje nejen vliv filozofie na literaturu, napfiklad například Nietzscheho na Hemingwaye a Camuse, Freuda a Junga života na Lawrence a Faulkna Joyce, filozofie zivota nera, Jasperse a Heideggera na Sartra, Husserla "nový roman", román", v minulosti pak Kanta na na "novy osvícenců na Shelleyho atd., ale Wordsworthe, osvicencu že existuje i opacny, opačný, zpetny zpětný vliv, kdy se filozofie ze vědomě promenuje proměňuje v literaturu. Nietzsche, sama vedome sarna Pascal, Rousseau, Diderot, Emerson, Coleridge řazeni k velkym velkým spisovateprávem razeni jsou vcelku pravem lům a jako spisovatele spisovatelé jsou take také cteni. čteni. lum moderní literature literatuře lze dokonce vystopovat V moderni žel tato skutecnost skutečnost se vliv sociologie na beletrii, zel nás zde ani zdaleka netYka. netýká. nas namítnout, ze že filozofie, svetovy světový nazor, názor, Lze namitnout, samozřejmě nevstupují do literatury samozrejme ideologie vstupuji prostřednictvím explicitni explicitní formulace, jako je jen prostfednictvim třebas v "nekonecnych" "nekonečných" a pro znacnou značnou tomu trebas část ctenaru čtenářů navysost navýsost nudnych nudných diskusich diskusích v Mancast nepřímo, nových vrcholnych vrcholných romanech, románech, ale i nepfimo, novych prostřednictvím norem, podle nichz nichž hrdinove hrdinové prostrednictvim prostřednictvím konfliktu, konfliktů, ktere které se resi řeší jednají, prostrednictvim jednaji, řeší) atd. Tento fakt, nema-li nemá-li zustat zůstat na (a jak se res!) úrovni mimosociologicke mimosociologické reflexe a v jistem jistém urovni podstatě banalniho banálního tvrzeni, tvrzení, ze že kazde každé lismyslu v podstate terární dilo dílo "nese nejakou nějakou myslenku", myšlenku", vsak však vyterarni žaduje nejmene nejméně dvoji dvojí specifikaci. Predevsim Především zaduje část literarniho literárního vážná a velkli velká literatura je ta cast vazna
88
dedictvi, vuci níž niz lze vznést vznest onu slavnou Marxodědictví, vůči vu otazku "potiz nespočívá nespociva v tom pochopit, otázku - "potíž ze vazany na určité urcite spolecenže umeni umění a epos jsou vázány společen ske ze nám nam stále stale ještě jeste ské vyvojove vývojové formy, ale v tom, že poskytuji pozitek a v určitém urcitem smyslu platí plati jako poskytují požitek norma a nedostižný nedostizny vzor". 72 Marxova odpověď odpoved' kdyz odkazuje na lidské lidske potě poteje sice duchaplna, duchaplná, když seni ditete, kterou představují predstavuji stafi Re~ šení z naivity dítěte, staří Ře~ kové jako "normální kove "normalni děti" deti" evropské evropske civilizace, je však v jistem jistém smyslu přece vsak prece jen neúplná. neuplna. Každá KaZda velká a vazna vážná literatura v pravém velka pravem slova smyslu vlastně prevleka převléká do svého vlastne sveho dobového doboveho kostýmu kostymu včleňuje do vlastních, a vclenuje vlastnich, pro sebe specifických specifickych poměrů a situací pomeru situaci celý cely soubor univerzálních, univerzalnich, obecně lidskych lidských problémů, obecne problemu, které ktere se neustále, neustale, každém čase v kazdem case a v každé kazde generaci opakují opakuji a vracejí. Ve chvályhodné chvalyhodne snaze postihnout "konkceji. rétně historicke" historické" a "specificky třídní", retne tfidni", o0 kterýchžto aspektech literatury nelze ovšem rychho ovsem smysluplně pochybovat, jsme však lupIne vsak nejednou přešli presli do druhé krajnosti - k naprostému druhe naprostemu zanedbání zanedbani toho, co nás nas spojuje jako lidský lidsky rod v čase case a prostoru a co tvoří tvofi základ zaklad historické historicke kulturní kulturni kontimožnosti vzájemného nuity a moznosti vzajemneho dorozumění. dorozumeni. Nejde o0 jednoduchý jednoduchy problém problem a sociologie nemá po ruce odpověď, spiSe teprve odpovědi odpovedi hlerna odpoved', spíše dá a vyuziva využívá při da ph tom poznatkůvěd poznatku ved historických, historickych, přírodních, např. ale i pfirodnich, napr. etologie. Obecně Obecne vzato jde problém tzv. "kulturních o problem "kulturnich univerzálií", un iverzalii", sociokulturních a biosociálních kulturnich biosocialnich konstant, které ktere z nás nas činí příslušníky všech cini vsech pfislusniky téhož tehoz lidského lidskeho rodu a bez přítomnosti není jejichž pfitomnosti jejichz neni velká velka literatura možná. mozna. Daniel Bell má rna za to, že ze takovými takovymi "rekurentními "rekurentnimi otázkami", které otazkami", ktere můžeme muzeme identifikovat "v každé kazde
89
kultufe kultuře a ve vsech všech spolecnostech, společnostech, v nichz nichž lide lidé nabyli vedomi vědomí konecnosti konečnosti sve své existence, jsou otazotázky setkani smrtí, vyznamu významu tragedie, tragédie, podstaty setkání se smrti, povinnosti a povahy lasky". lásky". 73 Jean Paul Sartre fika, říká, ze že "to, co maji mají lide lidé spolecneho, společného, neni není jejich pfirozenost, přirozenost, ale jejich tidel úděl (condition), tedy soubor omezeni limitů - nevyhnutelnost smrti, omezení a limitu nezbytnost pracovat pro pfeziti, přežití, nutnost zit žít ve světě jiz již obyvanem obývaném jinymi jinými lidmi; a ten tento úděl svete to tidel není nic jineho jiného nez než zakladni základní lidska lidská situace, nebo neni alternativních charakteristik chcete-li, soubor alternativnich společných vsem všem situacim".74 situacím".74 spolecnych Německý literarni literární vedec vědec Rudolph Unger se Nemecky německou dukladnosti důkladností dokonce pokusil kons nemeckou úvahy pro literaturu samu kretizovat tyto tivahy čtyři univerzalni, univerzální, "rekurentni" "rekurentní" a identifikovat ctyfi problémy - problem problém osudu (vztah svobody problemy přírody), vztah k bohu a hfihří a nutnosti, ducha a pfirody), problém pfirody přírody a problem problém pojeti pojetí cloveka člověka chu, problem lásce, povinnosti, ke spolecnosspolečnos (vztah ke smrti, lasce, rodině a statu). státu). ti, rodine Můžeme si 0o tomto typu generalizaci generalizací myslet Muzeme pravděpodobné, ze že soeialni sociální cokoliv, ale je asi pravdepodobne, problémy hodne hodné toho jmena jména vzdycky vždycky s sebou problemy rozměr, aniz aniž obrovitý, hlubinny hlubinný vselidsky všelidský rozmer, nesou obrovity, díle vzdycky vždycky vyslovne výslovně ovšem musi musí autor v dile ho ovsem přece pracuje formulovat. Naopak - literatura pfece prostředky a byla by spatnou špatnou literaturou, svými prostfedky svymi světovým nanábeletrizovaným svetovym kdyby byla pouze beletrizovanym Ačkoliv i tim tím byva bývá a nikoliv vzdycky vždycky zorem. Ackoliv špatně. spatne.
POLITICKA POLITICKÁ REALITA A LITERARNI LITERÁRNÍ FIKCE Literatura není neni povinna nahrazovat sociologii a politiku. Sve poshini má rna sama sarna v sobě. sobi:. Své zduvodneni zdůvodnění a poslání Rene René Wellek
ŘEVLEČENÍ VŠELIDSKÝCH, REVLECENI VSELIDSKYCH, univerzálních, antropologicky konstantních zalnich, konstantnich problémů do dobového moderni liproblemu doboveho kostýmu kostymu se v moderní teratuře děje teratufe deje nezřídka nezfidka prostřednictvím prostfednictvim tzv. politické fikce, politického liticke politickeho románu, romanu, politické politicke belesvětě daleko populárnější, která je ve svete popularnejsi, než nez si trie, ktera vůbec umíme zde vubec umime představit. pfedstavit. V tomto případě pfipade ale vědomý akt obdobný obdobny onomu, kdy autor nejde 0o vedomy převléká aktuální pfevleka aktualni politický politicky problém problem do historického kostymu, kostýmu, aby o0 něm nem vůbec vubec mohl cokoliv ří fikeho Univerzální konstanty prostě proste do literatury ci. 75 Univerzalni vstupují via facti. Napoleon kdysi pravil- polivstupuji toť novodobé tika, tot: novodobe fátum fMum - a je-li tomu tak, důvodů pro pochybnosti věru a duvodu veru nemáme, nemame, pak právě svet svět politiky, a zejména prave zejmena té te dnešní, dnesni, nabízí nabizi nejvíce temat témat obdobných nejvice obdobnych závažnosti zavaznosti antické anticke tragédie, totiz totiž téma gedie, tema moci, moei, tyranie, hrdinství, hrdinstvi, znásilznasilnění ducha, nadšení, neni nadseni, konformity, věrnosti, vernosti, poddanství, zrady, zla velkého danstvi, velkeho i banálního banalniho zla všedvsedního dne. Jde tedy o0 témata temata svým svym způsobem zpusobem niho vskutku univerzální, univerzalni, která ktera však vsak pro "moderní "moderni nabývají v typologii, kterou navrhl J. C. dobu" nabY'vaji Davies,76 těchto techto konkrétních konkretnich forem: (Goldingův - protest proti neomezené neomezene moci moei (Goldinguv Pán much, Orwell, Bradbury); Pan třídní boj (Zoluv (Zolův Germinal, Londonova - tfidni
P
14
91
Zelezmi Železná pata ei či Martin Eden, ale samozrejme samozřejmě Hardy, Norris, Solochov, Šolochov, Panfiorov); - rasovy (začíná se Othellem, velka velká rasový konflikt (zaeina cast část literatury americkeho amerického Jihu poeinaje počínaje Chaloupkou stryeka strýčka Toma H. B. Stoweove Stoweové az až po Caldwell Caldwellaa a Styrona); - politicka důstojnost (00(Dopolitická rovnost a lidska lidská dustojnost stojevskeho Běsi, Conraduv Conradův Tajny Tajný agent, Huxstojevského Besi, Šolochovův Osud Cloveka, člověka, Borowskeho Borowského Kaley, Solochovuv svět); menný svet); menny - odpor k tyranii a anarchii (Antigona, Čapkova Valka Válka s Mloky, Malrauxuv Malrauxův Lidsky Lidský Capkova úděl, Koestlerova Tma 0o polednach, polednách, Warrenovi tidel, Všichni jsme zbrojnosi zbrojnoši kralovi); královi); Vsichni (Kafkův Zamek, Zámek, problém svobodne svobodné volby (Kafkuv - problem Mannův Mario a kouzelnik). kouzelník). Mannuv Měli a mohli bychom ovsem ovšem dodat obrovskou Meli sovětskou literarni literární vlnu poslednich posledních let, ktera která je sovetskou Není politickou literaturou par excelence. Neni těch která z techv kompetenci sociologie odhalovat, ktera děl vstoupi vstoupí do dejin dějin literatury a ktera která zUstanou zůstanou to del literárním "znamenim "znamením do doby". Zdá se vsak však pouze literarnim by" . Zda že pravdepodobnost pravděpodobnost preziti přežití mimo pochybnost, ze Popraviště, Graninova Zubra, Ajtmatovova Popraviste, Grossmanových Lidi Lidí a osudu, DudincevovYch Dudincevových Grossmanovych plášťů, Tendrjakovova Těndrjakovova Stareho Starého muze, muže, Bílých plasfu, Bilych samozřejmě Pristavkinova Zlateho Zlatého oblaeku, obláčku, ale samozrejme Zmizení, Bekovy Nove Nové kariery kariéry i Trifonovova Zmizeni, nesrovnatelně vetsi, větší, nez než kdysi byla atd., atd. je nesrovnatelne pravděpodobnost preziti přežití Babajevova Rytire Rytíře zlapravdepodobnost hvězdy nebo Nikolajevove Nikolajevové Zatvy. Žatvy. Jeden soté hvezdy te 77 větský literarni literární kritik kritik?? že v letech zjistil, ze vetsky uděleny 263 Stalinovy ceny za 1941-1952 byly udeleny těchto del děl byly reeditovany reeditovány pouze literaturu: z techto
92
dye Malcevuv román roman Z celého celeho srdce dvě knihy Malcevův a Trifonovovi Studenti. Možná Mozna by stálo stalo za to, udelali také, take, abychom si podobnou statistiku udělali protoze zadny systematický systematicky přehled prehled k dispozici protože žádný ze státní statni ceny se udělují udeluji za nerii. Říkávalo se, že nerií. Iukavalo ze "ideovost" a "angažovanost". "angazovanost". Uvědomme U vedomme si, že vsak politicka próza pr6za posledních poslednich let nevšak sovetska sovětská politická ze nezřídka nezfidka ležela leZela dlouhou byla psana psána itII la these, že naphlodobu v šuplíku, supliku, ba dokonce v trezoru a naplňo vnejskove onu dosti elementární, elementarni, nicvala tak i vnějškově méně pravdivou a přesnou ze anmene presnou představu, predstavu, že gažovat se znamená jit s kůží kuzi na trh gazovat znamena riskovat a jít a nikoliv psát psat s apriorní apriorni představou predstavou odměny odmeny za dobře splnenou splněnou "spoleeenskou "společenskou objednávku". dobre objednavku". totiž dokonce i díla Ona totiz dila psaná psana s upřímným upfimnym vnitř vnitfním presvedeenim přesvědčením podléhají nim podlehaji korozi, jestliže jestlize "poje něčím, neCim, nějak nejak a někam nekam litikum" v nich obsažené obsazeneje falešně posunuto. A tak z dějin sovětské literatudejin sovetske falesne vypadávají i taková ry vypadavaji takova kdysi skutečně skuteene čtená etena díla dila Něverovův Taškent-město jako NeverovUv Taskent-mesto chleba, Erenburgova Bouře Boure a Devátá Devata vlna, poezie Bezymenského, Ažajevův skeho, Azajevuv román roman Daleko od Moskvy, vdějenkův román Štěstí, ba Avdejenkuv roman Miluji, Pavlenkovo Stesti, dokonce Panfjorovovy Brusky. Nikdo je z litenevylučuje, neprobíhá ratury nevylueuje, neprobiha žádný zadny exkomunikační a stigmatizaeni stigmatizační proces, děje neco neobykaeni deje se něco čejně obyeejneho obyčejného odumírá eejne odumira literatura, která ktera neobstála před take neobstala pred soudem času. casu. A ten soud je také ať se nám nam to líbí libi nebo nelíbí nelibi - alespoň alespoii čás eas- af tečně politickY. politický. teene Stejným procesem, snad jen mnohonásobně StejnYm mnohonasobne rychlejším, projde ovšem rychlejsim, ovsem i naše nase literatura a podle těchže techze nadčasových, nadcasovych, univerzálních univerzalnich principů. A žádné cipu. zadne státní statni ceny a řády rady neochrání neochrani ani
93
jedine jediné dUo dílo pred před propasti propastí casu, času, jestlize jestliže do ni ní patfi. patří. V pripade případě politicke politické fikce nebyva nebývá obvykle zcela zrete1na zřetelná hranice mezi fikci, fikcí, teorii teorií a faktem, pro sociologa je to ovsem ovšem literatura informativne informativně navysost navýsost zajimava zajímavá a vdecna. vděčná. Ale nejen ovsem ovšem pro sociologa, protoze dobře udelana udělaná politicka politická fikce protože dobre (tfebas (třebas Den pro sakala šakala nebo Sedm dni dní v BUem Bílém dome), domě), "v niz níž spisovatel umoznuje umožňuje ctenari, čtenáři, aby si že to, co Cte, čte, neni není nevyhnutelna nevyhnutelná a konecna konečná myslel, ze exaktní fakt" (Davies), a tim tím mu pravda nebo exaktni naději a obvykle, nikoliv vsak však dává prostor k nadeji dava nutně, nabizi nabízí katarzi, je vetsinou většinou i ctenarsky čtenářsky nutne, atraktivní. atraktivni. vědomím, ze že Uvažoval jsem 0o politicke politické fikci s vedomim, Uvazoval literární zam, žánr, ktery který se v mnoha ohledech lisi liší jde 0o litenimi současnosti nebo hispolitického romanu románu ze soucasnosti od politickeho (ostatně torického romanu románu s politickymi politickými akcenty (ostatne torickeho takové romany romány psali Stendhal i Hugo, Dumas takove Turgeněv). Stezoval-li Stěžoval-li si pred před Tolstoj i Turgenev). i Balzac, Toistoj nedávnem Oldrich Oldřich Rafaj, ze že politicky angazovaangažovanedavnem někdy tezko těžko hleda hledá ctenare", čtenáře", pak ná literatura "si nekdy na měl podrobit solidnimu solidnímu zkoumani zkoumání nejen liteby mel především soraturu samu, ale snad dokonce predevsim prostředí, v nemz němž se literature literatuře tohoto druciální prostredi, cialni čtenářsky aktualne aktuálně prHis příliš nevede. I to je jeden hu ctenarsky úkolů sociologie, ale nejen sociologie literatury, z ukolu nýbrž take také sociologie "mimolitenimiho" "mimoliterárního" zivota, života, nybrZ především sociologie politiky. tedy predevsim
REKNI CTES ANEB ŘEKNI MI, CO ČTEŠ LIDE VLASTNĚ VLASTNE ČTOU? CTOU? CO TO TI LIDÉ Je znamo, ze první prvni teoretickou činností cinnosti známo, že praktickeho ktery ještě jeste kolísá kolisa praktického rozumu, který mezi smyslovosti myslenim, smyslovostí a myšlením, je pocitani. Pocitani je první prvni svobodný svobodny počítání. Počítání praktickeho rozumu dítěte ditete ... teoreticky teoretický akt praktického Hlavu člověka cloveka znám, znam, jestliže jestlize vím, vim, ni roste. A proto počítejte! pocitejte! kolik vlasu vlasů na ní Číselné tabulky veřejnost Ciselne verejnost poučují, poucuji, , přitom nerozplameňují a pritom nerozplamenuji vášně. vasne. Karel Marx
ÍM, KOLIK ČíSEL jsem čtená 1M, CiSEL a tabulek tabulekjsem ctemiři našeho ri naseho počítačového pocitacoveho věku veku dlužen, dluzen, a to tím spise, spíše, že tim ze otázka, otazka, kolik lidí lidi a co vlastně vlastne čte, cte, je otázka nejen naprosto legitimní, otazka legitimni, oprávněná, opravnena, ale zodpověditelná. A dále i zodpoveditelmi. dale - každá kazda úvaha uvaha o0 sospolečenském pociální funkci literatury, o0 jejím jejim spolecenskem ciaIni slání, 0o prestiži spisovatelů a fungování shini, prestizi spisovatelu fungovani oněch onech mimoliterárních institucí, mimoliteramich instituci, které ktere literatuře literature dávají davaji či nedavaji nedávají žít, odpovedi prápraci zit, je přímo primo závislá zavisla na odpovědi vě na tuto otázku. ve otazku. Escarpit říká, rika, že ze "Sartrova ostentativně velmi jednoduchá, spočívala idea, ostentativne jednoducha, spocivala že literární literami dílo, dUo, tedy psaný psany produkt duv tom, ze cha, existuje pouze potud, pokud je čteno, cteno, a že ze dílo bez čtení čtení dnes dUo cteni je nonsens". Sociologie Cteni tvoří dosti pochopitelně jadro celé ceIe sociologie litvori pochopitelne jádro skvěle konteratury konec konců koncu už uz proto, že ze skvele straně s interpretativismem jedne strane verguje na jedné straně také soudobé sociologie, ale na druhé druM strane take soudobe převládajícím duchem doby, která zada čísel cise1 s prevladajicim ktera si žádá početních důkazů. a pocetnich dukazu. Údaje Udaje o0 čtení cteni a čtenářství ctenarstvi se ostatně vždycky ostatne vzdycky příjemně prijemne čtou ctou či ci poslouchají, poslouchaji,
V
15
95
teratury faktu ctoujeste čtou ještě odbornou literaturu (to by nam nám - sociologickym sociologickým statistikum statistikům Radko PytHk Pytlík dal co proto, ale cisla čísla jsou cisla čísla a interkorelacni relační matice je taky dukaz), důkaz), ctenari čtenáři české ceske klasiky ctou ceskou čtou taky klasiku svetovou, světovou, soudobou českou literaturu a historicke nectou historické zanry, žánry, zasadne zásadně pak nečtou detektivky, ctenari čtenáři soudobe soudobé svetove světové literatury ctou čtou taky soudobou ceskou českou literaturu, ale nečtou nectou dobrodruznou dobrodružnou literaturu atd., atd. Ani tyto "cte"čte narske nářské druzy" drúzy" - zda zdá se mi - ovsem ovšem nijak podstatneji predstastatněji nekoriguji nekorigují vcelku predvidatelne předvídatelné předsta vy zdraveho zdravého rozumu. čtyři ruzne různé nedavne nedávné výzkumy Porovnával jsem ctyri Porovnavaljsem vYzkumy s jednim jedním z prvnich, prvních, ktery který byl proveden v roce 1967 pod vedenim poradi vedením Libuse Libuše Silhanove Šilhanové - pořadí zanru lisi, se žánrů je stejne, stejné, procenta se jen nepatrne nepatrně liší, svetem světem drZime držíme v nectenarstvi nečtenářství zhruba krok, takže takze se mi opravdu nezda primerene na nezdá dostatecne dostatečně přiměřené obsah hlavy usuzovat z poctu Udelal jsem počtu vlasu. vlasů. Udělal si vs~k pozorovani, však radu řadu drobnych drobných vyzkumu výzkumů a pozorování jsem se zajimal kdy Jsem zajímalo 0 to, co ctou čtou moji humanitně humanitne vzdelani erudovani vzdělaní kolegove kolegové a co moji technicky erudovaní prateIe jakes přátelé - a teprve zde se zacaly začaly objevovat jakés takés naznaky náznaky hypotez hypotéz netrivialnich netriviálních a faktů ta~es faktu pře prejen ponekud poněkud alarmujicich: alarmujících: formaIni formální humanitní humanitni ce Jen vzdelanci vzdělanci se vzdaluji vzdalují od vazne, vážné, filozoficke filozofické nánarocne ročné beletrie, dokonce v rade řadě pnpadu případů n~mají n~maji vlastní knihovny vetsi větší nez než 1-2 metry knih ylastni knih, což coz Je odbornych, je ~hruba ~hruba 120--150 titulu titulů vcetne včetně odbor~ých, zatImco naIezaji zalízalizattmco mnozi mnozí pocitacovi počítačoví fandove fandové nalézají beni literature bení nejen ve sci-fi, scí-fi, ale i v narocne náročné literatuře formalnimi formálními humanisty dnes ignorovane. ignorované. Tot~ zjisteni, zjištění, ktere které by ovsem ovšem vyzadovalo vyžadovalo další dalSi seriózseri6zni ní promysleni, promýšlení, jakoby naznacovalo, naznačovalo, že ze slavná slavna
protoze protože jako by primisely přinášely stale stále nove, nové, cerstve čerstvé a navic navíc zarucene zaručené exaktni exaktní informace. Vazim Vážím si usilovne usilovné 'práce prace vsech všech tech, těch, kdo cteni, čtení, ctenare čtenáře a ctenarstvi čtenářství podrobili tolika vice více ci či mene méně zajimavym zajímavým setrenim, šetřením, avsak avšak af ať delam dělám co dehim, dělám, nic pfilis příliš noveho, nového, na co bych zdravym zdravým rozumem nemohl prijit, přijít, v tech těch vyzkumech výzkumech vetsinou většinou nenachazim. jeste cházím. Zcela nezasveceneho nezasvěceného muze může stale stále ještě prekvapit překvapit udaj, údaj, ze že 15-25 % dospelych dospělých lidi lidí vubec vůbec neCte nečte beletrii. Pro zajimavost zajímavost - podle nekterych některých udaju údajů v NSR 90 % dospelych dospělých necte nečte pry prý nic jim!ho jiného než bulvarni bulvární literaturu a komiksy, ve Francii 80 nez % dospelych dospělých necte nečte umeleckou uměleckou literaturu a v cele celé Italii Itálii je pry prý jen 100 tisic tisíc potencialnich potenciálních zajemcu zájemců o koupi umelecke umělecké literatury. Takto superkriticti superkritičtí k sobe tali Ii tak na te sobě veru věru nejsme, nebof neboť jsme se us ustálili té desetine desetině az až ctvrtine čtvrtině nectoucich, nečtoucích, ale co vlastne vlastně cte čte ten zbytek, ti "ctouci"? poradi žánrů zanru perma"čtoucí"? V pořadí nentne nentně vychazi, vychází, ze že se nejvice nejvíce a ve vsech všech vrstvach vrstvách ctou čtou detektivky (v CSR ČSR 68 % ctenaru), čtenářů), dobrodruzna družná literatura (62 %), literatura historicka historická (59 %), soudoba soudobá ceska česká (49 % - v roce 1983 to byli na prvnich prvních mistech místech Styblova, Stýblová, Frybova, Frýbová, Dub, Borskli, Borská, Vankova Vaňková a Hrabal), soudoba soudobá svetova světová (43 % - Hailey, Simmel, Ruark, Puzo, Mac Donaldová) a naopak se temer Donaldova) téměř necte nečte svetova světová poezie (86 % ctenaru čtenářů ji necte nečte vubec) vůbec) a ceska česká poezie (81 %). Je ovsem ovšem take také mozne možné formulovat sUbtilnejsi subtilnější vztahy, napnklad například stanovit statisticke statistické interkorelace mezi tim, tím, co lide lidé ctou čtou "hlavne" "hlavně" a co si k tomu obcas občas pridavaji. přidávají. Statisticky ctenari čtenáři detektivek ctou čtou navic navíc pouze dobrodruznou dobrodružnou literaturu a rozhodne hodně nectou nečtou ceskou českou klasiku a poezii, ctenari čtenáři li-
r
I 96
I I I
97
Snowova dichotomie dvou kultur - humanitni humanitní a technicke technické - u mis nás nabyva nabývá velmi specifickych specifických podob. Rok jsem take pečlivě vypisoval, co lide lidé shashátaké peclive neji nějí prostrednictvim prostřednictvím inzeratu inzerátů v Lidove Lidové demokracii, a mohl bych dnes na zaklade základě tohoto minisetreni ni šetření okamzite okamžitě ustavit prosperujici prosperující nakladatelstvi vyloučil nejtelství - dokonce i tehdy, kdybych vyloucil zadanejsi žádanější dobrodruzne dobrodružné ctivo čtivo typu Bigglese, Clifdane tona, Tarzana a Toma Sharka a stale stále hIe hledané "dívčí a zenske ženské romany", romány", Hrabenku Hraběnku Gizelu, "divCi Hiittlovou, Javořickou, Martu z hajovny, hájovny, Krb Huttlovou, Javorickou, bez ohne, ohně, Oci Oči pod zavojem, závojem, ale i humoristicke humoristické romany Kudějovy a Vaiikova Vaňkova Svejka. Švejka. Ze svetove světové romány Kudejovy naší klasiky se stale stále hleda hledá Bible Dante Lados a nasi Herrmann, ale i Rilke, neco něco ze Sindair~ Sindair~, Wells' Wells: Hor~ Vrba, ze soudobe soudobé ceske české literatury Hrabai Hrabal a Hornicek, níček, John a Loukotkova, Loukotková, Nepil a Paral, Páral, soudobé svetove světové beletrie Švandrlík a Werich, ze soudobe Svandrlik Jalně (ale lide lidé patraji pátrají po Hobitovi, Maurierove, Maurierové, Jalne pouze vsech dílů!), take také po Mailerovi, všech deset dilu!), Ransomovi, Vonnegutovi a Waltarim. Pozoruhodne že z literatury faktu suverenne suverénně vedou hodné je, ze obe pozoruhodne je, obě svetove světové valky války a odboj, mene méně l?,0zoruhodné ze že se hleda hledá Soucek, Souček, Danniken a Zivot zacina začíná po čtyřicítce. Jako profesional profesionál bych se ale nechal ctyricitce. edicne edičně inspirovat az až neuveritelnym neuvěřitelným zajmem zájmem 0o literaturu filozofickou - podle abecedy: AugusKlíma, Nietzsche, tin, Buber, Buddha, Kant, Klima, Platon, Platón, Radhakrisnan, Rádhakrišnan, Schopenhauer a daISi, další, kten kteří se vsak však objevuji objevují sporadicteji. sporadičtěji. Zvla,stni Zvlá,štní kapitolku tvon tvoří patrani pátrání po nakladatelskych nakladatelských celcich celcích ~ ventina, Krystalu, Svatojanskeho Svatojánského dedictvi, dědictví, Rádu, po Touzimskem, Toužimském, Moravcovi, Vilimkovi Vilímkovi Radu,
98
~ Stare Staré Rlsi Říši a samozrejme samozřejmě po "paravedecke" "paravědecké" hter.atuře ~strologicke, ~strologické, po Mardenovi, GalopilIter.ature nOVl, snanch nOVI, ,Po 'po Jltru JItru ~ouzelniku, ~ouzelníků, po Kafkovi, snářích a Wemfurterovl... Mad'arsky Kamaras, Maďarský sociolog literatury Istvan lstván Kamarás podopracovav se podobnych podobných vysledku, výsledků, si sice po~ steskl- probuh, probůh, co to ti lide lidé vlastne vlastně čtou ctou za lite~at.uru, ale prave právě jako sociolog nesetrval ve stavu ud~vu a formuloval nosnou hypotezu, ze dokonhypotézu, že ce 1I ta "strasna plni ve vztahu "strašná literatura" zrejme zřejmě plní ke znacne značné casti části populace tu socialni sociální funkci, ktepřipsal dilum dílům "popularnim": "populárním": "Porou. Es~~rpit pri~sal rou, ktera vyjadruje ocekavani pularm pula~~1 ]e J~ ta kmha, ~niha, ~t~rá vyjadřuje očekávání ctenarske skupiny, skupmy, zejmena zeJmena to, 0o cern čem tato skupi~odvěd~mě sní" Otevřel tim tím - nikoliv pona ~odved~me s~i" ... ?tevrel SOCIOlogicky zavazny závažný problem problém očekává ocekavaprve - soclOloglCky vini, ní, ktera která jsou se ctenim čtením spojena. My dnes tedy víClslech me - rozhodne rozhodně alespoii alespoň v orientacnich orientačních číslech co lide vsak lidé ctou čtou a co by asi chteli chtěli cist, číst, soucasne současně však kl~?eme .normativní ,normativni pozadavek, cist měli, meli, požadavek, co by číst an~z vumlme odpovedet prot čtou ctou odpovědět na otazku, otázku, proč pra~~ to, co ~tou, a proc cist proč chteji chtějí cist číst to, co číst chte]1. nezname chteJl. Ostatne pred před zcela nove nové a nam nám neznámé ktera procesy nas nás postavi postaví tdni tržní ekonomika, která 1 ~akl~?at~lské politice bude muset respektoI v ~akl~?at~lske vat ctenarske preference, ktere které jsou - nic si nenamlouvejme - lehce vychyleny smerem ke vychýleny směrem "strasne literatuře". "strašné literature". ..Sociolog!cký Sociolog!cky .vtklad nesnadny. .výklad veci věcí ale neni není nesnadný. Llteratura]e stejně tak stratifikovana stratifikována rozvrstveLIteratura Je ste]ne na, jako je kulturne kulturně (a socialne) sociálně) str~tifikovana str~tifikována sp~lecnost, sp~lečnost, c~z c~ž Mukarovsky Mukařovský formuloval jako "zavaz~k ~abyv~t ~abyv~t se vztahy mezi vývojem "zavaz~k vYvojem rozspolečenského"; z toho vrstveru lIterarnlho hterarnlho a spolecenskeho"; vrstvem
99
plyne jednoduchy jednoduchý zaver, závěr, ze že lide lidé ctou čtou to, na co kulturne kulturně maji, mají, a nectou nečtou to, na co proste prostě kulturne kulturně nestaci. vest nenestačí. Konkretne Konkrétně to ale znamena znamená pro provést ně kolik teoretickych, teoretických, vyzkumnych výzkumných a generalizujigeneralizujídch cích kroku, kroků, ktere které prekracuji překračují proste prosté "vyzkumy "výzkumy ctenarskych čtenářských zajmu"78 zájmů"78 a ktere které ctenijako čtení jako kulturni kulturní aktivitu situuji situují do sirsich širších socialnich sociálních souvislosti. souvislostí. Tyto souvislosti zde vsak můžeme pouze naznavšak muzeme čit, nikoliv argumentovane argumentovaně a vsestranne všestranně analyCit, zovat. Především - samostatny samostatný rozbor vyzaduje vyžaduje fePredevsim nomén tzv. sekunddrni sekundární negramotnosti, tj. jevu, nomen formálně pIne plně gramotni gramotní ztraceji ztrácejí postulidé formalne kdy lide času schopnost rychle, zbehle zběhle a bez obtizi obtíží pem casu číst. Poeet Počet techto těchto lidi lidí roste ve "mechanicky" eist. všech vyspelych vyspělých zemich, zemích, coz což je nepochybne nepochybnějeden vsech nepředvídaných paradoxu paradoxů moderni moderní civilizace z nepredvidanych určitou cast část populace se cteni čtení stava stává po- pro urcitou stupně "narocnou "náročnou cinnosti". činností". Misto Místo vyzkumnych výzkumných stupne citát: "K naueeni naučeníčehokoliv třeba umet umět cist. číst. dat citat: eehokoliv je treba ..dat umět Cist číst s porozumenim. porozuměním. Ajestlize Ajestliže zak žák Dokonce umet věnovat znacnou značnou cast část energie a easu času na musí venovat musi překoktání textu, kolik mu asi zbude easu času na to, prekoktani porozuměl mu?" (Eliska (Eliška Hoaby jej pochopil a porozumel relová v RP 3. 10. 1988). relova Významnou substitueni substituční roli, jiz jíž je ale sekunVyznamnou dární negramotnost zpetne zpětně posilovana, posilována, zde nedarni pochybně sehrava sehrává krome kromě audiovizualnich audiovizuálních medii médií pochybne poněkud paradoxni, paradoxní, ze že "konzumní literatura". Je ponekud "konzumni zatímco Leo Lowenthal L6wenthal si jiz již v 60. letech styskal, stýskal, zatimco že pro zapadni západní zeme země je dobre dobře prozkoumana prozkoumána prapráze vě tato literarni literární sf sféra, Misař a M. Pohorsky Pohorský si ve era, K. Misar stěžují, ze že "seri6zni "seriózní rozbor konzumni konzumní linaopak stezuji, nás chybi. chybí. Duvod Důvod je prosty: prostý: nepfinepřiteratury" u nas
100
pousteli leta fakt její jeji existence stejne pouštěli jsme po léta stejně slovniku exkomunikovali matak, jako jsme ze slovníku sovou kulturu. Ale tabuizace slova jen pro primitivy znamena zmizeni jevu samotného. samotneho. Souznamená zmizení "hloupe a elitářské elitarske hlasil bych, že ze jde někdy nekdy o0 "hloupé sluzoznaeeni" teto literatury jako "romanu označení" této "románů pro služky", avsak predpokladu, že ze bychom avšak pouze za předpokladu, meli solidni rozbor, jaké jake hodnotové hodnotove měli k dispozici solidní sobě u nás struktury tento typ literatury v sobe nas dnes jaká čtenářská nese, jaka ctenarska očekávání oeekavani naplňuje naplnuje a jaké jake další socialni sociální funce, kromě dalSi krome elementární elementarni relaxace, oddechu a zábavy, zabavy, jejichž jejichz význam vyznam je nepopiratelný, tedy ještě telny, jeste plní. plni. Je k dispozici skromná skromna sice, ale nezanedbatelná hypoteza, hypotéza, že na ze i v tomto typu literatury "funzásadě tytéž gují" v zasade guji" tytez hodnoty jako v literatuře literature velké a vazne, vážné, nebo v ní velke ni aspoň aspon fungovat mohou, vyloučíme-li a priori literární evidentně povyloucime-li literarni brak evidentne chybných mravních chybnych mravnich hodnot. Co tento typ literajedné strane straně s velkou literaturou svazuje, tury na jedne současně výrazně ale co jej od ní ni soueasne vyrazne odděluje, oddeluje, se poGruzewkusila formulovat polská polska socioložka sociolozka E. Gružew"Konzumní literatura" sIce "věčná ska. "Konzumni slce opakuje "veena témata", zejména temata", zejmena téma tema lásky, lasky, zla, intriky a pronásledování, ale současně nasledovani, soueasne je založena zalozena na příliš pfilis elementárních opozicích tajemneho elementarnich opozidch dobra a zla, tajemného známého, viny a trestu, což a znameho, coz znemožňuje znemoznuje klást klast základní otázky zakladni otazky lidské lidske existence a zabývat zabyvat se reálnou slozitosti složitostí lidských realnou lidskych osudů. osudu. Čtení jako sociální Cteni sochilni aktivita je vždycky vzdycky vázáno vazano fenomén vkusu, jímž na fenomen jimz se sociologie zabývá zabyva 79 Schiickingovych.79 systematicky zhruba od dob Schiickingových. bází estetického Vkus je bazi estetickeho chování, chovani, v němž nemz se projevují preference a averze a v tomto jevuji tom to smyslu je
101
vlastne ,s~cialniho vlastně jen jednim jedním druhem "bezneho" "běžného",s~ciálního chovani. chování. Vkus jako preference VYPovlda 0o tom, člověk bude cist číst a jak to bude cist, číst, jakym jakým kulco clovek klíčem bude literarni literární artefakt otevirat. otevírat. turnim turním klicem Vkus sam ovšem utvari utváří v kontextu kazdodenkaždodensám se ovsem nich určitého zivotniživotníních zivotnich životních aktivit a v ramci rámci urCiteho způsobu, jehoz jehož je produktem i vyjadrenim. vyjádřením. ho zpusobu, Uvazujeme-li Uvažujeme-li 0o "konzumnim "konzumním zivo~nim}p~sobu" živo~ním}p~sobu" jako 0o realnem reálném socialnim sociálním faktu, .Jeh~z vy~n~m~ nymi nými charakteristikami jsou mJ. mj. hedomsttcka okamžité uspokojeni, uspokojení, preference orientace na okamzite před hodnotami ducho~ni ducho~ní materialnich materiálních hodnot pred mi, neprimerena nepřiměřená privatizace ve smyslu mamf~s tovaneho tovaného nezajmu nezájmu 0o veci věci verejne veřejné a nizka nízká pozlce pOZIce krasy krásy ve strukture struktuře hodnot, p~k ,soucas!i ,součás!í .toh~.t~ .toh~.t~ typu zivotniho životního zpusobu způsobu mus~ byt ~~t~e I :,-rclt~ l;lrclt~ druhy ctenarskych čtenářských preferencI, ne-It ne-h JeJlch JejIch uplna absence a urcite určité zpusoby způsoby cteni. čtení. Zivot~i Život~í zpusob způsob je soci~lne. soci~lně. di~erenc?~an~ di~erenc?~án~ o cemz čemž dnes jiz již marne máme dostt dostl solidm empmcke povedomi. povědomí. Jakje vsak však tato diferenciace vztazena vztažena ke cteni čtení jako socialni sociální akti".ite, akti".itě, zat~mv mno~o n~: vime, víme, ackoliv ačkoliv - zda zdá se ml - prave zde Je kItc khc k cele jdte, ze Přidejme ještě, že zivotni životní zpusob způsob celé otazce. otázce. Pridejme probiha probíhá v case, čase, ze že se vyviji vyvíjí v zavislosti závislosti na zi~?t ži~?t nim cyklu, na sociobiologickyc~ ry~mech n~,SIC? ním sociobiologickýc~ry~mech n~,SIC? zivotu životů a ze že se v podobe podobě ekonomlckeho, soclalmpřenáší na daISi další genekulturního kapitalu kapitálu prenasi ho a kulturniho race. Role rodiny jako zakladniho základního media, média, ktere které přenáší kulturni kulturní k6dy, kódy, jez jež um~znuji um~žňují neb? znepI-enasi moznuji možňují cteni čtení urciteho určitého druhu It~eratur.y, h~eratur.y, Je p,ak evidentnejsi evidentnější nez než prosty prostý stesk, ze rodma malo spolupracuje se skolou školou a ze že deti ~ěti nectou ~ečt?uv skolni školní četbu. Od dob Tardovych Tardových sociologie SOCiOlogIe vi Vl vse podcetbu.
102
statne zivote, ale statné 0o uloze úloze napodoby nápodoby v sociaInim sociálním životě, pozapomněli, ze že deti děti napodobuji napodobují rodijaksi jsme pozapomneli, jaksijsme ce vubec čtou, ctou, če i v tom, co ctou, čtou, jak ctou čtou a zda vůbec a samozrejme samozřejmě na to, jake jaké naroky nároky v tomto ohledu minivyzkum rodice rodiče na deti děti kladou. Soukromy Soukromý minivýzkum zdravotní sestry pani paní Kristiny Votavove Votavové (Kmen zdravotni mě v tom tomto poučil více 1988/39) me to ohledu poucil vice než nez celá cela akademicka rodice číst, cist, děti nevidi nevidí rodiče akademická sociologie: deti vidí-li je, pak vetsinou většinou pri při cetbe četbě casopisu časopisů a noa vidi-li cini až az tehdy, yin, čtou knihy, tak činí vin, protoze protože i ti, co ctou kdyz detmi, volá vola dětí spi. spí. Ctete Čtěte pred před detmi dětmi a s dětmi, když dHi pani paní Votavova Votavová v souladu s Gabrielem Tardem. říká, ze že skutecmi skutečná kultura Pierre Bourdieu rika, predpoklada zvladnuti předpokládá nenucene nenucené ovladnuti ovládnutí a zvládnutí urcitych nuti určitých hodnot, pricemz přičemž zkulturnovani zkulturňování nutí cloveka zvysoval člověka k tomu, aby vedome vědomě a zamerne záměrně zvyšoval status tech nabyva. Ale těch kulturnich kulturních hodnot, jichz jichž nabývá. zkulturňování se nedeje neděje v socialnim sociálním vaproces zkulturnovani uloze nejen kuu, takZe třeba mluvit 0o úloze takže by bylo treba vlastně vsech všech socialnich sociálních institucí, kulturních, ale vlastne kulturnich, instituci, spoluutvářejí ono nezbytne nezbytné sociální které spoluutvareji ktere socialni prostředí, v nemz němž muze může vyrustat vyrůstat clovek člověk skutečně stredi, skutecne kulturne kulturně bohatY. bohatý.
zA VĚREM ~ 0O POTREBE POTŘEBĚ ZAVEREM SPOLEČENSKÉ KRITIKY SPOLECENSKE státotvorným. Spisovatel stal se statotvornym. Málo je tech, těch, jimz jimž nen! není Malo nový ceskoslovensky československý stat stát fetisem, fetišem, novy nýbrž aspon aspoň instituci institucí lidskou, nybd která mus! musí byt být neustale neustále kriticky ktera zdokonalována a opravovana. opravována. zdokonalovana Šalda F. X. Salda
ÝV A A DOBRYM DOBRÝM ZVYKEM, ze že autor YV předmluvě vysvetli vysvětlí Ctemiri, čtenáři, co hned Vv predmluve proč se v jeho knizce knížce nedocte. nedočte. Na ctyrech čtyřech tisa proc říci mnohe, mnohé, ale nelze podat vyvýkových arsich arších lze rici kovych Myslím, ze že nejmene nejméně klad "sociologie literatury". Myslim, čtyři temata témata musi musí byt být alespon alespoň zminena, zmíněna, aby ctyri představa 0o tom, co do sociologie literatury ještě jeste predstava patří a co by i v nasich našich podminkach podmínkách zaslouzilo zasloužilo patfi poněkud uplnejsi. úplnější. samostatnou pozornost, byla ponekud Především je to sociologie autora (puvod, (původ, sdruPredevsim žování, nazorove názorové a hodnotove hodnotové struktury), sociozovani, literárních instituci, institucí, vztah literatury k audiologie literarnich (obecně problem problém tzv. masove masové vizuálním mediim médiím (obecne vizualnim konečně spolei5enske společenské posldni poslání literatury. kultury) a konei5ne posledním tematu tématu bylo napsano napsáno mnoho oO tom poslednim nezřídka cekalo čekalo nemozne, nemožné, ktea od literatury se nezfidka očekávání rna má sam sám ostatne ostatně dlouhou rýžto druh ocekavani ryzto téže a nezanedbatelnou tradici. Druhou stranou teze také to, ze že spisovatele spisovatelé a literatumince je pak ale take činěni odpovednymi odpovědnými za leccos, co je proste prostě ra byli cineni rámec jejich realnych reálných moznosti. možností. mimo ramec "společenské poslani poslání literatury" je tématu "spolecenske V tematu výčet jejich jejích "funkci", "funkcí", ale take také zahrnut ..nejen nejen vycet
B
16
~
především ~ její a dokonce snad predevsim jeji vztah společnosti, k danemu danému spolecenskemu společenskému uspoke spolecnosti, řádání, ke statu, státu, k aktualni aktuální strukture struktuře moci radani, samozřejmě naopak ~ vztah politických politickych a samozrejme literatuře. O mocenských struktur k literature. a mocenskych 0 těchto techto otázkách se dnes i u nas nás diskutuje ve zcela otazkach konkrétních kontextech (autocenzura, cenzura, konkretnich nakladatelská politika, statni státní stimulace tvorby, nakladatelska umění, skupinova skupinová preference, spoleekonomika umeni, čenská objednavka) objednávka) i na vysoce obecne obecné úrovni, urovni, censka solidní sociologicka sociologická analyza analýza nam nám však solidni vsak zde hmatatelně chybi. chybí. Lapidarne Lapidárně receno řečeno ~ mnohé mnohe hmatatelne tušíme, ale sociologickou evidenci, která tusime, ktera by stála stala řeč, v te té veci věci nemame. nemáme. za rec, předchozích řádcích Pokoušel jsem se v pfedchozich fadcich naPokousel značit spiSe spíše to, co literaturu samu a vědy vedy o0 liteznacit ratuře se sociologii sociologií spojuje, nez než akcentovat rature zřejmé rozdily. rozdíly. Proto ~ zcela v duchu sociolozrejme přístupu k veci věci -~ jsem specificky esgického pfistupu gickeho tetické funkce literatury pominul. Nezřídka teticke Nezfldka však dokonce ani autorska autorská intence není vsak neni primárprimarně esteticka, estetická, ale ale._poznavaci, poznávací, eticka, etická, kritická, ne kriticka, "výchovná" a didakticka, didaktická, kterazto kterážto intence je "vychovna" estetickou komponentou, jak seznal dávno davno Mukařovský, proste prostě jen zesilovana. zesilována. Prave Právě v tom, že ze karovsky, plní tyto "mimoesteticke" "mimoestetické" funkce literatura plni -~ poznavaci, poznávací, eticke, etické, ideologicke ideologické a "praktické", "prakticke", je podobna sociologii. Sociologie svými svymi prostředky chce totiz totiž společnost specifickými prostredky specifickymi spolecnost poznávat, ale take také ovlinovat. ovliňovat. A v tom sponejen poznavat, čívá sociatni sociální odpovednost odpovědnost obou techto těchto intelekClva vůči spolecnosti, společnosti, verejnosti veřejnosti a nátuálních aktivit vuCi natualnich rodu. posledních desetiletich desetiletích -~ a na tomto stanoV poslednich
105
visku musim musím setrvat pres přes vsechny všechny kriticke kritické vYhravýhrady, jez měl poteseni potěšení jiz již vyslechnout - nase naše jež jsem mel sociologie ztratila svuj svůj kriticky kritický rozmer. rozměr. Stala se spiSe spíše komentatorem komentátorem daneho daného stavu a s prislusnym příslušným casovYm časovým zpozdenim zpožděním sdelovala sdělovala verejnosti veřejnosti vetsivětši stejně uz už kazdYvedel. každý věděl. V teto této situaci nou jen to, co stejne cast část nasi naší literatury prevzala převzala ony socialne sociálně kriticke, kritické, ale i poznavaci příslušejí spiSe spíše sopoznávací funkce, ktere které prisluseji kompetentní posuzociologii, na sebe. Nejsem kompetentni zejména s jakym jakým umeleckym uměleckým vat, jak dalece a zejmena sejí to podarilo. podařilo. Je vsak však nesporne, nesporné, ze že otezdarem seji vřela radu řadu palCivych palčivých a bolestivych bolestivých temat témat drive, dříve, vrela než se sociologie odhodlala vubec vůbec vzit vzít na vedomi, vědomí, nez že existuji existují jako socialni sociální fenomeny fenomény - predevsim především ze nezřídka velice nesmlouvave nesmlouvavě odhalila ony asnezridka našeho zivotniho životního zpusobu, způsobu, ktere které jaksi nepekty naseho společnosti vsestranne všestranně rozzapadaly do obrazu spolecnosti důstojných lidi. lidí. Odvazila Odvážila se vinutých, hrdych hrdých a dustojnych vinutych, oblastí deviantniho deviantního chovani, chování, popsala vstoupit do oblasti narkomany, alkoholiky a prostitutky, dotkla se aspoň "střední urovne", úrovně", podala dudů byrokracie asp on "stredni každodenní agresivity, ktera která vstoupila do kazy kazdodenni životů, vytvorila vytvořila snad dokonce svebytny svébytný našich zivotu, nasich "románu rodinnych rodinných krizi", krizí", zautocila zaútočila na žánr "romanu zanr poukázala na destrukci seekologickou situaci, poukazala xuálních vztahu, vztahů, vzala na vedomi vědomí i cikanskou cikánskou xualnich začala rozbijet rozbíjet mytus mýtus nejen 0o mladezi, mládeži, minoritu a zacala dělnické tride třídě jako homogennich homogenních socialsociálale i 0o delnicke ních skupinach. skupinách. nich Vůbec mi nejde 0 o kriticismus za kazdou každou cenu. Vubec všech humanitnich humanitních intelektualnich intelektuálních Smyslem vsech činností bez vYjimky výjimky je ale prece přece jen predevsim především cinnosti místo cloveka člověka ve svete, světě, coz což se kriticky reflektovat misto nezřídka neobejde bez srazky srážky se zajmy zájmy mocnych mocných nezridka
106
tohoto sveta. Druha stránka stranka věci veci totiž totiz spoCiva světa. Druhá spočívá ze své sve pozitivní pozitivni "konstruktivní" "konstruktivni" funkce v tom, že nemuze nemůže plnit ani literatura, ani sociologie, neziska důvěru duveru svých svych čtenářů ctenaru otejestlize jestliže si nezíská vrenosti, pravdivosti, čestností cestnosti a tedy právě prave sovřeností, pravdivostí, cidlnim zadat, aby literatura ciálním kriticismem. Nelze žádat, spolupodilela na "vychovavala", "vychovávala", tedy aby se spolupodílela ustavovani novych, ale i na kontinuování kontinuovani hisustavování nových, toricky osvědčených osvedcenych mravních mravnich norem a vzorců vzorcu chování, jestliže sdělení nerezonují ctenachovani, jestlize její jeji sdeleni nerezonuji se čtená řovou vlastni vlastní sociální rovou socialni zkušeností. zkusenosti. Sociologie na před nedávnem to pred nedavnem přišla, priSla, když kdyz formulovala svůj svuj vy"princip adekvátnosti": adekvatnosti": Dej výsledky vysledky svého sveho výzkumu tomu, koho se týkají, tykaji, a míra mira "pravdivosvýzkumu je dána dana mírou, mirou, v níž niz se on sám sam vjeho v jeho ti" vyzkumu svůj "princip adekvýsledcích pozná. vysledcich pozna. Literatura svuj vátnosti"80 používá vatnosti"80 pouziva vlastně vlastne dnes a denně denne a čte ctenáři nesmlouvave nesmlouvavě vylučují její část nan vylucuji tu tujeji cast a ty autory, kteří jim nabízejí kteri nabizeji obraz, v němž nemz nepoznávají nepoznavaji nic, společnost, v níž sve sny, naděje nadeje ani spolecnost, niz žijí, ziji, ale ani své tužby. a tuzby. Leden 1989
POZNAMKY POZNÁMKY
1 K. Krejci, Krejčí, Sociologie v litenirni literární vooe; vědě; Sociologicka Sociologická revue 1946 2 Srov. J. Kozielecki, Transgresyjna koncepcja czlowieka; Warszawa 1986 3 z. Z. Vybiral, Vybíral, 0O cosi čosi viac, neZ než len to, ze že sme; Litenirny Literárny tyztýždennik denník 16. 12. 1988 4 J. O. Fischer a kol., Dejiny Dějiny francouzske francouzské literatury 19. a 20. stoleti, století, sv. 1., Praha 1966, s. 89 5 G. V. Plechanov, Dopisy bez adresy; v: Umeni Umění a literatura; Praha 1956. Udaj Údaj o0 osudech knihy pani paní de Stael, Staěl, ktery který jsem pfevzal převzal z J. O. Fischera, neni není uplne úplně pfesnY. přesný. V roce 1959 kniha vysla vyšla znovu v Zeneve Ženevě a z tohoto vydani vydáni byl ponzen pořízen rusky ruský pfeklad, překlad, ktery který je k dispozici od r. 1989, opati'en opatřen vecnou věcnou pi'edmluvou předmluvou A. A. Aniksta a rozsahlym rozsáhlým poznamkovym poznámkovým aparitem. aparátem. (eds.), The 6 Srov. M. C. Albrecht, J. H. Barnett, M. Griff Griff(eds.), Sociology of Art and Literature; London 1970 7 R. Escarpit, Le litteraire Ie social; v: Elements littéraire et le Élements pour une sociologie de la litterature; littérature; Paris 1970 8 R. Escarpit, La revolution révolution du livre; Paris 1960 9 Srov. E. Fromm, To Have or to Be; London 1976 10 J. P. Sartre, Qu'est-ce que la litterature?; littérature?; Paris 1947 11 Ruzni Různí autoi'i autoři uvadeji uvádějí riizna různá mnozstvi množství takovYch takových zakladzákladnich třebas S. Ossowski ctyi'i, čtyři, srov. S. ních charakteristik, ti'ebas Ossowski, Socjologia sztuki; v: Dziela 1.; I.; Warszawa 1966; R. Wellek a A. Warrenjich uvadeji uvádějí sest šest atd., srov. Theory of Literature; London 1956 12 J. Mukai'ovsky, Mukařovský, Esteticka Estetická funkce, norma a hodnotajako hodnota jako socialni sociální fakty; v: Studie z estetiky; Praha 1966 13 Srov. P. Foster, C. Kenneford, Sociological Theory and the Sociology of Literature; The British Journal of Sociology, 1973/3 14 Srov. J. Ortega y Gasset, Meditaciones del Quijote; Madrid 1914; rusky v: Voprosy literatury, 1987/9. Problem Problém Dona Quijota je jakymsi příznačným, osovYm osovým tematem tématem jakýmsi pnznacnym, spanelskeho španělského mysleni, myšlení, nejen literarnevooniho. literárněvědního. Viz take také prace práce
Unamunovy, ale i velice reakcni reakční spisy R. de Maeztu aj. 15 K. Marx, B. Engels, Svata Svatá rodina, Spisy 2; Praha 1957 16 B. Engels, Hnuti Hnutí na kontinente, kontinentě, Spisy I; Praha 1956 17 A. Bocarov, Bočarov, Pokusenije Pokušenije na mirazi; miraži; v: Voprosy literatury, 1988/1 18 Ideu rozliseni rozlišení obou paradigmat nacrtl načrtl poprve poprvé Andrzej
Mencwell ve znamenitem znamenitém uvodu úvodu ke stejne stejně znamenite znamenité antologii textu textů W kregu socjologii literatury; Warszawa 1977, ale sam sám je nepojmenoval. 19 H. Taine, Uvod Úvod k Dejinam Dějinám anglicke anglické literatury; v: Studie dějinách a umeni; umění; Praha 1978 o dejinach Bočarov, cit. dilo. dílo. 20 A. Bocarov, Umění a zivot život spolecnosti; společnosti; v: Umeni Umění 21 G. V. Plechanov, Umeni a literatura; Praha 1956 22 Srov. A. Kloskowska, Socjologia kultury; Warszawa 1983 Všem tern, těm, ktefi kteří literarni literární dilo dílo vpousteji vpouštějí nebo naopak ne23 Vsem vpouštějí do spolecenskeho společenského zivota, života, ktefi kteří mu oteviraji otevíraji nevpousteji zavírají dvde dveře k odberateli, odběrateli, ke ctenarske čtenářské vefejnosti, veřejnosti, se bo zaviraji říká sociologicky "gatekeepers", v mem mém lehce ironickem ironickém fika překladu dvefnici. dveřníci. Tento termin termín zavedl kdysi ve zcela jine jiné pfekladu nakupování socialni sociální psycholog souvislosti psychologie nakupovani zdomácněl a vsevševšak zdomacnel Kurt Lewin, v sociologii literatury vsak dveřníků bjvaji bývají podrobovany podrobovány rozmanitym rozmanitým sochny typy dvefniku ciologickým zkoumanim. zkoumáním. U nas nás zatim zatím ještě ciologickym jeste nikoliv. ovšem Marxovy sociologicky zavazne závažné uvahy úvahy 24 Srov. ovsem pruské cenzurni cenzurní instrukci, Spisy 1; I; Praha 1956 o pruske pokouším rozvijet rozvíjet jiz již nejakou nějakou 25 Ideu komplementarity se pokousim vědomím, ze že jde 0o pfistup přístup dosti slozity složitý a nikoliv dobu s vedomim, jednoznačně příjímaný. Srov. M. Petrusek, Princip komjednoznacne pfijimanY. plementarity a tolerance v prognostice a sociologii; v: Prognostika, 1987/2 např. R. Barthes, Kritika a pravda; v: Ceska Česká litera26 Srov. napf. 1968/I; Sémantique structurale; Paris tura, 1968/ I; A. J. Greimas, Semantique poetičeskogo teksta; těksta; Leningrad 1966; J. Lotman, Analiz poetieeskogo což teprve U. Eco, ktery který se zapsal do dejin dějin pro1972; aj. A coz (český pi'eklad překlad se chysblému nejen pracemi teoretickymi teoretickými (cesky bICmu činy (Jmeno (Jméno rUze, růže, Foutá), ale i praktickymi praktickýmí literarnimi literárními ciny ta), caultovo kyvadlo)! Dílo a jeho zdroj; Praha 1979 27 W. Benjamin, Dilo již obrovske obrovské literatury srov. zejmena zejména J. F. Lyotard, 28 Z dnes jiz
29
30 31
32 33 34
35 36 37 38 39 40
La Condition postmoderne; Paris 1979; V. Burgin, The End of Art Theory: Criticism and Postmodernity; London 1986 a speciální speciaIni monotematické monotematicke dvojčíslo dvojCislo časopisu casopisu venovane socioTheory, Culture and Society 1988/2 - 3 věnované logii postmodernismu (Featherstone, Bauman, Lash, Denzin aj.). U nás nas o0 postmodernismu veřejně vei'ejne uvažovali uvazovali zatfm manzele J. aJ. a J. Sevcikovi Ševčíkovi v kontextu architekzatím pouze manželé Umeni a řemesla, femesla, tury, Post-modernismus a my; v: Umění 1987/4; filozoficky M. Havelka, Postmodernismus. AktiScena vita a kontemplace, sebeurčování sebeurcovani a orientace; v: Scéna 1988/25 - 26; literárněvědně literarnevedne J. Bakoš, Bakos, Historický Historicky vývyzkum súčasnosti; sucasnosti; v: Slovenské Siovenske pohfady, 1989/4. To věru veru neni mnoho na téma, tema, které ktere "hýbe "hybe kulturním kulturnim světem". svetem". Solidní přehled Solidni pfehled poskytuje z anglosaského anglosaskeho hlediska práce prace S. N. Eisenstadt, H. J. Hele, Perspectives on Sociological Thery, sv. 1I a 2, London 1985, z francouzského francouzskeho J. P. Durand, R. Weil, Sociologie contemporaine, Paris 1989. Jisorientační představu tou orientacni pfedstavu však vsak může muze čtenář ctenar ziskat také take přehledné a na svou dobu nikoliv špatné z pfehledne spatne práce prace Kritika současné buržoazní soucasne burzoazni teoretické teoreticke sociologie; Praha 1982 (rusky 1977). Srov. M. Petrusek, Jazyk v západních zapadnich sociologických sociologickych teoriích; v: Sociologický Sociologicky časopis, casopis, 1988/5 riich; Zde srov. zakladatelskou, byť byf jakkoliv diskusní diskusni úvahu uvahu Mukařovského, Umění jako sémiologický Umenijako semiologicky fakt z roku J. Mukafovskeho, 1934; v: Studie z estetiky; Praha 1966 Srov. J. Hall, The Sociology of Literature; London 1979 Lukács, Umění G. Lukacs, Umeni jako sebepoznání sebepoznani lidstva; Praha 1976 Srov. E. Balibar, O. Macherey, Sur la littérature litterature comme forme idéologique; ideologique; v: Balibar, Les fran9ais fictifs; Paris 1974 také A. Abruzzese, Sociologia della letteratura; v: Srov. take Letteratura, sv. 2; Milano 1976 A. Gramsci, Sešity Sesity z vězení; vezeni; Praha 1959, s. 71 J. P. Sartre, Marxismus a existencialismus; Praha 1966, s. 51 L. Trockij, Literature and Revolution; Ann Arbor 1960 Ch. van Doren, The Problem ofProgress of Progress in the Fine Arts; v: The Idea of Progress; New York 1967 "Kulturní dědictví "Kulturni dedictvi české ceske literatury bylo byl0 u nás nas v poúnoropounorových letech značně vYch znacne omezeno. Zejména Zejmena tzv. umělecká umelecka
41 42
43
44 45
46
47
48 49
avantgarda byla odstrcena. odstrčena. Zacalo Začalo to Stollovymi Štollovými Tnceti Třiceti lety bojii bojů za ceskou českou socialistickou poezii. A kriticky kritický projev Ladislava Novomeskeho Novomeského k tomu 1963 jako by ani neodeznel. odezněl. I v druhem druhém korigovanem korigovaném vydani vydání knihy je Frantisek šek Halas ,morbidni ,morbidní basnik'. básník'. F. Burianek, Buriánek, Kmen 1989/1. Srov. L. Stoll, Štoll, 0 O tvar a strukturu v slovesnem slovesném umeni; umění; Praha 1966. V tom mel měl ostatne ostatně blizko blízko Mehringovi, ktery který ovsem ovšem s odvolanim voláním na principy Kantovy estetiky odmital odmítal prilis příliš jednostranne nostranně utilitni uti1itní interpretaci umeni umění a podtrhoval spiSe spíše jeho "kontemplativnost". Umění a literatuG. V. Plechanov, Dopisy bez adresy; v: Umeni ra; Praha 1956 Humanitní vedy vědy a filosofie; Praha Srov. L. Goldmann, Humanitni poučit 0 o jeho koncepci sociolo1967, kde se lze autenticky poucit alespoň v Dodatku. gie literatury alespoii evidentně nedocenen nedoceněn vyznam význam Ortegy V tomto ohledu je evidentne Gasset,jenž se pro svou praci práci Vzpoura davii davů proste prostě ody Gasset,jenz "elitáře" a timto tímto epitetem, rozhodne rozhodně alespon alespoň suzuje mezi "elitare" u nas, nás, zajem zájem 0 o neho něho koncival. končíval. Ortega ve svych svých filozoficko-sociologicko-literárních studiich studiích davno dávno pred před Goldficko-sociologicko-literarnich přesně postihl, ze že kazda každá doba rna má "sve "své zanry" žánry" mannem presne žánrů je vlastne vlastně studiem vedy vědy 0 o cloveku, člověku, je že "studium zanrii a ze antropologií". Zanrem Žánrem nasi naší doby ajednim ajedním zjejich zjejích nejchaantropologii". rakterističtějších rysii rysů je prave právě roman, román, jehoz jehož "studium je rakteristictejsich klíčem k problemiim problémům soudobeho soudobého cloveka". člověka". Srov. J. Orteklieem romaně; v: Voprosy literaga y Gasset, Kratkij traktat 0o romane; kromě prace práce 0 o Donu Quijototury, 1987/9. Ortega napsal krome Čas, prostor a forma v dile díle Proustove Proustově (1923), PrePře vi studii Cas, mýšlení 0 o romanu románu (1925), Problemy Problémy romanu románu (1927) atd. mysleni práce G. Lukacs, Lukács, Die Eigenart des Aesthetischen; Jde 0o prace Neuwied u. Berlin 1963 a Zur Ontologie des gesellschaftlichen Seins, sv. 1I a 2; Darmstadt u. Neuwied 1971 a 1972 Sociologický casopis časopis otiskl pred před vice více nez než dvaceti lety jedSociologicky umění relevantni relevantní stai stať a casočaso nu Adornovu pro sociologii umeni Divadlo vYznamnou významnou studii 0 O fetisovem fetišovém charakteru pis Divadl0 hudbě a regresi sluchu (1964/1 a 2). v hudbe Srov. L. Lowenthal, Literatur und Gesellschaft; Neuwied 1964; Literature and the Image of Man; Boston 1963 aj. O studiu del děl basnickych; básnických; Lumir 1884; 2. T. G. Masaryk, 0 vydání 1926 recenzoval Capek Čapek v Lidovych Lidových novinach, novinách, vydani Čapek, Cteni Čtení 0 o TGM; Praha 1969 srov. K. Capek,
znamenitem souboru statí stati Umění Umeni ve století stoleti vě ve50 Napr. Např. ve znamenitém dy; Praha 1988 51 E. Chalupny, Literarni historie a sociologie; Praha 1943 Chalupný, Literární Sociologicky obraz nejnovější nejnovejsi literatury če ee52 F. X. Salda, Šalda, Sociologický ske; obdobi zápisníku zapisniku 1.; I.; Praha 1988 ské; v: Z období 53 B. Vaclavek, Kriticke stati z třicátých tncatych let; Praha 1975 Václavek, Kritické 54 H. Kadeekova, norsky román; roman; v: Svetova Kadečková, Soucasny Současný norský Světová literatura, 1988/5 55 Srov. R. Wollheim, Sociological Explanation of Arts; v: M. C. Albrecht aj. (eds.), The Sociology of Art and Literature; London 1970 56 R. Zimand, Pulapki socjologii literatury; v: Problemy socjologii literatury; Wroclaw 1971 57 S. Freud, Délire Delire et reves reyeS dans la Gradiva de Jensen, 1903; citováno podle Z. Mitosek, Teorie badaÍ1 citovano badan literackich; Warszawa 1983 58 J. Kristeva, Le text du roman; Paris 1976 59 M. M. Bachtin, Formální Formalni metoda v literární literarni vědě; vede; Praha 1980 Krausová, Znakovosť Znakovosi v procese literárneho literarneho odrazu; 60 N. Krausova, Slovenská literatúra, v: Slovenska literatura, 1983/1 61 Podle R. Wellek, A. Warren, cit. dílo dilo 62 R. Jakobson, O 0 realismu v umění; umeni; v: Poetika, rytmus, verš; Praha 1968 vers; 63 Z tohoto hlediska má rna obzvláštní obzvlastni sociologickou relevanci eespro svou metodu knížka knizka Petra Čorneje, Corneje, Tajemství Tajemstvi českých kronik; Praha 1987 . . kych BehaVIOr; 64 E. Sapir, The Unconscious Pattermng of BehavlOr; v: Kultura, jezyk i osobnowosé; osobnowosc; Warszawa 1978 65 Srov. L. Coser, Sociology Through Literature; Englewood Cliffs 1963 66 Srov. D. Steinbach, Die historisch-kritische Sozialtheorie der Literatur; Stuttgart 1973 Kultura a etika; Bratislava 1986 67 A. Schweitzer, Kultúra Philosophy and the So68 Srov. M. Natanson, Literature, Phi1osophy cial Sciences; The Hague 1968 Sesity z vězení; vezeni; Praha 1959 (část (cast Lido69 Srov. A. Gramsci, Sešity vá literatura) . va 70 J. Davydov, Begstvo ot svobody. Fi1osofičeskoje Filosofieeskoje mifotvorčestvo i literatumyj avangard; Moskva 1978 tvoreestvo 71 Srov. R. Wellek, A. Warren, cit. dílo dilo 72 K. Marx. Úvod Uvod ke kritice politické politicke ekonomie; v: O 0 uměni umeni literatuře; Praha 1951 a literature;
73 D. Bell, The Return of Sacred; v: The British Journal of Sociology, 1977 74 J. P. Sartre, Anti-Semite and Jew; New York 1948 Znamenitě se 0o tom lze poucit poučit ve Feuchtwangerove Feuchtwangerově knize 75 Znamenite dům; Praha 1968 Desdemonin dum; 76 Srov. J. C. Davies, Political fiction; v: International Encyclopaedia of Social Sciences; New York 1968 Bočarev, cit. dilo dílo 77 A. Bocarev, Příklady takorych takových teoreticky vysoce fundovanych fundovaných pfepře 78 Pnklady kročeni u mis nás nabizeji nabízejí zejmena zejména Rudolf Lesnak, Lesňák, Litenirne Literárne kroeeni čitatef; Bratislava 1982, ale take také Peter Liba a Ales Aleš dielo a citatef; dieIo bohužel zatim zatím jen v internich interních publikacich publikacích a casočaso Haman, bohuiel piseckých chincieh. článcích. piseckych Sociológia litenirneho literárneho vkusu; Tr79 Srov. L. L. Schiicking, Sociol6gia Mluvíme 0o sociologii vkusu; ve filozofii a estenava 1943. Mluvime samozřejmě 0o tema téma v jistem jistém smyslu tradicni, tradiční, uvaúvatice jde samozfejme už u Aristotela, samozfejme samozřejmě u Kanta hy 0o vkusu najdeme uz velkým prehledem přehledem po Problémem se synteticky a s velkym atd. Problemem soudobé anglosaske anglosaské literatufe literatuře zabYva zabývá Jifina Jiřina Smejkalova. Šmejkalová. soudobe 80 A. Schutz, Problem of Rationality in the Social World; v: Collected Papers II.; The Hague 1976
EDIČNÍ POZNAMKA POZNÁMKA EDICNI této uvahy úvahy 0o vztazich vztazích sociologie a literatury jsem Rukopis teto dokončil a odevzdal do redakce v lednu 1989. Při dokoncil Pri korekturách v lednu 1990 jsem s radosti radostí zjistil, ze že v původním puvodnim textu rach nemusím nie nic podstatneho podstatného menit měnit úvahy o0 politické politieke nemusim uvahy exkomunikačních procedurach procedurách ve spisovatelpornografii, 0o exkomunikacnich ské obci, 0o StolJovi Štollovi a zdanovovstine, ždanovovštině, 0o krizi československé ske eeskoslovenske oficiální vedy vědy byly v původ puvodsociologie i 0o pseudodialektice oficiaini téže podobe, podobě, v niz níž je ctenar čtenář dostava dostává do rukou nim textu v teze dnes. Byl tam i Masaryk i Koestler, Kundera i Lukács, Lukacs, nikoho nepřídával a krome kromě Rafaje a Pludka taky nikoho neškrjsem nepndaval neskramorálního konjunkturalismu, kdytal. Bylo by projevem amorainiho sociologii literatury, protobych vypustil pasus 0o marxismu v soeiologii že jeho postavenije postavení je skuteene skutečně objektivne objektivně takove,jak takové, jak se čtenáří ze ctenan předkládá. Ostatne Ostatně i v puvodni původní verzi jiz již byla kapitola o0 odpredklada. padlících a kacinchjako kacířích jako jedinych jediných reprezentantech toho, co je padlicieh tradičním marxismu i neomarxismu fakticky živé. v tradicnim zive. Sděluji to vsecko všecko laskavemu laskavému ctenan čtenáří proto, že ze tato malá mala Sdeluji knížečka byla soucasti součástí meho mého experimentu v oblasti sociologie knizecka všechno je již literatury: pokusil jsem se zjistit, co vsechno jiz možné mozne podmínkách posttotalitniho posttotalitního systemu. systému. Ukazalo Ukázalo se, že v podminkach ze je možné mnohe mnohé a naopak - Ze že leccos jiz již wbec vůbec není mOZne neni nutné. nutne. Samozřejmě jako vzdycky vždycky zaJeZelo záleželo hlavne, hlavně, ba především predevsim na Samozrejme autorů, ale i tech, těch, kdo dělají odvaze a charakteru nejen autorii, delaji onu však nezavidenihodnou nezáviděníhodnou práci nutnou, mnohdy vsak pnici v redakcích redakcich nakladatelstvích. a nakladatelstvich. M. P.
leden 1990
OBSAH
1 . Trocha dehtu do sudu medu 7
2
Podminky nutné, nutne, ale nikoliv dostacujici Podmínky dostačující 11
3
Zdra vy rozum Zdravý zasluhy paní pani de Stael-Hoistein Staěl-Holstein a zásluhy 17
4
socialni fakt Literatura jako sociální 21
5
Dve Dvě paradigmata sociologie literatury 27
6
Nektere Některé
otazka souvislosti a otázka k cemu čemu sociologie literatury? 34
7
novy obor: Jak se tvofi tvoří nový vyvojove souvislosti sociologie literatury vývojové 37
8
Marxismus v sociologii literatury kritikove a jeho kritikové 44
9
Ortodoxní, kacíři, odpadlíci Ortodoxni, kacifi, odpadlici a zavržení zavdeni 50
10 0 O studiu del děl bcisnickych básnických
u mis nás doma 59
Pohled 11 Po hIed za plot 65
Dílo jako informace aneb 12 0110 O sociologickem sociologickém cteni čtení o 71
Vážná literatura a velke velké ideje 13 Vazmi
82 Politická realita a literarni literární fikce 14 Politickci 91 Řekni mi, co ctes čteš aneb 15 Rekni lidé vlastne vlastně ctou? čtou? Co to ti lide
95 Závěrem 16 Zaverem 104
o potrebe potřebě spolecenske společenské 0
Poznámky Pozmimky 109 Ediční poznamka poznámka Edicni
115
kritiky
MILOSLA V PETRUSEK MILOSLAV LITERA TURA SOCIOLOGIE A LITERATURA
Fulin Typografie Miloslav Fulín Ceskoslovensky spisovatel Vydal Československý v Praze roku 1990 pUblikaci jako svou 5983. publikaci Odpovedna redaktorka Eva Vašíčková Vasiekova Odpovědná Vytvarny redaktor Pavel Hrach Výtvarný Technicka redaktorka Eva Skřivánková Skfivankova Technická Tiskarny Vimperk, státní statni podnik Vytiskly Tiskárny AA 4,51, VA 4,97. 401/22/825 Vydani první. prvni. 22-071-90 Stran 120. 12/16. Vydání Naklad 700 výtisků vytisku Náklad Kes 9,~ Kčs
PULS Svazek 29